15 C 64/2023-19 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] kterou uzavřela se žalovanou právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO]. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované dne 28. 1. 2022 prostřednictvím bankovního převodu finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, které měla žalovaná vrátit do 27. 2. 2022 společně s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši 3 800 Kč Smlouva byla žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřena prostřednictvím webové stránky právní předchůdkyně žalobkyně [webová adresa], na které se žalovaná zaregistrovala a zřídila si uživatelský účet. Žalovaná na svém uživatelském účtu odsouhlasila znění úvěrové smlouvy a poskytla právní předchůdkyni žalobkyně své osobní údaje. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně ve lhůtě splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila a neuhradila ani poplatek za poskytnutí úvěru. Celková výše dluhu žalované tak činí 13 800 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou m smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2022. Žalobkyně požadovala přiznat rovněž příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z této částky ode dne následujícího po splatnosti úvěru do zaplacení. Žalovaná nereagovala na žádnou z upomínek právní předchůdkyně žalobkyně ani zástupce žalobkyně. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo. 4. V řízení byl prokázán následující skutkový stav: 5. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] a žalovaná jako zákazník uzavřely prostřednictvím webových stránek [webová adresa] dne 28. 1. 2022 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla převodem na bankovní účet č. [bankovní účet] částku ve výši 10 000 Kč. Ve smlouvě je uvedeno, že zákazník se zavazuje vrátit žalobkyni jistinu 10 000 Kč a dále poplatek 3 800 Kč, tj. zavazuje se vrátit celkovou dlužnou částku 13 800 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky do 27. 2. 2022 (prokázáno smlouvou zápůjčce [číslo] ze dne 28. 1. 2022, standardními informacemi o zápůjčce [anonymizováno] [číslo] potvrzením o provedené platbě ze dne 28. 1. 2022). Žalovaná za celou dobu smluvního vztahu neuhradila ničeho (žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že by zaplatila více, než tvrdí žalobkyně). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou dne 1. 1. 2022 na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2022). Dopisem ze dne 15. 9. 2022 byla žalovaná informována o tom, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 15. 9. 2022 a podacím lístkem ze dne 15. 9. 2022). Žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky (prokázáno výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 15. 9. 2022). Žalovaná ani poté ničeho neuhradila. 6. Přípisem zdejšího soudu ze dne 28. 2. 2023 byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení přípisu prokázala, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení ničím nedoložila. 7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 8. Vzhledem k tomu, že ke sjednání poskytnutí zápůjčky došlo po 1. 1. 2014, je nutno v souladu s § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen „o. z.“, na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi žalobkyní a žalovaným je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z. 9. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 11. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 12. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 14. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen„ o. z.“, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 18. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené podle § 1879 a násl. o. z. postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, přičemž tuto skutečnost žalované písemně oznámila. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována, jelikož žalovaná ani po změně věřitele svého dluhu svůj postoj k vrácení zbylé části bezdůvodného obohacení nezměnila. 19. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi žalovanou a žalobkyní je dle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ neplatná, neboť žalobkyně v rozporu s § 86 odst. 1 ZoSÚ nezkoumala úvěruschopnost žalované a přesto jí úvěr poskytla. Faktem ovšem je, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v celkové výši 10 000 Kč, které jí žalovaná v plném rozsahu nevrátila. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky 10 000 Kč, vrátit (výrok I.). 20. Soud proto žalobě co do žalobkyní požadované částky jistiny s odkazem na § 2991 o. z. vyhověl. Žalobě ale soud nevyhověl v ostatních nárocích s ohledem na neplatnost smlouvy o zápůjčce, resp. o spotřebitelském úvěru (výrok II.). 21. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z nevrácené částky bezdůvodného obohacení úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od 28. 2. 2022, jak žalobkyně požadovala. Ve zbytku soud žalobu zamítl. 22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu 44 % nákladů řízení (72 % úspěch – 28 % neúspěch) v částce 991 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále j