7 C 58/2023-22 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 11 709,32 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] poskytla právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti. Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 8 592 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaná zavázala původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 18 592 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 328 Kč. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku pak připadala na den [datum]. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Žalovaná uhradila jen částku ve výši 1 828,01 Kč. Dostala se do prodlení s úhradou částky 16 763,99 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 9 091,09 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 7 672,90 Kč. V důsledku prodlení žalované vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. 2. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Na základě této smlouvy pak došlo k postoupení pohledávek, a to konkrétně prostřednictvím dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávek se stalo účinným ke dni [datum]. 3. Pohledávky za žalovanou jsou následující: nesplacená jistina 9 091,09 Kč, výše požadovaného kapitalizovaného úroku 8 748,89 Kč (je tvořena součtem nesplaceného úroku 793,75 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 4 418,22 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 837,91 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 1 623,02 Kč a postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu za období po konečné splatnosti ve výši 1 075,99 Kč), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 609,73 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od [datum] do [datum], účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, smluvní pokuta ve výši 2 618,23 Kč jako samostatný nárok. Žalobkyně dále požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % určeného datem zesplatnění závazku, a to od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od [datum] z jistiny ve výši 9 091,09 Kč. 4. Žalobkyně v dopise ze dne [datum] vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. 5. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, ačkoli jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). 6. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne [datum] v hotovosti částku ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit 963 Kč jako úrok za úvěr, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 929 Kč a inkasní poplatek ve výši 1 800 Kč. Celkovou výši závazků se žalovaná zavázala uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná uhradila 1 828,01 Kč. 7. Z žádosti o půjčku ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná tvrdila sociální status mateřská/rodičovská dovolená, tvrdila doložení příjmu složenkami, rodičovský příspěvek/výživné 17 247 Kč, výdej na bydlení a energie 9 090 Kč, měsíční splátky stávajících půjček 500 Kč, použitelný měsíční příjem 7 657 Kč. To vše bez doložení. 8. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, dodatku k této smlouvě ze dne [datum], a z dílčí smlouvy k této smlouvě, včetně přílohy [číslo] k této dílčí smlouvě ze dne [datum], z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], a z poštovního podacího archu ze dne [datum], má soud za prokázané, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou ze smlouvy o úvěru [číslo] byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], a že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. 9. Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] a z poštovního podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně. 10. Dle názoru soudu, v daném případě žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (§ 86 zákona č. 257/2016 Sb.), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr, když schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr vůbec nezkoumala, resp. neprokázala, že by tuto schopnost žalované skutečně řádně zkoumala. Žalobkyně pouze uvedla, že v dokumentu Žádost o úvěr měly být vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovanou předloženy k posouzení její bonity a úvěruschopnosti. Žalobkyně však nepředložila důkazy k tomuto tvrzení, ani netvrdila, jak byly zkoumány výdaje žalované. Za této situace soud dospěl k závěru, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nemohla získat reálnou představu o majetkové situaci žalované. 11. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyní, je třeba, aby k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (viz rozsudek Druhého senátu Soudního dvora Evropské unie, bod 34 a 46, ze dne [datum], ve věci sp. zn. C [číslo], OPR- [právnická osoba] GK). 12. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení žalované vyčíslil soud částkou 8 171,99 Kč, která představuje částku, kterou právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované (po započtení platby od žalované dle tvrzení žalobkyně ve výši 1 828,01 Kč). 13. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaná tak byla povinna dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění věřitelem požádána. Od následujícího dne je tak žalovaná v prodlení a je povinna hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaná byla poprvé prokazatelně vyzvána k úhradě dlužné částky v rámci informativního dopisu o postoupení pohledávky ze dne [datum], který jí byl odeslán dne [datum] (doručen třetí pracovní den po jeho odeslání), uložil soud žalované uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny ve výši 8 171,99 Kč i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky (8 171,99 Kč) od [datum], tedy po uplynutí 10 denní lhůty stanovené ve výzvě k plnění. 14. Jelikož byla smlouva o úvěru soudem shledána jako neplatná, jak výše uvedeno, soudu nezbylo než žalobu (vyjma přiznané výše bezdůvodného obohacení žalované a přiznaných úroků z prodlení) zamítnout ve zbylém rozsahu původně požadované jistiny 9 091,09 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 618,23 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 609,73 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 748,89 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 9 091,09 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení z částky 919,10 Kč od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. 15. Pro úplnost soud uvádí, že se žalobkyně svojí neúčastí na jednání dne [datum] sama dobrovolně vzdala možnosti být řádně poučena dle § 118b o. s. ř. o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, následně být řádně poučena dle § 118a o. s. ř. a rovněž ohledně následků nesplnění této výzvy. 16. Závěrem soud uvádí, že § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst. 3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu