7 C 461/2022-83 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobou ze dne [datum] (čl. 2-3 spisu) se žalobkyně domáhala určení, že věcné břemeno odpovídající právu umístění místní komunikace a vedení inženýrských sítí k zajištění dodávek elektřiny, plynu, vody, kanalizace v rozsahu geometrického plánu [číslo] 2008, zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Mladá Boleslav, na listu vlastnictví [číslo] vedeném pro obec Benátky nad Jizerou a katastrální území Staré Benátky, k tíži pozemku parc. [číslo] ve prospěch pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] zřízené na základě kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum], je promlčeno, a přiznání náhrady nákladů řízení. 2. V rámci odůvodnění žaloby uvedla, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] zapsaného v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Mladá Boleslav, na listu vlastnictví [číslo] vedeném pro obec Benátky nad Jizerou a katastrální území Staré Benátky (dále též jako„ pozemek parc. [číslo]“). Pozemek parc. [číslo] je zatížen věcným břemenem odpovídajícím právu umístit místní komunikaci a vést inženýrské sítě k zajištění dodávek elektřiny, plynu, vody a kanalizace, a to přes část tohoto pozemku vymezenou v geometrickém plánu o vymezení rozsahu věcného břemene [číslo] 2008, vyhotoveném Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum] a schváleném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj dne 11. 7. 2008, č. j. 977/2008 (dále též jako„ věcné břemeno“) ve prospěch každého vlastníka pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v obci [obec] a katastrálním území Staré Benátky (dále též jako„ pozemky parc. [číslo] parc. [číslo]“). Věcné břemeno bylo zřízeno na základě kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum], uzavřené mezi žalobkyní, na straně kupující, a paní [jméno] [příjmení], na straně prodávající. V současné době je vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] žalovaná. Věcné břemeno, které bylo zapsáno s právními účinky vkladu ke dni [datum], nebylo ode dne jeho vzniku žalovanou ani jejími právními předchůdci nikdy vykonáno. Jelikož se věcné břemeno v desetileté lhůtě, po níž nebylo vykonáváno, promlčelo, avšak stále je zapsáno v katastru nemovitostí, vyzvala žalobkyně žalovanou dopisem ze dne [datum] k vydání potvrzení o promlčení věcného břemene za účelem provedení jeho výmazu z katastru nemovitostí. Jelikož žalovaná na dopis doposud nikterak nereagovala, nezbytnou součinnost žalobkyni neposkytla a potvrzení o promlčení věcného břemene nevydala, byla žalobkyně nucena domáhat se ochrany svých práv soudní cestou prostřednictvím této žaloby. 3. Žalovaná (čl. 51-54 spisu) navrhla zamítnutí žaloby, když žalované svědčí věcné břemeno, jehož výmazu se žalobkyně domáhá, a žalobkyně nemá na určení naléhavý právní zájem. Žalobkyně nabyla pozemek parc. [číslo] který je zatížen věcným břemenem, na základě kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní, na straně kupující, a paní [jméno] [příjmení], na straně prodávající, jež byla vložena do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Žalovaná nabyla pozemek parc. [číslo] na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalovanou, na straně kupující, a paní [jméno] [příjmení], na straně prodávající, jež byla vložena do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Žalovaná nabyla pozemek parc. [číslo] na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalovanou, na straně kupující, a paní [jméno] [příjmení], na straně prodávající, jež byla vložena do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Věcné břemeno bylo do katastru nemovitostí vloženo s právními účinky ke dni [datum], přičemž toto věcné břemeno bylo v katastru nemovitostí zapsáno rovněž ke dni [datum], kdy byl podán návrh na vklad vlastnického práva žalované k pozemku parc. [číslo] i ke dni [datum], kdy byl podán návrh na vklad vlastnického práva žalované k pozemku parc. [číslo] přičemž k těmto datům nebyla v katastru nemovitostí ohledně výše uvedených pozemků zapsána poznámka spornosti či rozepře ve smyslu ust. § 986 občanského zákoníku, resp. ve smyslu ust. § 985 občanského zákoníku. 4. Žalovaná uvedla, že žaloba není důvodná, a to bez ohledu na to, zda je pravdivé a správné tvrzení žalobkyně o tom, že došlo k (údajnému) promlčení služebnosti, neboť žalovaná nabyla pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v dobré víře, že s těmito je spojeno věcné břemeno (které na ni přešlo společně s vlastnictvím pozemků), přičemž tuto svou dobrou víru vyvozovala ze stavu zápisu v katastru nemovitostí ke dni podání návrhů na vklad, kdy věcné břemeno bylo zapsáno v katastru nemovitostí a zároveň zde nebyla zapsána poznámka spornosti nebo poznámka rozepře, ani žádná jiná skutečnost, jež by tuto dobrou víru žalované mohla narušit. V této souvislosti odkázala zejména na ust. § 980 odst. 2 a § 984 odst. 1 občanského zákoníku, tj. na institut materiální publicity, kdy ve vztahu k nabyvateli práva chráněnému zásadou materiální publicity se hledí, jako by zapsaný stav byl skutečným právním stavem, i když tomu tak ve skutečnosti není. I kdyby tedy bylo pravdou, že ke dni nabytí pozemků žalovanou ve skutečnosti věcné břemeno neexistovalo (což však žalovaná neuznává), na základě zásady materiální publicity veřejných seznamů, došlo k nabytí od neoprávněného, přičemž v daném případě došlo ke splnění všech podmínek k uplatnění materiální publicity: a) rozpor mezi skutečným právním stavem a stavem zapsaným ve veřejném seznamu – pokud bylo věcné břemeno promlčeno, bylo nadále zapsáno v katastru nemovitostí, b) k nabytí práva došlo na základě právního jednání – žalovaná nabyla pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] na základě platně uzavřených kupních smluv, c) právní jednání, na základě kterého bylo právo nabyto, bylo úplatné – kupní smlouvy, na základě kterých žalovaná pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] nabyla, byly úplatné, d) právo bylo nabyto v dobré víře, přičemž dobrou víru občanský zákoník presumuje (viz ust. § 7 občanského zákoníku, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4174/2017 nebo sp. zn. 22 Cdo 4925/2016, dle nichž není k založení dobré víry potřebné, aby nabyvatel do veřejného seznamu skutečně nahlédl a údaje si v něm ověřil, postačuje, že fakticky vychází ze stavu, který je ve veřejném seznamu zapsán; není povinností osoby, která nahlédla do veřejného seznamu, aby prováděla jakákoli další šetření proto, aby se ujistila, zda zde soulad mezi skutečným a evidenčním právním stavem opravdu je; či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2019, sp. zn. 21 Cdo 4540/2018). Jelikož žalovaná při uzavření kupních smluv vycházela ze zápisu v katastru nemovitostí, kde bylo věcné břemeno zapsáno, za současné absence poznámky spornosti či rozepře, svědčí ji dobrá víra, e) právo bylo nabyto od osoby zapsané ve veřejném seznamu – žalovaná nabyla věcné břemeno, resp. vlastnictví k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] od své právní předchůdkyně, která byla jako vlastník zapsána v katastru nemovitostí, f) nejde o výjimku podle § 984 odst. 2 občanského zákoníku, g) skutečný vlastník neuplatnil své právo postupem a ve lhůtách podle § 985 nebo 986 občanského zákoníku, tj. v katastru nemovitostí nebyla v rozhodné době, tedy v okamžiku nabytí vlastnictví žalovanou, zapsána poznámka spornosti, resp. poznámka rozepře. Současná poznámka spornosti byla z iniciativy žalobkyně zapsána do katastru nemovitostí až dne [datum], přičemž návrh k jejímu zápisu podala žalobkyně dne [datum], tedy více než čtyři, resp. téměř tři roky poté, kdy žalovaná pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] nabyla. Pokud žalobkyně tvrdí, že k promlčení věcného břemene došlo již dne [datum], bylo plně v jejích možnostech a moci, resp. bylo pouze její věcí, aby se domáhala výmazu tohoto věcného břemene z katastru nemovitostí. Z těchto důvodů vyplývá, že bez ohledu na to, zda došlo k promlčení věcného břemene či nikoliv, je žaloba v celém rozsahu nedůvodná. 5. Žalovaná současně nesouhlasila s tím, že by věcné břemeno mělo být promlčeno. Právní předchůdkyně žalované (paní [jméno] [příjmení]) svá práva vykonávala, a to zejména pokud jde o přípravné práce k vybudování inženýrských sítí a místní komunikace. V této souvislosti při jednání ve věci doplnila, že prováděla zaměřovací práce, např. tam chodili geodeti a připravovala podklady pro stavební a územní řízení. Na to žalovaná v listopadu 2018 navázala a uzavřela s městem Benátky dohodu o úhradě nákladů na pořízení územní studie a prováděla další práce, které s tím souvisely. 6. Zároveň namítala, že žalobkyně na předmětném určení, nemá naléhavý právní zájem, neboť se domáhá toliko určení, že předmětné věcné břemeno je promlčeno. Podmínky a předpoklady existence naléhavého právního zájmu na požadovaném určení mohou být splněny toliko v případě, pokud by se žalobkyně domáhala určení, že předmětné věcné břemeno zaniklo, že pozemek parc. [číslo] není zatížen věcným břemenem ve prospěch pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] že věcné břemeno neexistuje, neb