9 C 316/2023-23 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 24 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO], jako původním věřitelem (dále též jen„ právní předchůdce žalobkyně“). Právní předchůdce žalobkyně poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Žalovaný následně odsouhlasil znění Úvěrové smlouvy, jakožto podmiňující krok pro pokračování v registraci na webových stránkách. Žalovaný zaslal právnímu předchůdci žalobkyně žádost o poskytnutí úvěru. Po prověření bonity žalovaného mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru a splatností. Žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval, čímž byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] právní předchůdce žalobkyně vyplatil částku ve výši 20 000 Kč na účet sdělený žalovaným. Úvěr měl být spolu s příslušenstvím splacen nejpozději do [datum]. Žalovaný ovšem z titulu úvěrové smlouvy ničeho neuhradil, a to ani přes písemné upomínky. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalovaný dlužnou částku ani poté neuhradil, přestože byl k úhradě vyzván předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Žalobkyně proto požaduje zaplatit jistinu 20 000 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení v částce 1 287,67 Kč, kapitalizovaný úrok v částce 3 780 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky v částce 697 Kč, smluvní pokutu v částce 4 000 Kč a náhradu nákladů řízení. 2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do částky 7 780 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 3 780 Kč a dále smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč. Výrokem I. tohoto rozsudku soud řízení v rozsahu zpětvzetí částečně zastavil podle ust. § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tvrzení žalobkyně tak nerozporoval. 4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně, ani žalovaný se k této výzvě nevyjádřili, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že žalovaný jakožto klient uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], jako věřitelem smlouvu o úvěru, když v rámci dokončení žádosti o úvěr provedl žalovaný tzv. verifikační platbu, tedy odeslal částku 1 Kč z bankovního účtu č. [bankovní účet]. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný měl podle smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně vrátit tuto částku spolu s úrokem do 30 dnů od jejího poskytnutí. 6. Z bankovního výpisu právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne [datum] na bankovní účet č. [bankovní účet] uvedený žalovaným ve smlouvě částku 20 000 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení s dílčí smlouvou soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. 8. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum] spolu s podacím archem ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila postoupení pohledávky na žalobkyni. 9. Z dopisu žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně žalovanému rovněž sdělovala postoupení pohledávky. Současně byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky. Pro případ, že by žalovaný dluh nezaplatil, ho žalobkyně upozornila na možnost vzniku nákladů mimosoudního vymáhání, a to v částce 46 Kč za odchozí dopis, v částce 64 Kč za odchozí dopis (doporučeně), v částce 72 Kč za odchozí telefonický hovor a v částce 217 Kč za osobní návštěvu. 10. Z dopisu ze dne [datum] spolu s podacím archem ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím právního zástupce žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky 27 880 Kč před podáním žaloby. 11. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], smlouvu o úvěru [číslo]. Právní předchůdkyně žalobkyně převedla žalovanému na jím sdělený bankovní účet finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný měl podle textu smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně vrátit tuto částku spolu s úrokem 3 680 Kč do 30 dnů od poskytnutí, tj. do [datum]. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil v termínu podle smlouvy. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovanému tuto skutečnost písemně oznámila dopisem ze dne [datum]. K zaplacení dluhu byl žalovaný naposledy vyzván zástupcem žalobkyně ve výzvě před podáním žaloby ze dne [datum]. Žalovaný na výzvu nijak nereagoval a ničeho nezaplatil. 12. Věc byla soudem posuzována podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). Přičemž dle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Spotřebitelským úvěrem je podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14. Podle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne [datum] ve věci sp. zn. C [číslo], [právnická osoba] GK, řízení o předběžné otázce (dále jako„ rozsudek SDEU“) rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 16. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17. Žalobkyně v žalobě neuvedla, že by původní věřitel před poskytnutím částky 20 000 Kč zkoumal úvěruschopnost žalovaného (s výjimkou nahlížení do registrů - insolvenční rejstřík, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací). V doplnění žalobního návrhu následně sdělil, že důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr nedisponuje. Žalobkyně t