19 C 1/2022-16 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalované zaplacení částky 23 580 s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společnosti [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 9. 11. 2020 smlouvu o úvěru 726519015, platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 16. 11. 2020 (dále jen "smlouva"), jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky Smlouvy o úvěru. Na základě Smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit částku 24 208 Kč spolu s příslušenstvím do 9. 12. 2020 Smlouva byla uzavřena distančně. Žalovaná svoji vůli smlouvu uzavřít projevila tzv. verifikační platbou, kdy převedla částku v rozmezí 0,01 - 1 Kč. Žalovaná po verifikační platbě obdržela předsmluvní informace o půjčce, ve kterých byly shrnuty veškeré parametry. Žalovaná odsouhlasila při zaslání verifikační platby Všeobecné obchodní podmínky. Právní předchůdkyně žalobkyně zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací), tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o půjčku byla žalované následně schválena a byla jí poskytnuta částka jistiny 20 000 Kč na účet, ze kterého dříve odeslala verifikační platbu. Žalovaná poskytnutou částku neuhradila řádně a včas. Vznikla jí proto povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny a paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním dle odst. 4 strana 3 smlouvy Pohledávka za žalovanou byla následně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na základě předžalobní upomínky žalobkyně. Žalovaná částka představuje nesplacenou jistinu úvěru, dále žalobkyně požaduje úhradu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 809,18 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 358 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 8. 6. 2021 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. Současně žalobkyně požaduje i úhradu smluvní pokuty ve výši 3 580 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ve věci bylo nařízeno první ústní jednání na den 10. 3. 2022, účastníci byli k tomu jednání řádně a včas obesláni a zároveň poučeni o následcích nedostavení se k jednání, přesto se však žalovaná bez omluvy k jednání nedostavila. Žalobkyně se z jednání omluvila s tím, že souhlasí s jednáním a rozhodnutím ve své nepřítomnosti. Proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených listinných důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 4. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 16. 11. 2020 se žalovanou za pomoci prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala čerpané peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 4 208 Kč, tj. celkem částku 24 208 Kč, splatit dne 9. 12. 2020 (prokázáno citovanou smlouvou o úvěru č. 726519015). Právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši 20 000 Kč poskytla, a to převodem na účet, který žalovaná uvedla ve smlouvě ([bankovní účet]) (prokázáno výpisem z účtu [číslo]). Žalovaná však uvedenou částku do sjednaného dne splatnosti v plné výši neuhradila, a to ani na základě 3 upomínek (prokázáno upomínkou ze dne 23. 12. 2020, 9. 1. 2021 a 10. 6. 2021). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, byla pohledávka za žalovanou z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni. Ke dni postoupení výše pohledávky činila 27 947 Kč (prokázáno citovanou smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek ze dne 10. 6. 2021 a podacím archem). Žalovaná na dlužnou částku ničeho neuhradila, neučinila tak ani na základě předžalobní výzvy k plnění (prokázáno výzvou před podáním žaloby ze dne 1. 9. 2021 a podacím archem). 5. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětná smlouva byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena platně, a to s ohledem na to, zda byla před uzavřením této smlouvy zkoumána schopnost žalované sjednávaný úvěr splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 86 odst. 1 z. s. ú., neboť soud nepochyboval o tom, že citovaná smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu z. s. ú., kdy na straně jedné vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně coby poskytovatel a na straně druhé žalovaná coby spotřebitel. 6. Žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti žalované neuvedla žádná tvrzení, ani neoznačila žádné důkazní prostředky. Z žaloby zaslané žalobkyní soudu nevyplývá, že by právní předchůdkyně žalobkyně jakkoli zkoumala úvěruschopnost žalované. Soud měl v úmyslu žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučit o nedostatečném vylíčení rozhodných skutečností a neoznačení potřebných důkazů, žalobkyně se však na ústní jednání nedostavila a vystavila se tak nebezpečí neúspěchu ve věci. Pokud se žalobkyně rozhodla jednání neúčastnit, dobrovolně se vystavila riziku, že nebude moci být poučena. Povinnosti tvrzení a důkazní si musí být žalobkyně vědoma zvláště za situace, je-li zastoupena advokátem. Pouze pro úplnost soud uvádí, že poučení podle § 118a o. s. ř. se poskytuje jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce nebo zmocněnce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo. Předestřená situace nastala i v posuzovaném případě, neboť soud o věci jednal v nepřítomnosti žalobkyně i jejího zástupce. 7. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že ve věci nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, tedy skutečnost, zda je žalovaná schopna poskytnutý úvěr splatit. Ve věci tudíž nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně dostála povinnosti stanovené v § 86 odst. 1 z. s. ú. a že by tak splnila podmínky, za nichž bylo možné úvěr žalované poskytnout. Soud proto předmětnou smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou. 8. Vzhledem k tomu, že soud posoudil vztah mezi účastníky jako spotřebitelský úvěr a shledal, že nebyly splněny podmínky pro jeho poskytnutí a smlouva je proto neplatná, nezkoumal další konkrétní ustanovení smlouvy a oprávněnost sankčních nároků rovněž požadovaných v žalobě. 9. Jelikož však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla částku 20 000 Kč, kterou jí žalovaná v plném rozsahu nevrátila, soud dospěl k závěru, že se žalovaná na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 o. z. bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tedy částky, která nebyla právní předchůdkyni žalobkyně, potažmo žalobkyni na jistině splacena, tj. částky 20 000 Kč, žalobkyni vrátit. Co do této částky tedy soud žalobě vyhověl, ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl. Ve zbývajícím rozsahu, který se týkal zákonného úroku z prodlení z částky 20 000 Kč ve výši 8,25 % ročně od 8. 6. 2021 do zaplacení soud žalobu zamítl, a to s odkazem na judikaturu soudů týkající se úroků z prodlení ve vztahu k bezdůvodnému obohacení (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2020, sp. zn. 33 Cdo 2723/2020). Dle závěrů judikatury prodlení nastává až na základě doručení žaloby žalované, a ode dne následujícího lze přiznat úroky z prodlení. Žalobu lze totiž považovat za řádnou hmotněprávní výzvu k vydání bezdůvodného obohacení až v okamžiku jejího doručení žalované, na rozdíl od žalobcem zaslané procesní předžalobní výzvy k plnění. Soud proto přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení z této částky dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. jdoucím ode dne následujícího po doručení žaloby, tj. od 30. 1. 2022, do zaplacení. 10. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvo