15 C 53/2021-162 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhaly zrušení spoluvlastnictví s tím, že jsou spoluvlastníky pozemku p. č. st. [anonymizováno], parcela [číslo] parcela [číslo] v obci [obec] a k. ú. [obec] u [obec], zapsané na listu vlastnictví [anonymizováno]. Žalobkyně a) a žalobkyně b) jsou spoluvlastníky každá ideální jedné dvanáctiny ([číslo]), 1. žalovaný je spoluvlastník ideální jedné poloviny (1/2) a 2. žalovaný je spoluvlastníkem ideální jedné třetiny (1/3), (dále jen pozemky). Žalobkyně a), žalobkyně b) a 1. žalovaný jsou spoluvlastníky stavby č. ev. [anonymizováno] v obci [obec] a k. ú. [obec] u [obec], zapsané na listu vlastnictví [anonymizováno]. Žalobkyně a) a žalobkyně b) jsou spoluvlastníky každá ideální jedné osminy (1/8) a 1. žalovaný je spoluvlastníkem ideálních tří čtvrtin (3/4), (dále jen stavba). Žalobkyně nechtějí dále setrvávat ve spoluvlastnictví s 1. žalovaným a 2. žalovaným, a to především proto, že 1. žalovaný neumožňuje přístup žalobkyním do výše uvedených nemovitostí, výlučně je užívá, aniž by se s nimi domluvil. Rovněž nereaguje na možnosti dohody náhrad spoluvlastníku za vyloučení z užívání, což vztahy všech účastníku narušilo natolik, že není rozumné a spravedlivé, aby setrvaly v podílovém spoluvlastnictví. Žalobkyně se opakovaně pokoušeli 1. žalovaného kontaktovat, avšak marně. Naposledy mu byl zaslán návrh na vypořádání spoluvlastnictví, kdy na tento návrh žalovaný nereagoval. 1. žalovaný již dříve navrhoval, že podíly žalobkyň odkoupí, avšak za cenu, která neodpovídala ceně obvyklé. Vzhledem k tomu, že nemovitosti nejsou reálně dělitelné, přichází v úvahu přikázání věci za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům, případně dražba nemovitostí, pokud by žalovaní nedisponovali dostatečnou finanční částkou na vypořádání spoluvlastnického podílu, případně kdyby o přikázání do jejich vlastnictví neměli zájem. 2. 1. žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že své podíly nabyl on i žalobkyně na základě dědického řízení. 1. žalovaný nesouhlasí s tím, že by kterýkoliv z rozdělovaných pozemků používal bez dohody s žalobkyněmi či by nereagoval na jejich návrhy. Již v minulosti vedli spolu účastníci sporu diskuze o možnostech užívání, avšak neúspěšně. 1. žalovaný nevlastní žádný jiný byt či dům, a tak využívá svého vlastnického práva, kdy je přesvědčen, že by si to takto jeho otec přál. 1. žalovaný je taktéž výlučným vlastníkem přilehlého pozemku parc. [číslo] zapsaném na listu vlastnictví 461, který je využíván jako zahrada a tvoří logický i užitný celek s nemovitostmi, jež jsou předmětem této žaloby. Na užívání nemovitostí v tomto rozsahu má 1. žalovaný reálný i hospodářský zájem, a to i v budoucnu. 1.žalovaný souhlasí, že je zapotřebí spoluvlastnictví vypořádat, avšak vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nesouhlasí s navrhovanými důvody a zejména se způsobem vypořádání. Reálné rozdělení si lze vzhledem k dispozici jen stěží představit. Pokud by bylo vůbec možné, o čemž pochybuje, přineslo by enormní náklady na realizaci v terénu. V neposlední řadě jsou také vztahy mezi stranami natolik narušeny, že není možné nemovitosti spoluužívat. Na rozdíl od žalobců má 1. žalovaný k nemovitostem vztah, kdy je dlouhodobě užívá a na vlastní náklady rekonstruuje a udržuje. Považuje tedy za rozumné, aby tento stav zůstal zachován, kdy o nemovitosti stojí. 1. žalovaný však považuje cenu vypořádacího podílu navrhovanou žalobkyněmi za neodpovídající. Je připraven uhradit na vypořádání žalobkyním částku ve výši 200 000 Kč, a to ve splátkách, což vzhledem k výši vypořádání považuje za adekvátní. 3. 2. žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že potvrzuje, že nabyl svůj spoluvlastnický podíl na základě Usnesení o příklepu soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad [okres], č.j. 094 EX 6032/08 ze dne 29.1.2021, které nabylo právní moci dne 11.3.2021, a které bylo vydáno v rámci exekučního řízení povinného, pana [jméno] [příjmení], nar. [číslo], trvale bytem [adresa]. I přes výše uvedený právní stav, resp. přes nepopiratelné vlastnické právo 2. žalovaného k vydraženým nemovitým věcem, je mu však stále znemožňováno předmět jeho spoluvlastnictví užívat, a naplňovat tak jednu ze základních složek vlastnického práva. Vydražené nemovité věci jsou tak i nadále užívány patrně pouze 1. žalovaným. 