15 C 444/2022-38 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky. Žalobu odůvodnila tím, že poskytla žalované dne 15. 6. 2022 na žádost žalované ze dne 15. 6. 2022 spotřebitelský úvěr ve výši 3 000 Kč splatný dne 18. 7. 2022. Žalovaná se zároveň zavázala uhradit žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 204 Kč. Žalobkyně posoudila před poskytnutím úvěru schopnost žalované úvěr splácet, když provedla tzv. preskóring, statistický model, dle kterého měla žalovaná kladný výsledek pro poskytnutí úvěru. Žalobkyně si dále od žalované vyžádala potvrzení o příjmech, podle kterých měla žalovaná čistý měsíční příjem 38 821 Kč, dále si vyžádala informace o výdajích žalované, přičemž žalobkyně vycházela z prohlášení žalované a ze statistického modelu vycházejícího z dat ČSÚ, výdaje žalované byly vyhodnoceny na 6 576 Kč za bydlení a energie a na 5 764 Kč za osobní výdaje. Žalobkyně dále provedla lustraci žalované v centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku, ve kterých žalovaná neměla žádný záznam a v registru REPI, kde zjistila, že má již žalovaná pravidelné splátky ve výši 7 000 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, proto jí žalobkyně zaslala dvě upomínky, se kterými žalobkyni vznikl nárok na náhradu vynaložených nákladů ve výši 650 Kč. Následně žalobkyně předala pohledávku k inkasnímu řízení a naúčtovala žalované náklady za toto pověření ve výši 1 500 Kč. Žalovaná dlužné částky neuhradila, přestože byla vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 26. 7. 2022. Žalobkyně následně dne 9. 9. 2022 uzavřela se žalovanou dohodu o narovnání, kde se zavázala uhradit v 10 měsíčních splátkách po 1 130 Kč pohledávku v celkové výši 11 300 Kč, splatných vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje následujícím kalendářním měsícem, pod ztrátou výhody splátek. Žalobkyně proto po žalované požaduje zaplacení částky 3 000 Kč, úroku za půjčku ve výši 96 Kč, poplatku za poskytnutí půjčky ve výši 3 204 Kč, poplatek za uzavření splátkového kalendáře ve výši 1 500 Kč, pokuty dle bodu 7.2. smlouvy ve výši 900 Kč a pokuty za odeslání upomínky ve výši 2 600 Kč. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě žalobkyní předložených listin byl zjištěn následující skutkový stav: 5. Žalovaná, označená jako úvěrovaná, a žalující společnost, označená jako úvěrující, podepsaly dne 15. 6. 2022 prostředky elektronické komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru. V té bylo sjednáno, že úvěrující se zavázala poskytnout úvěrované na její požádání za podmínek této smlouvy úvěr ve výši 3 000 Kč a úvěrovaná se zavázala vrátit úvěr úvěrující v souladu s touto smlouvou společně s úrokem ve výši 39 % ročně a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 204 Kč (v případě řádného a včasného uhrazení úvěru je poplatek úvěrovanou snížený na 744 Kč). Podle smlouvy poskytnuté peněžní prostředky byla úvěrovaná povinna úvěrujícímu vrátit do 30 dnů (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 15. 6. 2022, předsmluvními informacemi, ceníkem a sazebníkem poplatků platným od 1. 1. 2021). Žalovaná odeslala ze svého účtu na účet žalobkyně ověřovací platbu ve výši 1 Kč (prokázáno potvrzením o platbě ze dne 31. 5. 2022). Žalobkyně dne 15. 6. 2022 žalované poskytla převodem na účet částku 3 000 Kč (prokázáno potvrzením o platbě ze dne 15. 6. 2022). Upomínkami ze dne 26. 7. 2022, 8. 8. 2022 a 19. 8. 2022 žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky (prokázáno upomínkou k úhradě vašeho dluhu ze dne 26. 7. 2022, poslední upomínkou před předáním na vymáhání ze dne 8. 8. 2022 a poslední výzvou před žalobou ze dne 19. 8. 2022). Žalovaná na dluh neuhradila nic (žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že by něco hradila). Žalobkyně uzavřela dne 9. 9. 2022 na žádost žalované se žalovanou dohodu o narovnání, kterou žalované umožnila splatit dlužnou částku ve výši 11 300 Kč pravidelnými 10 měsíčními splátkami po 1 130 Kč, splatných vždy k 15. dni kalendářního měsíce, a to pod ztrátou výhody splátek (prokázáno dohodou o narovnání ze dne 9. 9. 2022). Žalovaná neuhradila ničeho, proto se žalobkyně domáhá žalobou zaplacení částky 11 300 Kč. Žalobkyně řádně neposoudila před poskytnutím úvěru schopnost žalované úvěr splácet. Z formuláře posouzení úvěruschopnosti žadatele soud zjistil, že si žalobkyně před poskytnutím úvěru vyžádala od žalované údaje o jejich příjmech a výdajích, podle kterých měla žalovaná příjmy ve výši 38 821 Kč, výdaje na bydlení ve výši 5 576 Kč, výdaje na energie ve výši 1 000 Kč, osobní výdaje ve výši 5 764 Kč a splácela jiné půjčky ve výši 7 0000 Kč měsíčně, z doloženého výpisu z účtu žalované za měsíc duben 2022 je ale zřejmé, že má žalovaná měsíční mzdu 28 996,61 Kč. Žalovaná uvedla, že je zaměstnána u společnosti [právnická osoba] (prokázáno posouzením úvěruschopnosti žadatele, výpisem z účtu, výpisem z centrální evidence exekucí). Výdaje žalované žalobkyně vůbec neověřovala. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 7. Závazkový právní vztah uzavřela žalovaná se žalobkyní dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), přičemž dle § 2395 uvedeného zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Dále je na právní posouzení věci třeba použít úpravu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi žalobkyní a žalovanou je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 12. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 13. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Jeho ustanovení § 87 pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (či zápůjčku) sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2017, č. j. 23Co 365/2017-53), přičemž k absolutní neplatnosti je soud s odkazem na § 588 o. z. povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání pak nepřichází