7 C 221/2019 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum], soudu doručenou téhož dne, domáhala po žalované zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že s žalovanou (a dalšími poskytovateli reklamních a marketingových služeb) byla dne [datum] uzavřena rámcová dohoda č. [rok] [spisová značka] (dále jen„ rámcová dohoda“), kterou bylo sjednáno, že tam specifikovaní poskytovatelé reklamních a marketingových služeb (včetně žalované) poskytnou žalobkyni své služby. Konkrétní plnění pak měla být sjednávána v dílčích smlouvách. Dílčí smlouva [číslo] 2018 mezi účastníky byla uzavřena dne [datum] (dále také jako„ dílčí smlouva [číslo]“). Touto dílčí smlouvou se žalovaná zavázala poskytnout žalobkyni plnění specifikovaná v příloze [číslo] této dílčí smlouvy (blíže popsaná níže), a to v období od dubna 2018 do prosince 2018. Žalobkyně se naopak za poskytnutá plnění zavázala uhradit žalované sjednanou cenu, která činila [částka] Dílčí smlouva [číslo] byla v registru smluv zveřejněna dne [datum], tudíž tohoto dne nabyla účinnosti. Dne [datum] žalobkyně zaplatila žalované částku [částka], a to na základě faktury č. 2018 vystavené dne [datum]. K této faktuře nebyl přiložen předávací protokol, i když dílčí smlouvou [číslo] bylo dohodnuto, že k faktuře musí být přiložen oběma stranami podepsaný předávací protokol. Právo na zaplacení tedy vzniklo až po splnění této povinnosti. K této faktuře byla přiložena pouze listina„ Přehled plnění z dílčí smlouvy [číslo] 2018.“ Dne [datum] žalobkyně obdržela od žalované fakturu [číslo] označenou datem [datum], znějící na částku 758 000 Kč, kterou se žalovaná domáhala zaplacení uvedené částky (zálohy) za uskutečněné dílčí plnění (plánování kampaně a sestavení mediaplánu, nákup v printové reklamě, operativní řízení marketingové komunikace a post analýza kampaní). Dne [datum] žalobkyně odmítla fakturu [číslo] proplatit a žalovanou požádala o předložení předávacího protokolu (k oběma uvedeným fakturám). Žalovaná reagovala zasláním předávacích protokolů ze dnů [datum] a [datum] (za žalobkyni podepsané Mgr. [jméno] [příjmení]). Žalobkyně odmítla, že by oba tyto předávací protokoly mohly doložit poskytnutá tvrzená plnění. Jednak první protokol byl uzavřen už 4 dny poté, co došlo k uzavření dílčí smlouvy [číslo] přičemž v té době tato dílčí smlouva nebyla ještě ani účinná. Dílčí smlouva [číslo] také předpokládala, že sjednaná plnění budou poskytována postupně (po dobu 9 měsíců). Je tak zřejmé, že žalovaná nemohla daná plnění poskytnout už v prvních 4 dnech, resp. ani v dalším měsíci, ve kterém byl sepsán druhý protokol. Ostatně v přípisu doručenému žalobkyni dne [datum] žalovaná uvedla, že plnění uvedená v protokolu ze dne [datum] byla objednána u třetích osob až v říjnu 2018. Dále žalovaná adresovala žalobkyni dne [datum] listinu„ marketingové plnění pro Oborovou zdravotní pojišťovnu na základě dílčí smlouvy [číslo] 2018“, která měla doložit, že sjednaná plnění dílčí smlouvou [číslo] byla také žalovanou realizována. Žalobkyně však po posouzení této listiny odmítla, že by tato listina mohla danou skutečnost potvrdit. Žalobkyně dále uvedla, že účastníci se rozhodli tuto mezi nimi spornou skutečnost ověřit jimi zvoleným znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení]. Tento znalec dospěl k závěru, že naprostá většina objednaného plnění nebyla žádným způsobem doložena. Žalovaná závěry posudku odmítla. Tvrzení žalované, že žalobkyni byla poskytnuta jiná plnění, která nebyla uvedena v dílčí smlouvě [číslo] pak podle žalobkyně dokládá to, že předmětná plnění poskytnuta nebyla. Žalobkyně také dodala, že s žalovanou spolupracovala i v minulosti, ale veškeré tyto závazky byly vypořádány, přičemž vždy k nim byly uzavřeny písemné smlouvy. Žalobkyně odmítla, že by v září 2017 byla ústně u žalované objednána nějaká plnění, která měla být až později zasmluvněna. Bylo také poukázáno na to, že žalobkyně je subjektem, který je povinen uzavřené smlouvy zveřejňovat v registru smluv, a to pod sankcí jejich neplatnosti nastupující 3. měsíc ode dne, kdy byla příslušná smlouva uzavřena. K tvrzením žalované, že žalobkyně se případně bezdůvodně obohatila, pak žalobkyně uvedla, že žádné plnění bez právního důvodu neobdržela. K tomu však dodala, že takový případný nárok by stejně již byl promlčen, pročež příslušnou námitku v tomto řízení žalobkyně taktéž uplatnila. 2. Žalobkyně dále tvrdila, že sjednaná plnění specifikovaná v příloze [číslo] dílčí smlouvy [číslo] měla vztah k roku 2018, protože jen pro toto období měla žalobkyně potřebu zajistit předmětné marketingové služby. Pokud by tyto služby byly poskytnuty v jiné době, pak by tím došlo k nezamýšlenému mísení jiných marketingových aktivit žalované s pozdějšími aktivitami žalobkyně. Činnost žalované měla také přivádět pojištěnce na stránky žalobkyně, a to konzistentně, čímž měla podporovat její obchodní plány v daném čase (v roce 2018) s dopadem do roku 2019. Marketingovou komunikaci je potřeba vést soustavně, mají-li se dostavit výsledky. Dílčí výpadky v této komunikaci tak mohou zhatit dosavadní snažení, přičemž následná marketingová vícero způsoby vedená komunikace negativní dopady nezhojí. Specifikovaná plnění poskytnutá mimo sjednané období by tak měla výrazně nižší účinek, resp. by byla v některých ohledech zcela bez účinku. Cílem objednaných marketingových služeb bylo přivést k žalobkyni nové pojištěnce (a udržet si ty stávající), a to k zákonnému přestupnímu termínu [datum]. Neposkytnutí sjednaného plnění se tak negativně projevilo v počtech pojištěnců žalobkyně k datu [datum] (úbytek 2 350 pojištěnců) a k datu [datum] (další úbytek o 4 149 pojištěnců). Žalobkyně proto neměla zájem na poskytnutí sjednaných marketingových služeb v pozdějším termínu, o čemž měla žalovaná podle žalobkyně s ohledem na své postavení na trhu marketingových služeb nepochybně vědomost. Dílčí smlouva [číslo] tak představovala fixní závazek ve smyslu § 1980 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). 3. Žalobkyně proto uzavřela, že zaplatila žalované částku 5 160 000 Kč, přičemž tato žalobkyni do zániku dílčí smlouvy [číslo] (do [datum]) neposkytla sjednaná plnění. Na straně žalované tak došlo k bezdůvodnému obohacení, které je povinna vydat. Následně však žalobkyně také uvedla, že ve vztahu k žalované řádně uplatnila práva z vadného plnění, kdy dne [datum] žalované oznámila, že plnění na základě dílčí smlouvy [číslo] jí nebyla poskytnuta a i přesto byla zaplacena. Žalované tedy vytkla vadu jejího plnění a vyzvala ji, aby vrátila celou vyplacenou částku. Žalovaná ničeho nevrátila. Opětovně proto žalobkyně dne [datum] vyzvala žalovanou k témuž, avšak již výslovně specifikovala svůj nárok, a to že požaduje přiměřenou slevu z ceny plnění. 4. Žalobkyně dne [datum] doručila žalované předžalobní výzvu, kterou tímto vyzvala k úhradě částky ve výši [částka], a to nejpozději do 10. dne od doručení této výzvy. Žalovaná však v uvedené lhůtě (a ani poté) nezaplatila ničeho. 5. Žalovaná žalobou uplatněný nárok odmítla. K tomu především uvedla, že žalobkyni poskytla reklamní a marketingové služby, a proto měla nárok na jejich zaplacení. Plnění, která byla žalovanou poskytnuta, byla také poskytnuta v hodnotě, kterou žalobkyně uhradila. Skutečnost, že tyto služby byly poskytnuty, pak plyne zejména ze dvou protokolů o poskytnutí plnění ze dnů [datum] a [datum], které byly žalobkyní (prostřednictvím kontaktní osoby uvedené v rámcové dohodě) akceptovány. Pracovní smlouva a podpisový řád žalobkyně jsou ve vztahu k žalované zcela irelevantní; upravují toliko vnitřní poměry žalobkyně. Totožná skutečnost je pak dále potvrzována i tím, že žalobkyně proplatila fakturu č. 2018 ze dne [datum]. Žalovaná také sdělila, že spolupráce účastníků nezačala uzavřením rámcové dohody, ale tato spolupráce probíhala už od roku 2015. Žalovaná byla marketingovým partnerem [příjmení] florbalu a od roku 2015 zajistila žalobkyni právo užívat titul hlavní partner českého florbalu. Toto trvalo i v sezoně 2017 2018, neboť žalobkyně si toto marketingové plnění u žalované v září 2017 ústně objednala. Konkrétně v této sezoně žalovaná žalobkyni poskytla plnění, která obsáhle popsala ve svém podání ze dne [datum]. Žalobkyně tedy u žalované ústně objednávala služby, tyto přijímala, ale písemná smlouva byla uzavřena až dodatečně. Dílčí smlouva [číslo] kterou připravila žalobkyně, tak ne zcela odpovídala tomu, co bylo skutečně plněno. K uzavření písemné smlouvy došlo z důvodu fakturace, neboť ta by nemohla bez písemné smlouvy probíhat. Následně ale žalovaná uvedla, že plnění, která žalobkyni v sezoně 2017 2018 poskytla, byla plněním poskytnutým na základě dílčí smlouvy [číslo] rámcové dohody. Žalovaná však uvedla, že pokud by nebylo prokázáno, že poskytnutá plnění v sezoně 2017 2018 byla realizována na základě dílčí smlouvy [číslo] rámcové dohody, pak byla plněna na základě ústní smlouvy ze září 2017 a žalobkyně tak plnila na základě platného závazku. Pakliže by nebyl prokázán ani tento právní důvod, pak tvrdila, že byl