9 C 368/2022-33 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení částky 260 123,61 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, [právnická osoba], s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o rychlé půjčce [číslo] kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 279 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr právní předchůdkyni splatit společně s úrokem ve výši 12,9 % ročně a poplatky dle ceníku ve sjednaných měsíčních splátkách. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr žalovanému poskytla. Žalovaný sjednané splátky včas a řádně nehradil, pročež právní předchůdkyně žalobkyně dluh žalovaného ze smlouvy dne [datum] zesplatnila. Celkem na svůj dluh ze smlouvy žalovaný uhradil částku 108 920,45 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovaným na [právnická osoba], a.s., která pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila na žalobkyni. Žalovaná částka se skládá z dlužné jistiny 257 052,61 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 10 882,96 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 938,26 Kč a dlužných poplatků ve výši 3 071 Kč. 2. K prověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně doplnila, že její právní předchůdkyně kontrolovala dostupné informace v interních a externích databázích, zejména v bankovním a nebankovním registru klientských informací, v insolvenčním rejstříku a databázi Ministerstva vnitra České republiky. Při hodnocení porovnávala příjem a výdaje žalovaného odhadnuté na základě historických dat ČSÚ. 3. Soud se prvotně zabýval otázkou, zda je ve věci soudem příslušným, a to s přihlédnutím, že se jedná o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem [anonymizována dvě slova]. Soud zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, přičemž zjistil, že je zde dána pravomoc českých soudů dle čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení Rady ([příjmení]) [číslo] ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Žalovaný může být žalován u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Za takové místo se považuje v případě smlouvy o úvěru místo sídla věřitele. Pro danou věc tedy platí, že žalobkyně může žalovat žalovaného o zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru též u soudů České republiky, neboť na území České republiky měl být dluh uhrazen. Soud dále posoudil, že je v souladu s ustanoveními zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř.) i soudem věcně a místně příslušným. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání nařízenému na den [datum] se žalovaný bez omluvy nedostavil, ač byl řádně předvolán. Odročení jednání žalovaný nežádal. Soud proto věc projednal a rozhodl dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených listinných důkazů. 5. Z listinných důkazů a tvrzení předložených žalobkyní dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním a z nich plynoucímu závěru o skutkovém stavu: 6. Z návrhu na uzavření smlouvy o rychlé půjčce [číslo] ze dne [datum] a akceptace ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný k návrhu žalovaného uzavřeli dne [datum] smlouvu o rychlé půjčce [číslo] kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 279 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně sjednaného úroku 12,9 % ročně, poplatku za pojištění ve výši 119 Kč a dalších poplatků právní předchůdkyni splatit v 96 měsíčních splátkách po 4 793 Kč splatných každého 15. dne v měsíci. 7. Z návrhu na uzavření na uzavření smlouvy o rychlé půjčce [číslo] soud zjistil, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uvedl, že žije v nájmu je zaměstnán od září 2016, nemá žádnou vyživovací povinnost, jeho čistý příjem činí 24 000 Kč, splátky jiných úvěrů 4 000 Kč a limit kreditní karty je 10 000 Kč. 8. Z vyjádření právní předchůdkyně žalobkyně a její dokumentace soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela při posouzení úvěruschopnosti žalovaného především ze zjištěné výše jeho příjmu a výši výdajů odhadla na základě historických dat z ČSÚ. Žalovaného hodnotila jako v pořádku, nenalezla žádnou negativní informaci. 9. Produktové podmínky pro osobní úvěry a všeobecné obchodní podmínky byly nedílnou součástí smlouvy a upravovaly práva a povinnosti účastníků smlouvy, které nebyly upraveny smlouvou. 10. Z výpisu spotřebitelského úvěru soud zjistil, že žalovaný dne [datum] čerpal úvěr celou částkou 279 000 Kč. Do [datum] uhradil ve splátkách právní předchůdkyni žalobkyně celkovou částku 108 920,45 Kč. 11. Z prohlášení o okamžité splatnosti úvěru soud zjistil, že právní předchůdkyně dne [datum] úvěr zesplatnila a žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky 271 944,83 Kč. 12. Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek č. [rok] ze dne [datum], smlouvou o postoupení pohledávek č. [rok] [číslo] ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek a potvrzení úplaty a smlouvou o postoupení pohledávek č. [rok] [číslo] ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek žalobkyně doložila, že právní původní věřitelka postoupila svou pohledávku za žalovaným dne [datum] na [právnická osoba], a.s., která ji smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila na žalobkyni. Vyrozuměním o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně přehledu podacích čísel a oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího archu žalobkyně doložila, že postoupení pohledávky bylo žalovanému v obou případech oznámeno. 13. Předžalobní výzvou ze dne [datum] včetně podacího archu žalobkyně doložila, že její právní zástupkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala k zaplacení žalované částky. 14. Ze spisu zn. 7 C 159/2022 soud zjistil, že žalovaný pobývá na území ČR od [datum] na základě potvrzení o přechodném pobytu za účelem ostatní – doba platnosti do [datum]. Od [datum] je hlášen na adrese [adresa]. 15. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: 16. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum], které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i [anonymizována dvě slova] jsou, použijí přednostně. Podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. Účastníci zvolili jako rozhodné právo České republiky, jak vyplývá z čl. 17 produktových podmínek, kterými se řídí předmětná smlouva. <i>17. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>18. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>19. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>20. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>21. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>22. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>23. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>24. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i>