15 C 53/2022-30 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 12 712 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru, který poskytla žalobkyně žalované na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] kterou uzavřely prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku na internetových stránkách žalobkyně [webová adresa] dne 18. 11. 2020. Žalobkyně poskytla žalované po ověření její identity peněžní částku ve výši 8 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokovou sazbou 0,9 % denně z vypůjčené částky nejpozději dne 18. 12. 2020, celkem měla zaplatit 10 160 Kč. Žalovaná poskytnutý úvěr nevrátila v den splatnosti, do dnešního dne neuhradilo ničeho, a to ani přes výzvu k zaplacení zaslanou právním zástupce žalobkyně, žalobkyni proto vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny dluhu, ohledně níž je dlužník v prodlení. Žalobkyně se kromě zaplacení částky 10 160 Kč domáhala též zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 552 Kč (ve výši 0,1 % z jistiny dluhu účtované od 19. 12. 2020 do 3. 11. 2021) a zákonného úroku z prodlení z jistiny 8 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, proti žalobě proto ničeho nenamítala. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a všeobecných obchodních podmínek ke smlouvám o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronických prostředků na dálku na internetových stránkách žalobkyně [webová adresa], na které se žalovaná registrovala, mezi žalobkyní jakožto Věřitelem a žalovanou jakožto Klientem. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky. Klient byl ve smlouvě identifikován rodným číslem, trvalou adresou, telefonním číslem, emailovou adresou a číslem účtu. Soud dále zjistil, že Věřitel se zavázal poskytnout Klientovi spotřebitelský úvěr ve výši 8 000 Kč s úrokovou sazbou 0 % z vypůjčené částky denně, v případě splnění podmínek akce„ První půjčka zdarma“, případně jinak nazvané kampaně s obdobným obsahem, jinak 0. 9 % z vypůjčené částky denně. Klient se zavázal tento úvěr vrátit jednou splátkou do 30 dnů od odeslání finančních prostředků Klientovi. Klient se pro případ prodlení se splacením úvěru dále zavázal zaplatit Věřiteli smluvní pokutu 0,1 % denně z částky (jistiny), ohledně níž je klient v prodlení a náhradu účelně vynaložených nákladů, které Věřiteli vznikly v souvislosti s vyhotovením a zasláním každé písemné upomínky nebo výzvy k zaplacení Klientovi, výše těchto účelně vynaložených nákladů je stanovena na 200 Kč za každou písemnou upomínku nebo výzvu k zaplacení. 4. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 18. 11. 2020 soud zjistil, že žalobkyně poskytla dne 18. 11. 2020 ze svého účtu částku 8 000 Kč na účet žalované č. [bankovní účet]. 5. Z faktury ke smlouvě o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že žalobkyně dne 18. 11. 2020 vystavila žalované fakturu na částku 8 000 Kč s tím, že jí má žalovaná uhradit jednou splátkou dne 18. 12. 2020 na bankovní účet uvedený ve faktuře. 6. Z výpisu aplikace žalobkyně nazvaného„ [příjmení] statement data“ soud zjistil, že jsou v něm zaznamenány transakce na bankovním účtu žalované v období od 27. 4. 2020 do 16. 10. 2020, přičemž ke dni 26. 10. 2020 je na účtu žalované zůstatek 33,60 Kč. 7. Z předžalobní upomínky ze dne 3. 11. 2021 ve spojení s potvrzením o odeslání písemnosti držitelem poštovní licence prostřednictvím Hybridní pošty soud zjistil, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k úhradě jistiny 8 000 Kč, úroku z úvěru 2 160 Kč, smluvní pokuty 2 552 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 576,76 Kč s tím, ať tak učiní nejpozději do 7 dnů od odeslání upomínky. Předžalobní upomínka byla žalované odeslána dne 4. 11. 2021. 8. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 9. Účastníci uzavřeli dne 18. 11. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně dne 18. 11. 2020 zaslala na bankovní účet žalované částku ve výši 8 000 Kč, a žalovaná se zavázala částku ve výši 8 000 Kč žalobkyni vrátit spolu s úrokem z úvěru 2 160 Kč do 30 dnů od poskytnutí finančních prostředků, tj. do 18. 12. 2020. Žalovaná na poskytnutý úvěr neuhradila ničeho. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou ze dne 3. 11. 2021, která jí byla zástupcem žalobkyně odeslána následujícího dne, žalovaná však ani poté ničeho neuhradila. 10. Přípisem zdejšího soudu ze dne 3. 2. 2022 byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení přípisu prokázala, zda a jakým způsobem žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení doplnila tak, že úvěruschopnost žalované řádně zkoumala, když mj. posuzovala dotazník vyplněná žalovanou, ze kterého jsou patrné její měsíční příjmy a náklady, které následovně ověřovala třemi doloženými výplatními páskami žalované a dokladem o připsání mzdy. Žalobkyně dále lustrovala žalovanou v databázi [příjmení]. Žalobkyně na podporu svých tvrzení doložila dotazník vyplněný žalovanou se záznamem ze [příjmení], tři výplatní pásky žalované, občanský průkaz žalované, doklad o připsání mzdy a výpis o platbě žalované (již spisem). 11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 12. Závazkový právní vztah uzavřely žalovaná s žalobkyní dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), přičemž dle § 2395 uvedeného zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Vzhledem k tomu, že ke sjednání poskytnutí úvěru došlo po 1. 1. 2014, je nutno v souladu s § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen „o. z.“, na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z. 14. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 15. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 16. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 19. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 20. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 21. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlou