19 C 44/2023-17 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 24. 10. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 55 819,75 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském kontokorentním úvěru [anonymizováno] [číslo] kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr tak, že žalovanému povolila debetní zůstatek jeho běžného účtu do výše maximálně sjednané částky a prováděla platební příkazy žalovaného i přesto, že na jeho běžném účtu nebyl dostatek kreditních prostředků pro jejich úhradu. Čerpání úvěru započalo dne 3. 12. 2021. Žalobkyně a žalovaný se ve smlouvě dohodli na vrácení poskytnutého úvěru spolu s poplatky a úroky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 250,82 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením poskytnutého úvěru tak, že ani po opakovaných výzvách ze strany žalobkyně nevyrovnal nepovolený debetní zůstatek. V důsledku porušení podmínek čerpání kontokorentu byl dne 7. 4. 2022 celý zůstatek úvěru s příslušenstvím zesplatněn a žalovaný byl vyzván dnem 4. 10. 2022 k úhradě dlužné částky. Žalovaný zůstal žalobkyni na jistině dlužen 54 019,75 Kč, na úrocích z prodlení ke dni zesplatnění částku 3 182,37 Kč, na sankčních poplatcích 1 800 Kč a dále úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 54 019,75 Kč od 25. 10. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav: 4. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 19. 2. 2020 Smlouvu o bankovních produktech a službách, jejímiž součástmi jsou listiny Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách a Zvláštní ujednání ke kontokorentnímu úvěru [anonymizováno] podepsané oběma stranami dne 23. 6. 2020. Ve smlouvě byl ujednán produkt [anonymizováno] k běžnému účtu č. [bankovní účet] s výší povoleného limitu (debetního zůstatku) 45 000 Kč ode dne 23. 6. 2020 s úrokovou sazbou 21,99 % p. a., RPSN byla sjednána ve výši 25,30 %. Celková částka splatná spotřebitelem byla stanovena ve výši 47 560,89 Kč. Žalovaný se zavázal splácet žalobkyni čerpané peněžní prostředky průběžně připisováním peněžních prostředků ve prospěch běžného účtu a uhradit úroky z úvěru a poplatky (Smlouva o bankovních produktech a službách, Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách, Zvláštní ujednání ke kontokorentnímu úvěru [anonymizováno]). Nedílnou součástí smlouvy byl formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru [anonymizováno], z jehož části 3 soud zjistil oprávnění žalobkyně zesplatnit úvěr v případě prodlení žalovaného a překročení úvěrového limitu, a též oprávnění žalobkyně převést čerpaný [anonymizováno] na úvěrový účet s názvem Splatný [anonymizováno] s tam uvedenými úroky (formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru [anonymizováno]). Žalobkyně ani netvrdila, že by před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalovaného srovnáním jeho měsíčních příjmů a výdajů, včetně příjmu celé domácnosti, s přihlédnutím k dosavadním závazkům žalovaného, nadto soud zjistil z čl. IV zvláštních ujednání k [anonymizováno], že žalovaný potvrdil (krom dalšího), že mu žalovaná s dostatečným předstihem před sjednáním úvěru poskytla povinné informace před uzavřením smlouvy, náležité vysvětlení, zejména předsmluvních informací včetně důsledků prodlení žalovaného s úhradou dluhů tak, aby žalovaný byl schopen posoudit, že úvěr odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Žalobkyně vedla kontokorentní úvěr na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], žalovaný načerpal úvěr ve výši 54 019,75 Kč dne 3. 12. 2021 převedením úvěrované částky na běžný účet č. [bankovní účet]. Podle jednotlivých výpisů z účtu za období od 3. 12. 2021 do 31. 3. 2022 soud zjistil, že žalovaný byl v prodlení s pravidelnými plněními na kontokorentní úvěr. Žalobkyně proto ke dni 7. 4. 2022 úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného dopisem ze dne 9. 4. 2022 k úhradě celkové částky 54 019,75 Kč se splatností do 25. 4. 2022 (platební historie, výpisy k úvěrovému účtu za období [číslo] – [číslo], oznámení o zesplatnění úvěru s výzvou ke splacení dluhů z úvěru ze dne 9. 4. 2022 včetně poštovního podacího archu ze dne 12. 4. 2022). Před podáním žaloby byl žalovaný k zaplacení dlužné částky vyzván upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne 4. 10. 2022, podanou k poštovní přepravě téhož dne (předžalobní upomínka ze dne 4. 10. 2022 a poštovní podací arch ze dne 4. 10. 2022). 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 1 písm. d) z. s. ú. se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Na základě provedeného dokazování soud nemá pochybnosti o charakteru předmětné smlouvy o kontokorentním úvěru jako o úvěru spotřebitelském ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Soud však nemá za to, že by žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného dostatečným způsobem, jak ustanovení tohoto zákona vyžadují, tedy s odbornou péčí. Žalobkyně nepředložila žád