9 C 198/2023-90 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou zdejšímu soudu dne [datum], doplněnou podáním ze dne [datum] a ze dne [datum], domáhala na žalovaném zaplacení částky 149 886,79 Kč z titulu smlouvy o úvěru k účtu [číslo] [bankovní účet], uzavřené dne [datum]. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele a sazebník poplatků. Žalobkyně poskytla na základě smlouvy žalovanému úvěr 200 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet pravidelnými měsíčními splátkami spolu s úroky se sjednanou úrokovou sazbou 12,50 % ročně. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, když se dostal do prodlení se splácením a žalobkyně proto úvěr zesplatnila dopisem ze dne [datum], přičemž žalovaného vyzvala k okamžitému splacení dluhu. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 123 832,58 Kč, zbývající částku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně ze dne [datum]. Žalobkyně proto požadovala po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 147 771,92 Kč, dlužných poplatků ve výši 2 114,87 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 15 770,56 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 801,43 Kč, dále žalobkyně požadovala uhrazení smluvního úroku ve výši 12,50 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení. Úvěruschopnost žalovaného zkoumala žalobkyně na základě vyhodnocení informací z registrů BRKI, NRKI, [příjmení], z interní databáze žalobkyně, z insolvenčního rejstříku, z centrální evidence exekucí a z databáze neplatných dokladů. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán u společnosti [právnická osoba] a jeho průměrný čistý měsíční příjem činí 31 977 Kč. Dále žalovaný uvedl výdaje spojené s bydlením ve výši 15 000 Kč měsíčně, ostatní výdaje ve výši 2 200 Kč měsíčně, měsíční splátku půjček a úvěrů ve výši 712 Kč. Žalovaný dále uvedl, že bydlí v nájmu, a že je svobodný. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného posuzovala nejen výdaje sdělené žalovaným, ale konfrontovala je také s právními instituty z oblasti státní sociální politiky (např. životní minimum) a částkami vycházejícími ze statistických dat. 2. Žalovaný nárok žalobkyně před soudem výslovně uznal, zdůraznil ovšem, že není v jeho možnostech pohledávku žalobkyně v zákonné lhůtě zaplatit. Měl značné zdravotní problémy související s rodinnou situací, zhroutil se, byl jsem hospitalizován, přišel o práci. Nyní je první měsíc zaměstnán u společnosti [právnická osoba], za srpen 2023 odpracoval 3 dny a obdržel hrubý příjem 2 819 Kč, čistý příjem 2 168 Kč, předpokládaný měsíční příjem by měl být maximálně 16 000 Kč. Výdaje na bydlení činí již v této době minimálně 4000 Kč měsíčně. Žalovaný dluží na výživném syna po dobu delší jak dva roky, zvažuje požádat soud o snížení výživného, které nyní činí 6 000 Kč měsíčně. Z důvodu neplacení výživného byl žalovaný trestně stíhán, musí zaplatit dlužné výživné, byl mu nařízen dohled probačního úředníka. 3. S ohledem na shora uvedené rozhodl soud ve věci rozsudkem pro uznání dle ustanovení § 153a odst. 1 z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř. a nárok uplatněný žalobou není v rozporu s hmotným právem. 4. Jak je zřejmé, soud se i přes uznání závazku žalovaným musel zabývat, zda nárok žalobkyně není v rozporu s hmotným právem, dále zda je soud ve věci příslušným. 5. Žalovaný je státním občanem [země], což do řízení vnáší mezinárodní prvek. Mezinárodní příslušnost a místní příslušnost soudu k projednání dané věci je založena s odkazem na čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Žalovaný, který je občanem členského státu EU, může být žalován u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Za takové místo se považuje v případě smlouvy o úvěru místo sídla věřitele. Pro danou věc tedy platí, že žalobkyně může žalovat žalovaného o zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru též u soudů České republiky, neboť na území České republiky měl být uhrazen dluh (mezinárodní příslušnost na výběr daná). V dané věci je tedy Okresní soud v Mladé Boleslavi mezinárodně příslušný k projednání věci. 6. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav, který opírá zejména o níže vyjmenované listinné důkazy, které hodnotil každý jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech: 7. Ze smlouvy o úvěru – Optimální půjčka [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru – Optimální půjčka, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 200 000 Kč za účelem konsolidace dluhů. Úvěr byl veden na účtu [číslo] [bankovní účet]. Žalovaný se smlouvou zavázal čerpané peněžní prostředky žalobkyni průběžně vracet 96 měsíčních splátkách ve výši 3 327 Kč se splatností každého 10. dne v měsíci, počínaje dnem [datum]. Součástí splátek byla i úhrada sjednaného úroku z úvěru ve výši 12,5 % ročně, pojistného ve výši dle sazebníku a poplatků dle sazebníku. 8. Všeobecné obchodní podmínky a úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele upravovaly práva a povinnosti účastníků smluvního vztahu neupravené smlouvou. Sazebník stanovoval výši poplatků spojených s úvěrem. 9. Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru soud ověřil, že žalobkyně žalovaného před uzavřením smlouvy seznámila s právy a povinnostmi plynoucími mu z uzavírané smlouvy. 10. Z historie úvěru ze dne [datum] a výpisu periodického při pohybu k účtu č. [bankovní účet] soud zjistil, že žalovaný úvěr čerpal dne [datum], a to takto: ve výši 18 800 Kč na účet č. [bankovní účet], ve výši 22 935 Kč na účet č. [bankovní účet], ve výši 62 265 Kč na účet č. [bankovní účet] a ve výši 96 000 Kč na účet č. [bankovní účet]. Naposledy žalovaný uhradil splátku dne [datum] Celkem žalovaný uhradil na splátkách částku 123 832,58 Kč, a to na jistině částku 52 228,08 Kč, na obchodním úroku částku 64 511,70 Kč, na úroku z prodlení částku 47,67 Kč a na poplatcích částku 7 045,13 Kč. 11. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžitému splacení dluhu ve výši 29 019,79 Kč do [datum] s tím, že jej upozornila, že pokud v uvedené lhůtě žalovaný dlužnou částku nezaplatí, přistoupí žalobkyně v souladu s č.l. 9 písm. f) všeobecných obchodních podmínek k zesplatnění úvěru. Jelikož žalovaný dlužnou částku v uvedené lhůtě neuhradil, byl úvěr ke dni [datum] zesplatněn. 12. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně potvrzení podání ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzval k zaplacení žalované částky. 13. Z žádosti o poskytnutí Optimální půjčky ze dne [datum], prohlášení o zdravotním stavu ze dne [datum], návrhu na rozhodnutí o poskytnutí Optimální půjčky, výpisu z bankovních a nebankovních registrů, potvrzení o výši pracovního příjmu ze dne [datum] a kopie občanského průkazu soud zjistil, že žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu, měsíčně hradí výdaje spojené s bydlením ve výši 15 000 Kč, ostatní výdaje ve výši 1 200 Kč, pojištění ve výši 1 000 Kč, spoření ve výši 400 Kč. Dále uvedl, že má jiné úvěry ve výši 80 000 Kč s měsíční splátkou ve výši 3 400 Kč. Žalovaný dále uvedl, že je od r. 2016 zaměstnán u společnosti [právnická osoba] jako operátor výroby a jeho průměrný čistý měsíční výdělek činí 32 086 Kč. 14. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: 15. Použití hmotného práva České republiky vyplývá z článku 3 bodu 1. (volba práva), eventuálně článku 4 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle kterého je při neexistenci volby práva dle článku 3 rozhodným hmotným právem právo státu, na jehož území má obvyklé bydliště osoba, která poskytuje službu. V dané věci má žalobkyně, která žalovanému poskytla úvěr, sídlo na území České republiky. 16. Věc byla soudem posuzována podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“), přičemž podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 17. Podle § 1802 o.z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. 18. Podle § 1751 o.z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 19. Podle § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek uje