19 C 405/2022-14 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 23. 8. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 76 804,64 Kč včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 22. 3. 2022 do zaplacení. V této žalobě uvedla, že dlužnou částku požaduje z titulu nesplaceného úvěru, který byl žalovanému poskytnut [právnická osoba] [příjmení] [jméno] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), na základě smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 22. 10. 2018 (dále jen„ smlouva“). Tato smlouva byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným elektronicky prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve registroval zadáním osobních a dalších údajů, po jejichž vyplnění mu byl zřízen uživatelský účet. Následně žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně prostřednictvím elektronického formuláře požádal o poskytnutí konkrétního úvěru. Na základě této žádosti byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 76 804,64 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] Tyto peněžní prostředky měly být splaceny dne 21. 3. 2022. Žalovaný však sjednanou částku do uvedeného data neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní upomínky žalobkyně ze dne 13. 4. 2022. 2. Žalobkyně dále tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla posuzována prostřednictvím lustrace žalovaného z veřejně dostupných databází ISIR, [příjmení], CRKI, EUCB a výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji s tím, že klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji, kdy se tato rezerva rovná životnímu minimu. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). 4. Provedeným dokazováním má soud za prokázané následující skutečnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 22. 10. 2018 se žalovaným prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr s úvěrovým limitem ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal čerpané peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 8,5 % měsíčně splácet formou pravidelných měsíčních splátek. Minimální splátka byla vypočtena dle smlouvy ve výši 12,50 % nesplaceného úvěru nebo 1 000 Kč v závislosti na tom, která z částek je vyšší (prokázáno citovanou smlouvou o revolvingovém úvěru, obchodními podmínkami a standardními informacemi o spotřebitelském úvěru). Na základě dodatku ke smlouvě byl úvěrový limit zvýšen na 57 000 Kč (prokázáno Dodatkem o navýšení úvěrového limitu ze dne 12. 1. 2021). Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr poskytla prostřednictvím čerpání z úvěrového limitu v celkové výši 76 804,64 Kč, a to převodem na účet, který žalovaný uvedl ve smlouvě, žalovaný však uvedenou částku do sjednaného dne splatnosti neuhradil (prokázáno přehledem plateb a z dokumentu, ze kterého jsou zřejmé platební informace). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, byla pohledávka za žalovaným z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni. Ke dni postoupení pohledávky výše pohledávky činila 76 804,64 Kč. Žalovaný byl o postoupení pohledávky řádně vyrozuměn a zároveň byl vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno citovanou smlouvou o postoupení pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 13. 4. 2022 a podacím lístkem z téhož dne). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy k plnění (prokázáno výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 13. 4. 2022 a podacím lístkem z téhož dne). 5. Z předloženého důkazu nazvaného jako [jméno] application info soud nenaznal, které tvrzení má tento důkaz prokázat. V žalobních tvrzeních o něm žalobkyně nehovoří. 6. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětná smlouva byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena platně, a to s ohledem na to, zda byla před uzavřením této smlouvy zkoumána schopnost žalovaného sjednávaný úvěr splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“), neboť soud nepochyboval o tom, že citovaná smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu z. s. ú., kdy na straně jedné vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně coby poskytovatel a na straně druhé žalovaný coby spotřebitel. 7. Žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného odkázala pouze na provedenou lustraci z veřejně dostupných registrů, jak je uvedeno výše. Uvedla, že prováděla výpočet na základě získaných a doložených informací o příjmech a výdajích žalovaného, k těmto skutečnostem však neoznačila žádné důkazní prostředky. Soud nemá za prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně jakkoli jinak zkoumala úvěruschopnost žalovaného. 8. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru podle níže uvedených ustanovení je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39). Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). V daném případě žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí v ustanovení § 86 a § 78 z. s. ú., tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr, když schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr prakticky vůbec nezkoumala, resp. neprokázala, že by tuto schopnost žalovaného skutečně řádně zkoumala. 9. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 10. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 11. Podle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Podle § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Podle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 14. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 15. Podle § 3 odst. 1 písm. d) z. s. ú. se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. 16. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebi