16 C 16/2024-55 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhá na žalovaném zaplacení částek uvedených v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, , která měla být uzavřená dne 25. 7. 2019 mezi žalovaným a právní předchůdkyně žalobkyně společností , právnická osoba, .2. Žalobkyně tvrdí následující: Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne 25. 7. 2019 smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 500 000 Kč, s tím, že se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 7 384,78 Kč, a to počínaje dnem 20. 8. 2019, přičemž anuitní splátka byla složena z platby jistiny, úroku a poplatků. Úrok byl sjednán ve výši 10,4 % ročně, nedílnou součástí smlouvy byl i sazebník poplatků. Poskytnuté peněžní prostředky byly převedeny na účet žalovaného. Avšak žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 23. 1. 2023 zesplatnila. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána na základě poskytnutých informací žalovaným, jenž byly kontrolovány v interních a externích databázích, a to zejména v bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku a databázi Ministerstva vnitra České republiky. Dále právní předchůdkyně žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti zkoumala příjmovou a výdajovou stránku žalovaného, žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně poskytl doklad o svém příjmu. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2023 byla pohledávka za žalovaným postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši 475 804,81 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku z dlužné jistiny ve výši 25 322,06 Kč, smluvních poplatků ve výši 4 764 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 44 200,68 Kč. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný žalobkyní vyzván předžalobní výzvou.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena (náhradním doručením - § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, na adresu pro doručování, tedy na adresu trvalého pobytu cizince - § 46 a odst. 1 a § 46b o. s. ř.).4. K výzvě soudu ať uvede, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s uvedeným postupem vyjádřila souhlas již v žalobě. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.5. V řízení je mezinárodní prvek, neboť žalovaný je státním občanem Slovenské republiky. Mezinárodní příslušnost a místní příslušnost soudu k projednání dané věci je založena odkazem na čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Žalovaný, který je občanem členského státu EU, může být žalován u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Za takové místo se považuje v případě smlouvy o úvěru místo sídla věřitele. Pro danou, Anonymizováno, věc tedy platí, že žalobkyně může žalovat žalovanou stranu o zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru u soudu České republiky, neboť na území České republiky měl být uhrazen dluh. V dané věci je tedy Okresní soud v Mladé Boleslavi mezinárodně příslušný k projednání věci.6. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř.). Účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo.7. V řízení byl prokázán následující skutkový stav:8. Právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne 25. 7. 2019 smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet č. , tel. číslo, , podle níž celková výše úvěru činila 500 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr i s úrokem ve výši 10,40 p. a. vrátit v pravidelných měsíčních splátkách v celkovém počtu 120, kdy měsíční anuitní splátka činila 7 384,78 Kč, skládající se z měsíční anuitní splátky ve výši 6 718,78 Kč a úhrady za pojištění ve výši 666 Kč. Při řádném splacení činila poslední splátka částku ve výši 5 368,82 Kč. Měsíční splátka byla vždy splatná k 20. dní v měsíci, počínaje dnem 20. 8. 2019 (prokázáno smlouvou o poskytnuí úvěru).9. Před uzavřením smlouvy zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného podle jím poskytnutých informací, které vyplnil do žádosti o úvěr ze dne 24. 7. 2019, žalovaný uvedl měsíční příjem ve výši 12 324 Kč a čistý příjem domácnosti ve výši 50 000 Kč. Jako počet zdrojů příjmu je uvedeno: 1. Příjem žalovaného byl ověřen na základě doloženého dokladů o příjmu – celkem za 3 měsíce čistý příjem 36 972 Kč, tj. měsíčně 12 324 Kč. (Prokázáno potvrzením o výši příjmu, žádostí o úvěr).10. Žalobkyně poskytla žalovanému částku 500 000 Kč (prokázáno výpisem z úvěrového účtu). Žalovaný uvedenou částku celou neuhradil (žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by hradil více, než tvrdí žalobkyně). Žalovaný splatil částku 144 402,63 Kč (žalovaný netvrdí a neprokazuje, že by hradil více). Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému zaslala několik upomínek k uhrazení splátek, poplatků, oznámení o postoupení pohledávky. Posléze žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě (prokázáno, upomínkami, oznámeními, předžalobní výzvou).11. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2023 na společnost I-XON a.s., která ji smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2023 dále postoupila na žalobkyni (smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2023 a ze dne 13. 10. 2023 včetně seznamu postoupených pohledávek). O postoupení pohledávky na žalobkyni byl žalovaný informován dopisem ze dne 25. 9. 2023 a dopisem ze dne 9. 10. 2023, odeslanými téhož dne společně s výzvou k úhradě dluhu ze dne 9. 10. 2023 (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 9. 2023, 9. 10. 2023, včetně podacího lístku, výzva k úhradě dluhu ze dne 9. 10. 2023).12. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:13. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejím základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 500 000 Kč. Žalovaný splatil částku 144 402,63 Kč.14. Z výsledků zkoumání úvěruschopnosti plynulo, že žalovaný má ověřený měsíční příjem ve výši 12 324 Kč. Měsíční splátka činila podle smlouvy o úvěru 7 384,78 Kč.15. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno.16. Soud věc posoudil zejména podle následujících ustanovení právních předpisů:17. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.18. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.19. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZoSÚ“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.20. Podle § 86 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (…) posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.21. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.22. Dle § 78 odst. 1 ZoSÚ věty prvé, poskytne-li poskytovatel spotřeb