13 C 161/2023-38 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 000 Kč spolu s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, s tím, že žalobkyně založila žalovanému na základě smlouvy o ČSOB plus kontu ze dne [datum] běžný účet č. [bankovní účet]. Na základě smlouvy bylo žalovanému otevřeno povolené přečerpání běžného účtu, na jehož základě byl žalovaný oprávněn čerpat úvěr až do úvěrového limitu 15 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky žalobkyně pro povolené přečerpání ČSOB studentského konta. Žalovaný peněžní prostředky čerpal až do částky 15 000 Kč. Žalovaný byl na základě smlouvy povinen žalobkyni hradit řádný úvěrový úrok ve výši 18,90 % ročně. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s řádným hrazením splátek a nereagoval na opakované výzvy žalobkyně k úhradě splatných dlužných splátek, prohlásila žalobkyně celou pohledávku za žalovaným za splatnou ke dni [datum]. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, avšak žalovaný ani poté dlužnou částku nezaplatil, a proto se žalobkyně domáhala zaplacení jistiny ve výši 15 000 Kč, poplatků po splatnosti ve výši 1 000 Kč, běžného úroku kapitalizovaného ke dni [datum] částkou 2 697,39 Kč a úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni [datum] částkou 906,06 Kč, žalobkyně dále požadovala zaplacení smluvního úroku 8,05 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 16 000 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena (náhradním doručením - § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, na adresu pro doručování, tedy na adresu hlášeného místa pobytu - § 46 a odst. 1 a § 46b o. s. ř.). 3. V řízení je mezinárodní prvek, neboť žalovaný je státním občanem Slovenské republiky, soud se proto zabýval otázkou, zda je dána mezinárodní příslušnost českých soudů věc řešit. Soud dospěl k závěru, že má mezinárodní příslušnost ve věci rozhodnout, neboť poslední známé bydliště žalovaného (které žalovaný uvedl ve smlouvě o úvěru) je v České republice - srov. čl. 17 odst. 1 a čl. 18 písm. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), a dále rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C [číslo] [právnická osoba], proti U. M. [příjmení]. 4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Ze smlouvy o ČSOB plus kontu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně založila žalovanému běžný účet č. [bankovní účet] (prokázáno smlouvou o ČSOB plus kontu ze dne [datum]). Následně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru formou povoleného přečerpání účtu [číslo], a to na žádost žalovaného ze dne [datum]. Žalovaný je ve smlouvě označen jménem, rodným číslem, adresou, telefonem, e-mailem a číslem občanského průkazu, součástí smlouvy jsou obchodní podmínky pro povolené přečerpání ČSOB studentského konta plus. Žalovaný se s podmínkami seznámil a podpisem smlouvy s nimi vyslovil svůj souhlas. Dále bylo ve smlouvě o úvěru sjednáno, že že smluvní strany mají rovněž práva a povinnosti obsažená v obchodních podmínkách pro povolené přečerpání ČSOB studentského konta plus, přičemž nesplnění povinnosti vyplývající z těchto podmínek má stejné důsledky jako nesplnění povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému po splnění všech smluvních podmínek peněžní prostředky formou povoleného přečerpání do celkové výše úvěrového limitu 15 000 Kč, s tím, že je může žalovaný čerpat počínaje dnem [datum], a že vyčerpaný a nesplacený úvěr nebo jeho část bude úročen pevnou úrokovou sazbou ve výši 18,90 % p. a. Účastníci si dále sjednali, že je ČSOB oprávněna zasílat Klientovi upomínky a výzvy a Klient je povinen uhradit za ně ČSOB poplatky, přičemž poplatek za první a další upomínku činí 300 Kč a poplatek za výzvu činí 500 Kč (prokázáno smlouvou o úvěru formou povoleného přečerpání účtu ze dne [datum], [číslo], žádostí o poskytnutí úvěru ze dne [datum], předsmluvními informacemi povolenému přečerpání účtu). 6. Z historie úvěru má soud za prokázané, že žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 15 000 Kč (prokázáno historií úvěru). 7. Z žádosti o poskytnutí úvěru č. smlouvy [anonymizováno] ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný uvedl, že je zaměstnán u společnosti [právnická osoba] a pobírá čistý měsíční příjem ve výši 18 426 Kč. Dále žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu a má dvě vyživovací povinnosti (prokázáno ze žádosti o poskytnutí úvěru ze dne [datum]). Z výpisu z účtu má soud za prokázané, že žalovaný měl v měsíci duben [číslo] čistý příjem od společnosti [právnická osoba] ve výši 18 438,27 Kč a v měsíci květen [číslo] ve výši 23 376 Kč (prokázáno výpisem z účtu). 8. Z 1. upomínky, výzvy k zaplacení dluhu (1. výzva) a poslední výzvy k zaplacení dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky (prokázáno 1. upomínkou, výzvou k zaplacení dluhu (1. výzva), poslední výzvou k zaplacení dluhu ze dne [datum]). 9. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum] adresovanému žalovanému soud zjistil, že jím bylo oznámeno, že žalobkyně využila svého práva a v souladu se smluvními podmínkami prohlásila ke dni [datum] všechny své pohledávky z poskytnutého úvěru za splatné a současně došlo k zamezení dalšího čerpání prostředků z úvěrových účtů, neboť byl žalovaný i nadále v prodlení s hrazením splátek, přičemž zároveň vyzvala žalovaného k zaplacení celého dluhu, jenž ke dni [datum] činil částku ve výši 17 577,23 Kč skládající se ze splátek v prodlení včetně úroků, úroků z prodlení a poplatků, a to do [datum] (prokázáno oznámením o zesplatnění úvěru ze dne [datum]). 10. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, avšak žalovaný na výzvy nijak nereagoval, dlužnou částku nezaplatil. Z poštovního podacího archu soud zjistil, že tato upomínka byla žalovanému odeslána dne [datum] na adresu uvedenou ve smlouvě (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne [datum] a poštovním podacím archem ze dne [datum]). 11. Ze schvalovacího protokolu, CRIF, CBCB a z výpisu z běžného účtu před poskytnutím úvěru žalovaného má soud za prokázané, že žalobkyně zkoumala před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalovaného, kdy žalobkyně generovala dlouhodobé vyhodnocení kreditních a debetních obratů na běžném účtu žalovaného a na základě transakcí na jeho běžném účtu stanovila jeho měsíční příjmy a výdaje (prokázáno schvalovacím protokolem, výpisem z CRIF, CBCB a výpisu z běžného účtu). 12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 15. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. 16. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 17. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stano