15 C 429/2022-30 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 22. 7. 2022 domáhá zaplacení částky 13 400 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdí následující: Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], uzavřely dne 13. 4. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni celkem částku ve výši 14 400 Kč (8 000 Kč a 6 400 Kč) v 60 pravidelných týdenních splátkách po 240 Kč. [příjmení] 6 400 Kč představuje úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 1 600 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas. Žalovaná za celou dobu smluvního vztahu uhradila částku 1 000 Kč. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 postoupena na žalobkyni a žalovaná o tom byla informována dopisem ze dne 7. 1. 2022. Žalovanou částku 13 400 Kč tvoří jistina zápůjčky 8 000 Kč a poplatky ve výši 5 400 Kč. Žalobkyně požaduje dále po žalované zaplacení úroků a úroků z prodlení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, přestože byla vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 14. 4. 2022. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože jí byla řádně doručena do vlastních rukou. 3. K výzvě soudu, nechť uvede, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaná nevyjádřila, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně s uvedeným postupem vyjádřila souhlas. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo. 5. V řízení byl prokázán následující skutkový stav: 6. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] a žalovaná jako zákazník podepsaly dne 13. 4. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru Fajn půjčka [číslo] na základě které žalobkyně žalované poskytla v hotovosti částku ve výši 8 000 Kč. Ve smlouvě je uvedeno, že zákazník se zavazuje vrátit žalobkyni jistinu 8 000 Kč a dále poplatek 6 400 Kč, který se skládá z úroku ve výši 1 600 Kč, administrativního poplatku ve výši 1 600 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč, tj. zavazuje se vrátit celkovou dlužnou částku 14 400 Kč. Ve smlouvě o spotřebitelském úvěru„ Fajn půjčka“ je dále uvedeno, že její součástí jsou doplňující ustanovení o spotřebitelském úvěru. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky v 60 týdenních splátkách po 240 Kč (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru Fajn půjčka ze dne 13. 4. 2020). V čl. 5 doplňujících ustanovení o spotřebitelském úvěru je uvedeno, že pokud zákazník neuhradí včas splátku, má žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky (prokázáno doplňujícími ustanoveními). V čl. 1 smlouvy o spotřebitelském úvěru je uvedeno, že výše výpůjční úrokové sazby činí 32,15 % ročně, a že výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru). Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované, která uvedla, že pobírá rodičovský příspěvek ve výši 8 400 Kč měsíčně, další příjmy (výživné/příjmy z pronájmu atd.) 12 910 Kč, její výdaje na bydlení činí 5 000 Kč, osobní výdaje 12 000 Kč. Žalovaná dále uvedla, že má 1 nezaopatřené dítě. Údaje uvedené žalovanou žalobkyně ověřovala oproti dokumentům uvedeným v kartě zákazníka (prokázáno kartou zákazníka ze dne 13. 4. 2020, evidenčním listem, oznámením o přiznání dávky státní sociální podpory, poštovními poukázkami). Žalovaná za celou dobu smluvního vztahu uhradila částku 1 000 Kč (žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že by zaplatila více, než tvrdí žalobkyně). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou dne 7. 1. 2022 na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022). Dopisem ze dne 3. 2. 2022 byla žalovaná informována o tom, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 3. 2. 2022 a podacím lístkem ze dne 4. 2. 2022). Žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky (prokázáno výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 14. 4. 2022 a podacím lístkem ze dne 19. 4. 2022). Zbývající dlužnou částku žalovaná neuhradila. 7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 8. Vzhledem k tomu, že ke sjednání smlouvy došlo po 1. 1. 2014, je nutno v souladu s § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen „o. z.“, na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z. 9. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zápůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 14. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Jeho ustanovení § 87 pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (či zápůjčku) sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2017, č. j. 23Co 365/2017-53), přičemž k absolutní neplatnosti je soud s odkazem na § 588 o. z. povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání pak nepřichází vůbec v úvahu moderace soudem, na rozdíl od případů relativní neplatnosti. 17. Stejně tak v rozhodnutí pod sp. zn. III ÚS 4129/18 Ústavní soud ČR judikoval, že„ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom ne