5 C 67/2025-14 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu neuhrazených úroků z úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, .) uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na základě které předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Úroky z úvěru měl žalovaný hradit v měsíčních splátkách , částka, , žalovaný nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne , datum, . Ke dni sepisu žaloby žalovaný neuhradil již 3 splátky po , částka, . Pohledávku ve výši , částka, z titulu neuhrazených splátek úvěru právní předchůdkyně žalobkyně postoupila dne , datum, na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. Žalovanému bylo postoupení pohledávek oznámeno. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou. Žalobkyně požaduje uhrazení částky , částka, , která představuje smluvní úrok ve výši 15 % měsíčně za období 90 dnů, počítaných ode dne , datum, . Žalobkyně uvedla, že smlouva o úvěru byla uzavřena platně, kdy odkázal na rozsudek Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ustanovení § 115a o. s. ř. stanoví, že k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Smyslem ustanovení § 115a o. s. ř. je zajistit hospodárnost řízení v případě, že všechna potřebná skutková zjištění lze zjistit přímo z účastníky předložených listinných důkazů; ustanovení § 115a o. s. ř. přitom ale nestanoví nic o tom, že by soud v takovémto případě měl (musel) žalobě vyhovět (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Z povahy tohoto ustanovení plyne, že soud nesmí rozhodnout bez nařízení jednání pouze v těch případech, kdy by rozhodnutí bylo založeno na tom, že některý z účastníků neunesl břemeno tvrzení či důkazní břemeno, což ale není souzený případ.4. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne , datum, prostřednictvím elektronické komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, . Podle čl. 4.3 smlouvy měl být úvěr čerpán vyplacením částky , částka, na účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný byl dle smlouvy povinen splácet úvěr ve splátkách po , částka, se splatností každého 15. dne v měsíci. Úvěr byl sjednán na 12 měsíců, splatnost úvěru byla dne , datum, , zápůjční úroková sazba činila 15 % měsíčně, RPSN 435,03 %. V článku 4.9 se žalovaný zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně úrok ve výši , částka, , celkem i s jistinou částku , částka, . V článku 5.1 bylo sjednáno, že po dobu trvání smlouvy o úvěru bude úrok z poskytnuté jistiny hrazen formou pravidelných měsíčních splátek bez umoření jistiny. Výše každé jednotlivé splátky úroku činí , částka, , přičemž každá jednotlivá splátka je splatná vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Současně s poslední splátkou úroku byla splatná rovněž poskytnutá jistina spotřebitelského úvěru (smlouva o úvěru ze dne , datum, , předsmluvní informace).5. Právní předchůdkyně žalobkyně dne , datum, zaslala částku ve výši , částka, na účet žalovaného uvedený ve smlouvě (potvrzení o vyplacení úvěru).6. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že došlo k postoupení předmětné pohledávky za žalovaným na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznam postoupených pohledávek, předávací protokol ze dne , datum, ).7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, se podává, že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno, podáním zaslaným žalované dne , datum, (oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , podací lístek ze dne , datum, ).8. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě ze dne , datum, , která jí byla odeslána dne , datum, , současně bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky (předžalobní upomínka ze dne , datum, včetně podacího lístku ze dne , datum, , oznámení o postoupení pohledávky).9. Z rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 23. ledna 2025 č. j. 11 C 326/2024-51 soud zjistil, že žalovanému byla uložena povinnost uhradit právní předchůdkyni žalobkyně částku , částka, s příslušenstvím a částku , částka, jako náklady spojené s uplatněním pohledávky z titulu uzavřené smlouvy o úvěru, kdy soud shledal, že žalovaný dluží na jistině úvěru částku , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně uplatňovala v daném řízení pouze nezaplacenou jistinu (rozsudek Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 23. ledna 2025 č. j. 11 C 326/2024-51).10. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:11. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit celkem částku , částka, , částku , částka, jako jistinu, částku , částka, jako úroky. Zápůjční úroková sazba činila 15 % měsíčně, RPSN 435,03 %. Na žalobkyni byla platně postoupena pohledávka za žalovaným z titulu smlouvy o úvěru, a to 3měsíční splátky, které představovali úroky z úvěru. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.12. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.13. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Dle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.16. Dle ust. § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.17. Dle 576 o.z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.18. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.19. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.20. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.21. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.22. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.23. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.24. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku