9 C 103/2023-32 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdce ([právnická osoba]) uzavřel dne [datum] se žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] znějící na částku 20 000 Kč a dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na částku 8 000 Kč. Ve smlouvách se žalovaný dále zavázal zaplatit spolu s těmito zápůjčkami poplatek ve výši 17 333 Kč u prvé uváděné smlouvy, jenž se skládá z úroku (3 577 Kč), administrativního poplatku (7 860 Kč) a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení (5 896 Kč). U v pořadí druhé shora uvedené smlouvy se žalovaný zavázal zaplatit spolu s touto zápůjčkou poplatek ve výši 7 233 Kč, jenž se skládá z úroku (1 431 Kč), administrativního poplatku (3 444 Kč) a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení (2 358 Kč). Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a 8 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smluv. Žalovaný se zavázal uhradit u prvé smlouvy celkem částku ve výši 37 333 Kč v 60 týdenních splátkách po 623 Kč a u druhé smlouvy částku 15 233 Kč v 60 týdenních splátkách po 254 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, a to s účinností k témuž dni. Žalovaný zaplatil celkem částku 13 696 Kč na první jmenovanou smlouvu a částku 11 566 Kč na druhou jmenovanou smlouvu. Ke dni postoupení činila pohledávka celkem částku 13 418,29 Kč na jistině a 10 218,71 Kč na poplatku, a dále celkem částku 2 222,81 Kč na jistině a 1 444,19 Kč na poplatku. Žalobkyně dále požaduje smluvní úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny u smlouvy na částku 20 000 Kč a na částku 8 000 Kč a úrok z prodlení u obou smluv, částečně kapitalizované. Žalobkyně o úhradě dlužných částek žalovaného upomínala. Úvěruschopnost žalovaného zkoumal právní předchůdce žalobkyně prostřednictvím vyplnění formuláře, tzv. zákaznické karty a žalovaným doložených listin v zákaznické kartě uvedených. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud provedl dokazování smlouvami o zápůjčce ze dne [datum] a ze dne [datum], smluvními podmínkami smluv o zápůjčce, smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum], tabulkami umoření, zákaznickou kartou žalovaného ze dne [datum] a ze dne [datum] a výzvou k úhradě ze dne [datum] vč. poštovního podacího lístku. 5. Ze shora provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: Dne [datum] a dne [datum] právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvy o zápůjčce, na základě nichž se věřitel zavázal poskytnout žalovanému v hotovosti částku 20 000 Kč a 8 000 Kč, a tak učinil, a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku společně s poplatkem ve výši 17 333 Kč u prvé smlouvy, tj. celkem se zavázal vrátit 37 333 Kč a s poplatkem ve výši 7 233 Kč, tj. celkem 15 233 Kč u druhé smlouvy. Poplatek se skládá z úroku, administrativního poplatku a poplatku za hotovostní inkaso splátek tak, jak uvedeno odst. 1 tohoto rozsudku. Dlužná částka měla být splacena v 60 pravidelných týdenních splátkách po 623 Kč (poslední 576 Kč), resp. po 254 Kč (poslední splátka 247 Kč). Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný uhradil pouze částku 13 696 Kč na prve uvedenou smlouvu a částku 11 566 Kč na druhou uvedenou smlouvu, u obou smluv byly platby částečně započteny na poplatek a částečně na jistinu. Pohledávky byly na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupeny žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], odeslaným žalovanému podle podacího lístku [datum]. Žalobkyně žalovaného o úhradu dlužných částek upomínala, naposledy předžalobní upomínkou ze dne [datum], odeslané žalovanému podle podacího lístku téhož dne. 6. Žalobkyně (resp. právní předchůdce žalobkyně) zjišťovala od žalovaného jeho úvěruschopnost pouze u smlouvy o zápůjčce [číslo] s výsledkem, že žalovaný pracoval jako pomocný dělník u [právnická osoba] [anonymizováno] s měsíčním čistým příjmem ve výši 25 865 Kč, další příjmy žádné, splátky jiných úvěrů činily částku 2 000 Kč, odhadované měsíční výdaje žalovaného činily 7 000 Kč Celkem tak výdaje činily 9 000 Kč, byl svobodný (prokázáno zákaznickou kartou ze dne [datum]). 7. Žalobkyně (resp. právní předchůdce žalobkyně) zjišťovala od žalovaného jeho úvěruschopnost pouze u smlouvy o zápůjčce [číslo] s výsledkem, že žalovaný pracoval jako pomocný dělník u [právnická osoba] [anonymizováno] s měsíčním čistým příjmem ve výši 19 910 Kč, další příjmy žádné, splátky jiných úvěrů činily částku 1 000 Kč, odhadované měsíční výdaje žalovaného činily 7 000 Kč Celkem tak výdaje činily 8 000 Kč, byl svobodný (prokázáno zákaznickou kartou ze dne [datum]). 8. Vzhledem k tomu, že ke sjednání smlouvy došlo po [datum], je nutno v souladu s § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen „o. z.“, na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z. 9. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zápůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 14. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Jeho ustanovení § 87 pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (či zápůjčku) sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2017, č. j. 23Co 365/2017-53), přičemž k absolutní neplatnosti je soud s odkazem na § 588 o. z. povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání pak nepřichází vůbec v úvahu moderace soudem, na rozdíl od případů relativní neplatnosti. 17. Stejně tak v rozhodnutí pod sp. zn. III ÚS 4129/18 Ústavní soud ČR judikoval, že„ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni na