19 C 410/2022-78 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 23 559,88 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela smlouvu k službě Twisto účet, na základě které poskytla žalovanému možnost zřídit si Twisto kartu, jejímž prostřednictvím mohl žalovaný provádět platby do výše schváleného kreditního rámce, přičemž žalovaný se zavázal zapůjčené částky vrátit, dále za využití služby odložení splatnosti uhradit poplatek ve výši 4,50 Kč za každých odložených 100 Kč o 1 měsíc při platbě minimálně 10 % z celkové jistiny. Žalovaný čerpal v rámci služeb poskytovaných žalobkyní finanční prostředky celkem ve výši 22 733,06 Kč, přičemž celkem žalobkyni uhradil pouze částku 4 926 Kč. Pro případ prodlení žalovaného byl sjednán poplatek z prodlení, jehož výše se odvíjí od délky prodlení (150 Kč až 650 Kč + 10 % z celkového vyúčtování). Žalovaný se ocitl v prodlení, přičemž dlužnou částku neuhradil, ač k tomu byl vyzván. Žalovaná částka tak sestává z dlužné jistiny ve výši 17 807,06 Kč, dlužných poplatků za prodloužení splatnosti ve výši 1 490 Kč a poplatku z prodlení ve výši 4 262,82 Kč. Dále žalobkyně požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 19 297,06 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo nařízeno první ústní jednání na den 18. 1. 2023, účastníci byli k tomuto jednání řádně a včas obesláni a zároveň poučeni o následcích nedostavení se k jednání, přesto se však žalovaný bez omluvy k jednání nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila s tím, že souhlasí s jednáním a rozhodnutím ve své nepřítomnosti. Proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených listinných důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 4. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 15. 9. 2020 Smlouvu ke službě Twisto účet, na jejímž základě se žalobkyně zavázala umožnit žalovanému realizovat platby za zboží a služby prostřednictvím Twisto účtu, s finančním limitem 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni vyúčtované platby a nákupy provedené prostřednictvím Twisto účtu dle vystavených vyúčtování, vždy do 15. dne následujícího kalendářního měsíce, a to ve výši alespoň 10 % všech dosud neuhrazených čerpání. Účastníci zároveň sjednali, že pokud žalovaný řádně a včas neuhradí jakékoliv zaslané a splatné vyúčtování, respektive pokud neuhradí alespoň 10 % z částky všech dosud nesplacených čerpání, stane se vyúčtování splatným v celém rozsahu a žalovanému vznikne povinnost uhradit žalobkyni, kromě dlužné částky, také účelně vynaložené náklady, smluvní pokutu – přičemž výše účelně vynaložených nákladů a smluvních pokut se bude odvíjet od délky prodlení žalovaného s platbou v souladu s OP. Dále se žalovaný zavázal žalobkyni zaplatit i zákonný úrok z prodlení. V případě, že žalovaný vždy nejpozději k 15. dni následujícího kalendářního měsíce uhradil alespoň 10 % z částky všech dosud nesplacených vyúčtování, došlo automaticky k odložení platby zbývající části jejího celkového vyúčtování Twisto účtu o jeden měsíc, a to i opakovaně, přičemž pro tento případ byl sjednán poplatek za odložení splatnosti za odložení každé stokoruny v pásmu od 4,50 Kč do 0,5 Kč v závislosti na výši odkládané částky. V případě prodlení žalovaného s úhradou vyúčtovaných částek byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni i tyto částky: v případě prodlení delším 5 dnů po splatnosti 150 Kč, 10 dnů po splatnosti 250 Kč, 15 dnů po splatnosti 350 Kč, 20 dnů po splatnosti 450 Kč, 25 dnů po splatnosti 550 Kč a 30 dnů a více dnů po splatnosti 650 Kč + 10 % z celkového vyúčtování nebo ceny objednávky (Smlouva k službě Twisto účet ze dne 15. 9. 2020, obchodní podmínky, ceník, kopie občanského průkazu žalovaného). 5. Za období červen až září 2020 učinil žalovaný prostřednictvím svého Twisto účtu platby v obchodech v celkové výši 22 733,06 Kč. Žalobkyně dále vyúčtovala žalovanému poplatek za prodloužení splatnosti v celkové výši 1 490 Kč a poplatek z prodlení ve výši 4 262,82 Kč (prokázáno vyúčtováním za červen 2020, červenec 2020, srpen 2020 a září 2020). 6. Žalovaný na dlužnou částku uhradil celkem 4 926 Kč. Zbývající dlužnou částku neuhradil, přestože byl k úhradě vyzván předžalobní upomínkou ze dne 7. 10. 2021 (prokázáno výzvou k úhradě dluhu ze dne 7. 10. 2021 a potvrzením o podání ze dne 7. 10. 2021). 7. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětná smlouva byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena platně, a to s ohledem na to, zda byla před uzavřením této smlouvy zkoumána schopnost žalovaného sjednávaný úvěr splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 86 odst. 1 z. s. ú., neboť soud nepochyboval o tom, že citovaná smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu z. s. ú., kdy na straně jedné vystupuje žalobkyně coby poskytovatel a na straně druhé žalovaný coby spotřebitel. 8. Žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného neuvedla žádná tvrzení, ani neoznačila žádné důkazní prostředky. Z žaloby zaslané žalobkyní soudu nevyplývá, že by žalobkyně jakkoli zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Soud měl v úmyslu žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučit o nedostatečném vylíčení rozhodných skutečností a neoznačení potřebných důkazů, žalobkyně se však na ústní jednání nedostavila a vystavila se tak nebezpečí neúspěchu ve věci. Pokud se žalobkyně rozhodla jednání neúčastnit, dobrovolně se vystavila riziku, že nebude moci být poučena. Povinnosti tvrzení a důkazní si musí být žalobkyně vědoma zvláště za situace, je-li zastoupena advokátem. Pouze pro úplnost soud uvádí, že poučení podle § 118a o. s. ř. se poskytuje jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce nebo zmocněnce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo. Předestřená situace nastala i v posuzovaném případě, neboť soud o věci jednal v nepřítomnosti žalobkyně i jejího zástupce. 9. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že ve věci nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, tedy skutečnost, zda je žalovaný schopen poskytnutý úvěr splatit. Ve věci tudíž nebylo prokázáno, že by žalobkyně dostála povinnosti stanovené v § 86 odst. 1 z. s. ú. a že by tak splnila podmínky, za nichž bylo možné úvěr žalovanému poskytnout. Soud proto předmětnou smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou. 10. Vzhledem k tomu, že soud posoudil vztah mezi účastníky jako spotřebitelský úvěr a shledal, že nebyly splněny podmínky pro jeho poskytnutí a smlouva je proto neplatná, nezkoumal další konkrétní ustanovení smlouvy a oprávněnost sankčních nároků rovněž požadovaných v žalobě. 11. Jelikož však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 22 733,06 Kč, kterou jí žalovaný v plném rozsahu nevrátil, soud dospěl k závěru, že se žalovaný na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tedy částky, která nebyla žalobkyni na jistině splacena, tj. částky 17 807,06 Kč (22 733,06 Kč – 4 926 Kč), žalobkyni vrátit. Co do této částky tedy soud žalobě vyhověl, ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl. Ve zbývajícím rozsahu, který se týkal zákonného úroku z prodlení z částky 19 297,06 Kč ve výši 8,25 % ročně od 16. 10. 2020 do zaplacení, soud žalobu zamítl, a to s odkazem na judikaturu soudů týkající se úroků z prodlení ve vztahu k bezdůvodnému obohacení (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2020, sp. zn. 33 Cdo 2723/2020). Dle závěrů judikatury prodlení nastává až na základě doručení žaloby žalovanému, a ode dne následujícího lze přiznat úroky z prodlení. Žalobu lze totiž považovat za řádnou hmotněprávní výzvu k vydání bezdůvodného obohacení až v okamžiku jejího doručení žalovanému, na rozdíl od žalobkyní zaslané procesní předžalobní výzvy k plnění. Soud proto přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení z této částky dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. jdoucím ode dne následujícího po doručení žaloby, tj. od 13. 12. 2022, do zaplacení. 12. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch