7 C 79/2022-26 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne 23. 12. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 37 500 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 20. 11. 2019 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč splatný do dne 3. 1. 2020 spolu se smluvním kapitalizovaným úrokem ve výši 3 656 Kč. Žalovaný byl v důsledku jeho prodlení s vrácením úvěru zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 s účinností ke dni 14. 6. 2021, přičemž postoupení bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 25. 6. 2021. Ke dni postoupení činil dluh na jistině 25 000 Kč, na úroku z úvěru 3 656 Kč, na smluvní pokutě 12 500 Kč a na nákladech na upomínání 150 Kč. Žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho, ač byl žalobkyní k zaplacení vyzván. Zákonný úrok z prodlení požaduje žalobkyně za období od 4. 1. 2020 do 1. 6. 2021 kapitalizovaný částkou 3 520,55 Kč a od 15. 6. 2021 dále do zaplacení z dlužné jistiny. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně vzala před prvním jednáním (podáním ze dne 14. 3. 2022) podanou žalobu částečně zpět pro smluvní pokutu ve výši 12 500 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 3 806 Kč a dále požadovala po žalovaném zaplacení částky 25 000 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 520,55 Kč, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 25 000 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení. Zpětvzetí odůvodnila tím, že nedisponuje důkazy k prokázání skutečnosti, že její právní předchůdkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. 4. Dle ust. § 96 odst. 1 občanského soudního řádu může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odst. 2 téhož zákonného ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Soud nezjišťoval stanovisko žalovaného ke zpětvzetí návrhu, když byla žaloba vzata zpět ještě před zahájením jednání ve věci samé a nesouhlas žalovaného by nebyl důvodem neúčinnosti zpětvzetí žaloby (§ 96 odst. 4 o. s. ř.). 5. Z tohoto důvodu soud v předmětné věci řízení částečně zastavil s ohledem na shora uvedené zákonné ustanovení v souladu s dispozitivním projevem žalobkyně v rozsahu dle výroku I. 6. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). 7. Výpisem z obchodního rejstříku dokládala žalobkyně svou právní subjektivitu. 8. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 20. 11. 2019 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovaným dne 20. 11. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 2 000 Kč, a žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně do 20. 12. 2019 celkovou částku 2 490 Kč, která byla v částce 2 000 Kč jistinou úvěru a v částce 490 Kč úrokem z úvěru se sazbou 298,08 % ročně. 9. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 27. 12. 2019 má soud za prokázané, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], změnili a doplnili smlouvu o úvěru ze dne 20. 11. 2019 tak, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč, a žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně do 3. 1. 2020 celkovou částku 28 656 Kč, která byla v částce 25 000 Kč jistinou úvěru a v částce 3 721 Kč úrokem z úvěru se sazbou 123,47 % ročně. 10. Žalobkyně dále k důkazu předložila obchodní podmínky pro poskytování úvěrů splatných jednorázově, které upravovaly práva a povinnosti účastníků smluvního vztahu založeného smlouvou o úvěru. 11. Z výpisů z účtu žalobkyně soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně dne 20. 11. 2019 zaslala na uvedený účet žalovaného částku 2 000 Kč, dne 23. 12. 2019 částku ve výši 1 500 Kč a dne 27. 12. 2019 částku ve výši 21 500 Kč. 12. Upomínkou ze dne 17. 1. 2020, opakovanou výzvou k úhradě ze dne 3. 2. 2020 a předžalobní výzvou k okamžité úhradě dluhu ze dne 14. 2. 2020 žalobkyně doložila, že její právní předchůdkyně vystavila pro žalovaného upomínky k úhradě jeho dluhu ze smlouvy o úvěru. 13. Dohodou o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 včetně potvrzení o přijetí platby ze dne 17. 6. 2021 a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2021 včetně poštovního podacího archu ze dne 29. 6. 2021 žalobkyně doložila, že původní věřitelka postoupila svou pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru [číslo] na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem původní věřitelky ze dne 25. 6. 2021 podaným k poštovní přepravě dne 29. 6. 2021. 14. Výzvou před podáním žaloby ze dne 9. 11. 2021 včetně poštovního podacího archu ze dne 11. 11. 2021 žalobkyně doložila, že její právní zástupce žalovaného před podáním žaloby vyzval k zaplacení žalované částky upomínkou ze dne 9. 11. 2021 podanou k poštovní přepravě dne 11. 11. 2021. 15. Žalobkyně nepředložila důkazy k prokázání skutečnosti, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru prověřila úvěruschopnost žalovaného, neboť jak sama tvrdí, těmito důkazy nedisponuje. 16. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bezhotovostně (ve třech platbách) na žalovaným označený účet částku v celkové výši 25 000 Kč. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně, ani následně po postoupení pohledávky žalobkyni na předmětný závazek ničeho neuhradil. Právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru neověřila úvěruschopnost žalovaného. K zaplacení dluhu byl žalovaný prokazatelně vyzván poprvé oznámením o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2021, které mu bylo odesláno dne 29. 6. 2021. 17. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 18. Dle názoru soudu, v daném případě žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb.), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr, když schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr vůbec nezkoumala, resp. neprokázala, že by tuto schopnost žalovaného skutečně řádně zkoumala. [jméno] žalobkyně v částečném zpětvzetí žaloby uvedla, že nedisponuje důkazy, které by prokazovaly, že její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného zkoumala. 19. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyní, je třeba, aby k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nezasáhla pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost. 20. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení žalovaného vyčíslil soud částkou 25 000 Kč, která představuje rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla (25 000 Kč), a částkou, kterou jí, popř. po postoupení pohledávky žalobkyni žalovaný uhradil (0 Kč). Žalovaná pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. Současně soud žalobkyni přiznal náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, když tyto náklady odpovídají obvyklým nákladům na vymáhání. 21. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelkou požádán. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě dlužné částky oznámením o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2021, které mu bylo odesláno dne 29. 6. 2021, uložil soud žalovan