2. žalovaný považuje stávající stav, kdy mu zůstává pouze holé vlastnictví, za dlouhodobě neudržitelný, a je přesvědčen, že jej nemůže nikdo nutit ve spoluvlastnictví setrvávat. 2. žalovaný nesouhlasí s žalobkyněmi navrhovaným způsobem vypořádání, neboť tento nijak nerespektuje pravidla stanovená pro daný právní institut. Jelikož tedy první zákonný způsob, tj. vypořádání podílového spoluvlastnictví jeho reálným rozdělením, nepřichází v daném případě z faktických důvodů v úvahu, bude třeba volit mezi přikázáním věci jednomu (nebo jen některým) ze spoluvlastníků a jejím prodejem ve veřejné dražbě. I v případě přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků, které má před prodejem ve veřejné dražbě přednost, musí být bezpodmínečně splněny určité podmínky. Tou první je, aby spoluvlastník, jemuž bude věc do vlastnictví přikázána, měl o její získání zájem. Tou druhou je pak judikaturou opakovaně zdůrazněné kritérium solventnosti, tzn. schopnosti spoluvlastníka poskytnout ostatním náhradu. V projednávané věci nejsou splněny zákonem a judikaturu požadované podmínky pro to, aby byly předmětné nemovité věci do výlučného vlastnictví 1. žalovaného přikázány, neboť nesplňuje podmínku solventnosti. 2. žalovaný nejdříve navrhl, aby bylo podílové spoluvlastnictví vypořádáno tak, že se nemovité věci přikazují do jeho výlučného vlastnictví za náhradu, která bude jako cena obvyklá určena znaleckým posudkem. V průběhu řízení však již neměl o přikázání nemovitostí do jeho vlastnictví zájem a navrhl prodej v dražbě. 4. Z výpisu z katastru nemovitostí listu vlastnictví [číslo] má soud za prokázané, že účastníci jsou spoluvlastníky pozemku st. [parcelní číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, pozemku p. [číslo] – ostatní plocha, pozemku p. [číslo] – ostatní plocha, v obci [obec], katastrální území Sukorady u Mladé Boleslavi, které jsou zapsány na listu vlastnictví 368 u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav, přičemž spoluvlastnické podíly činí u žalobkyně a) [číslo], žalobkyně b) [číslo], 1. žalovaného 1/2 a 2. žalovaného 1/3. 5. Z výpisu z katastru nemovitostí listu vlastnictví [číslo] má soud za prokázané, že žalobkyně a 1. žalovaný jsou spoluvlastníky stavby ev. [číslo] – rod. rekr, postavené na st. [adresa], v obci [obec], [katastrální uzemí] Boleslavi, která je zapsána na listu vlastnictví [anonymizováno] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav, přičemž spoluvlastnické podíly činí u žalobkyně a) 1/8, žalobkyně b) 1/8 a 1. žalovaného 3/4. 6. Ze znaleckého posudku ze dne 17. 11. 2020 [číslo] dodatku ze dne 23. 8. 2021, [číslo] soud zjistil, že znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] stanovil obvyklou cenu částkou 2 750 000 Kč. Dle znalce se reálné rozdělení stavby ev. [číslo] z pohledu případného poměru užitných ploch a z pohledu zajištění samostatného přístupu k částem nemovitostí a zajištění zásobování jeví jako poměrně značně nákladné. 7. Ze znaleckého posudku ze dne 30. 6. 2022, [číslo] má soud za prokázané, že znalecký ústav [právnická osoba] dospěl k závěru, že nelze stavbu ev. [číslo] v [obec] u [obec] rozdělit na 2 či více samostatných částí. Bylo by možné rozdělení na [číslo] a stp. [číslo] jejíž součástí by byla stavba č. ev. 43 s pp. [číslo] v jednom funkčním celku. V tomto případě by bylo vhodné zřídit věcné břemeno čerpání vody ze sttudny na pp. [číslo] pro stavbu č. ev. [anonymizováno]. Obvyklá cena nemovitostí činí u stavby č. ev. [anonymizováno] částku 4 231 000 Kč, u pozemků na listu vlastnictví [anonymizováno] částku 1 461 000 Kč. 8. Dle ust. § 1140 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. 9. Dle ust. § 1143 o.z. edohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 10. Dle ust. § 1144 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích. 11. Dle ust. § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dr