13 C 256/2023-16 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Původní věřitel“), poté, co ověřila její schopnost splácet spotřebitelský úvěr, smlouvu o spotřebitelském úvěru dne [datum], [číslo] na jejímž základě Původní věřitel poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaná převzala peníze v hotovosti při podpisu uvedené smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalovaná (Zákazník) se smlouvou zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně se souhrnným poplatkem 8 530 Kč, který představoval součet kapitalizovaných úroků ve výši 4 914 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 25,41 % ročně, odměnu za zpracování ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 568 Kč, celkem 12 měsíčními splátkami po 2 795 Kč, přičemž poslední splátka byla sjednána na [datum]. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Původnímu věřiteli vzniklo marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky, právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky. Ke dni [datum] jistina činila částku 19 499,51 Kč a dlužný poplatek částku 5 030,49 Kč. Původní věřitel postoupil svou pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni, a to s účinností ke dni [datum]. Ke dni postoupení činila výše pohledávky za žalovanou částku ve výši 44 216,16 Kč. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala částky 24 530 Kč, kterou činila jistina ve výši 19 499,51 Kč a dlužný poplatek ve výši 5 030,49 Kč, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 611,42 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 216,33 Kč, úroku ve výši 25,41 % ročně z dlužné jistiny ve výši 19 499,51 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny ve výši 19 499,51 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaná na předmětnou smlouvu celkem uhradila částku 9 000 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. K výzvě soudu, nechť uvede, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaná nevyjádřila, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen„ o. s. ř.“). Žalobkyně s uvedeným postupem vyjádřila souhlas. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo. 5. V řízení byl prokázán následující skutkový stav: 6. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] a žalovaná jako zákazník podepsaly dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které žalobkyně žalované poskytla částku ve výši 25 000 Kč. Žalovaná hotovost v uvedené výši převzala, což potvrdila podpisem smlouvy. Ve smlouvě je uvedeno, že zákazník se zavazuje vrátit žalobkyni jistinu 25 000 Kč a dále poplatek 8 530 Kč, který se skládá z úroku 4 914 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 568 Kč, tj. zavazuje se vrátit celkovou dlužnou částku 33 530 Kč. Ve smlouvě o spotřebitelském úvěru je dále uvedeno, že její součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky v 12 měsíčních splátkách po 2 795 Kč, poslední ve výši 2 785 Kč (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne [datum]). V čl. 6 smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru je uvedeno, že Provident si vyhrazuje právo vyzvat zákazníka k vrácení celé dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, pokud zákazník dosáhne nedoplatku v souhrnné výši dvanáctinásobku první týdenní splátky v případě týdenního režimu, případně nedoplatku v souhrnné výši trojnásobku první měsíční splátky v případě měsíčního režimu, a zákazník ve lhůtě 30 dní od doručení výzvy neuhradí dlužné splatné splátky (prokázáno smluvními podmínkami smlouvy o spotřebitelském úvěru). Ve smlouvě o spotřebitelském úvěru je uvedeno, že výše úrokové sazby činí 25,41 % ročně, a že úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru). Žalovaná uhradila celkem pouze částku 9 000 Kč (prokázáno tabulkou umoření ze dne [datum]). Žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že by uhradila více, než tvrdí žalobkyně. V zákaznické kartě – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] je uvedeno, že žalovaná je zaměstnána u [právnická osoba] a lihovary TTD, pobírá měsíčně částku ve výši 18 317 Kč, další příjmy žalované činí 2 500 Kč, další čisté příjmy domácnosti činí 14 500 Kč. Dále žalovaná uvedla, že odhadované měsíční výdaje činí 5 000 Kč. Žalovaná dále uvedla, žije s rodiči, je svobodná, má jednu vyživovací povinnost, vlastní auto. Žalovaná dále doložila pracovní smlouvu a 2 výplatní pásky (prokázáno zákaznickou kartou – žádostí o spotřebitelský úvěr). Žalobkyně před uzavřením smlouvy nezkoumala úvěruschopnost žalované (soudu známo z úřední činnosti). 7. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou dne [datum] na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná informována o tom, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacím lístkem ze dne [datum]). Žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky (prokázáno výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne [datum] a podacím lístkem ze dne [datum]). Zbývající dlužnou částku žalovaná neuhradila. 8. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalovaná se na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatila (§ 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“). Žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 25 000 Kč, žalovaná z této částky žalobkyni vydala celkem částku 9 000 Kč. Zbývající dlužnou částku žalovaná nevydala ani po výzvě a bez právního důvodu si ji ponechala. 9. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 257/2016 Sb.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 11. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (…) posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.). Soud se však zabýval otázkou, zda byla smlouva uzavřena platně, s ohledem na to, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala schopnost žalované jako spotřebitele úvěr splácet (§ 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb.). Soud dospěl k závěru, že tuto otázku musí posuzovat z úřední povinnosti, bez ohledu na to, zda žalovaná uplatnila námitku neplatnosti smlouvy. 14. Soudní dvůr Evropské unie – druhý senát v rozsudku ze dne [datum] ve věci OPR- [právnická osoba] proti GK, C [číslo], uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum], o