21 C 183/2022-25 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne [datum], doplněným podáním ze dne [datum], domáhala na žalované zaplacení částky 17 780 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] uzavřené prostřednictvím webového stránky žalobkyně [webová adresa], na které si žalovaná nastavila splatnost a výši zápůjčky, vyplnila žádost o poskytnutí zápůjčky a následně [příjmení] kódem zaslaným na její telefonní číslo potvrdila elektronicky smlouvu o zápůjčce. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč převodem na její účet č. [bankovní účet] a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit spolu s poplatkem ve výši 3 250 Kč do [datum], avšak tuto svoji povinnost žalovaná řádně a včas nesplnila. Žalobkyně proto požadovala po žalované kromě nesplacené jistiny a poplatku i zaplacení sjednaných sankcí, a to smluvní pokuty ve výši 0,10 % z dlužné částky za každý den prodlení od [datum] do [datum], tj. 4 530 Kč, a dále účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením ve výši 2 500 Kč za 5 písemných výzev zaslaných prostřednictvím pošty. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky. 2. Úvěruschopnost žalované žalobkyně prověřila na základě informací o osobních a majetkových poměrech získaných od žalované, které ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalované, případně nahlédla do relevantních databází. Tyto informace a dokumenty byly zaneseny do zákaznické karty žalované. Po zhodnocení uvedených informací žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaná je schopna spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně k výzvě soudu k doplnění tvrzení, že smlouva o úvěru byla sjednána platně v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, sdělila, že prověřila příjmy žalované, která uvedla, že je zaměstnána u [právnická osoba] a.s. na pozici operátor logistiky a její měsíční příjem činí 24 227 Kč. Tuto skutečnost si žalobkyně ověřila z výplatních pásek za měsíc leden 2021, kdy čistý příjem žalované činil 23 691 Kč a za měsíc únor 2021, kdy čistý příjem žalované činil 28 462 Kč. Žalovaná dále uvedla, že je rozvedená, nemá žádnou vyživovací povinnost, bydlí v pronájmu a její měsíční výdaje činí 7 000 Kč. Žalovaná nebyla ke dni podání žádosti o zápůjčku vedena v centrální evidenci exekucí. V rámci vyhodnocení úvěruschopnosti žalované následně žalobkyně odečetla od příjmů žalované ve výši 26 077 Kč výdaje žalované ve výši 7 873 Kč s výsledkem 18 204 Kč, když stran výdajů vycházela žalobkyně z částky nezabavitelného minima, neboť žalovanou uvedené výdaje byly nižší. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 4. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků, neboť právní zástupkyně žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila a zároveň nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání. 5. Z provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav. 6. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouva o zápůjčce, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované na její účet č. [bankovní účet] částku 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni spolu s poplatkem ve výši 3 250 Kč do [datum], zápůjční úroková sazba činila 0 % ročně, RPSN pak 2969 %. Pro případ prodlení se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, dále zákonný úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady žalobkyně ve výši 500 Kč za písemnou upomínku. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a sazebník (prokázáno smlouvou o zápůjčce ze dne [datum], všeobecnými obchodními podmínkami). [příjmení] příjem žalované za měsíc leden 2021 činil 23 691,83 Kč a čistý příjem žalované za měsíc únor činil 28 462 Kč (prokázáno výplatní páskou za měsíc leden 2021 a výplatní páskou za měsíc únor 2021). Žalovaná nebyla ke dni podání žádosti o zápůjčku vedena v Centrální evidenci exekucí (prokázáno náhledem do [příjmení]). Dne [datum] provedla žalobkyně ze svého bankovního účtu ve prospěch účtu žalované platbu ve výši 10 000 Kč (prokázáno potvrzením o platbě). Žalobkyně naúčtovala žalované po 500 Kč za písemné výzvy odeslané dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] (prokázáno upomínkami ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]). Dopisem datovaným [datum] a odeslaným následujícího dne vyzvala žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně žalovanou k zaplacení dluhu do tří dnů (prokázáno předžalobní výzvou ze dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum]). 7. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. 8. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouva o zápůjčce, na základě které žalobkyně poskytla žalované na její účet č. [bankovní účet] částku 10 000 Kč, a žalovaná se zavázala uvedenou částku žalobkyni vrátit spolu s poplatkem ve výši 3 250 Kč do [datum]. Pro případ prodlení s plněním svých závazků dle smlouvy se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, dále úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady žalobkyně ve výši 500 Kč za písemnou upomínku. Žalovaná svůj závazek řádně a včas nesplnila. Žalobkyně naúčtovala žalované po 500 Kč za 5 písemných výzev. Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána dopisem zástupkyně žalobkyně před podáním žaloby. Žalovaná na výzvu nikterak nereagovala a nezaplatila ničeho. 9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. 10. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále„ o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 12. Dle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 13. Dle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. 14. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 17. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 18. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu por