15 C 127/2026-24 – Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým zdejšímu soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, účastníci řízení uzavřeli distančním způsobem smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému na jeho účet č. , č. účtu, ve výši , částka, a žalovaný se zavázal pravidelně měsíčně hradit úroky z jistiny ve výši 40 % p.m. vždy do 26. dne v měsíci s tím, že částku jistiny mohl pak splatit kdykoliv. K ověření totožnosti poskytl žalovaný kopii dokladu totožnosti a k posouzení úvěruschopnosti doložil bankovní výpisy či výplatní pásky; žalobkyně jej prověřila i v databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Nebyly zjištěny pochybnosti o jeho úvěruschopnosti. Žalovaný však své závazky neplnil řádně a včas, když žalobkyni uhradil celkem částku , částka, . Žalovaný přestal úvěr splácet a byl opakovaně upomínán. Poslední upomínkou ze dne , datum, byl úvěr zesplatněn. V důsledku prodlení vznikl žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Žalobkyně proto požaduje po žalovaném zaplacení částky , částka, na jistině, částky , částka, na smluvním úroku a zákonný úrok z prodlení od , datum, . Pokud by soud neuznal nárok ze smlouvy, žalobkyně požaduje, aby byla částka , částka, posouzena jako bezdůvodné obohacení, protože byla prokazatelně převedena na účet žalovaného. Žalovaný ničeho žalobkyni nezaplatil ani po zaslání předžalobní výzvy právním zástupcem žalobkyně.2. Přípisem zdejšího soudu ze dne , datum, byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dnů od doručení přípisu doplnila svá tvrzení ohledně skutečnosti, jakým způsobem posuzovala při poskytování úvěrů schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a dále, aby označila důkazy k doplněným tvrzením. Žalobkyně svá tvrzení nijak nedoplnila, další důkazy k prokázání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru soudu nepředložila.3. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že dluh uznává v plné výši, souhlasil s rozhodnutím soudu bez jednání a zároveň žádal poskytnutí splátkového kalendáře, a to ve výši , částka, až maximálně , částka, měsíčně.4. Žalobkyně se k návrhu žalovaného na umožnění splátek již nijak nevyjádřila.5. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“, na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř.6. Z žalobkyní předložených listin zjistil soud následující skutkový stav:7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že účastníci řízení tohoto dne spolu uzavřeli s pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal pravidelně měsíčně splácet úroky z úvěru ve výši 40 % měsíčně, což představuje roční úrokovou sazbu ve výši 480 % p. a., a to vždy k 26. dni v měsíci. Jistinu úvěru mohl pak splatit kdykoliv. RPSN činilo 5 532,2 % p.a., a to ve 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, . Celkem měl žalovaný žalobkyni uhradit částku , částka, . Splátky byly splatné vždy do 21. dne v měsíci, počínaje kalendářním měsícem, který následuje po měsíci, kdy byla částka úvěru vyplacena. Pojištění úvěru nebylo sjednáno. Pro případ prodlení žalovaného se splátkami úvěru byly sjednány následující sankce – dostane-li se žalovaný do prodlení s úhradou splátky úroků z úvěru mohla žalobkyně úvěr zesplatnit a dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, což představuje 36,5 % ročně jen na smluvní pokutě.8. Z žádosti o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný je ženatý, bydlí ve vlastním domě bez hypotéky, má základní vzdělání a pracuje jako OSVČ. Uvedl svůj čistý měsíční příjem ve výši , částka, a výdaje ve výši , částka, . Uvedl, že nemá exekuci ani není v insolvenci.9. Z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od , datum, do , datum, v podstatě nebylo možné stanovit pravidelný měsíční příjem žalovaného, když byly identifikovány dvě podpory v nezaměstnanosti, resp. úhrada od Úřadu práce ČR, a to dne , datum, a dne , datum, , dále byly identifikovány dvě mzdy žalovaného od společnosti , právnická osoba, ve výši , částka, a ve výši , částka, . Dále zřejmě vrácená daň od Finančního úřadu ve výši , částka, . Bylo zjištěno množství převodů mezi příbuznými žalovaného, resp. mezi dalšími fyzickými osobami, které však bez dalšího nelze považovat za součást pravidelných měsíčních příjmů žalovaného. Byly zjištěny nejméně další dva úvěry žalovaného, a to u společnosti BNP Paribac a , právnická osoba, . Dále byla identifikována platba nájemného ve výši , částka, .10. Z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od , datum, do , datum, v podstatě nebylo možné stanovit pravidelný měsíční příjem žalovaného, když je zřejmé, že si svůj příjem vylepšoval podnikatelským úvěry např. Od společnosti Tando financial, , právnická osoba, , , právnická osoba, atd.11. Z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od , datum, do , datum, nic dalšího nepřineslo, nejsou, stejně jako v případě předchozího výpisu zřejmé měsíční kreditní a debetní zůstatky účtu.12. Z dokladu o odeslání ze dne , datum, bylo zjištěno, že na účet žalovaného č. 2727996012/3030byla odeslána částka , částka, , a to pod VS , var. symbol, .13. Z dopisu žalobkyně ze dne , datum, bylo zjištěno, že úvěr č. , hodnota, ze dne , datum, byl k tomuto dni zesplatněn a žalovaný byl vyzván k úhradě celkové dlužné splátky , částka, , a to do 3 dnů.14. Z dopisu právní zástupkyně žalobkyně ze dne , datum, včetně potvrzení o podání zásilky ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby upomenut o úhradu částky , částka, a úhrady právního zastoupení žalobkyně ve výši , částka, , a to nejpozději do 3 dnů.15. Žalovaný žalovanou částku nijak nesporoval, soud tak vzal za své tvrzení žalobkyně, dle níž jí žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil částku , částka, .16. Dále pak žalobkyně nepředložila, s výjimkou výpisů z účtů žalovaného, žádný důkaz, že prověřovala úvěruschopnost žalovaného porovnáním jeho příjmů a výdajů, a že skutečně lustrovala žalovaného v příslušných databázích. Z výpisů z účtů žalovaného pak vyplývá opakovaná optimalizace příjmů žalovaného s pomocí jak podnikatelských úvěrů, tak spotřebitelských úvěru včetně mikroúvěrů. Soud tak nemá za prokázané, že žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně a s odbornou péčí prověřila úvěruschopnost žalovaného.17. Z výše uvedeného byl učiněn závěr o skutkovém stavu:18. Účastníci řízení dne , datum, uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému částku , částka, . Úvěr byl sjednán za mimořádně vysokých nákladů, neboť měsíční úrok činil 40 % p.m., tedy 480 % ročně, RPSN dosahovalo 5 532,2 % p.a. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné jistiny. Úvěr byl následně dne , datum, zesplatněn a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky. Žalovaný na úvěr uhradil celkem , částka, . Z výpisů z jeho bankovních účtů však vyplynulo, že žalovaný neměl stabilní ani pravidelný příjem, jeho finanční situace byla dlouhodobě nestabilní a byl zatížen dalšími úvěry. Údaje uvedené v žádosti o úvěr (příjem , částka, , výdaje , částka, ) tak neodpovídaly skutečnosti. Žalobkyně nepředložila žádné důkazy o tom, že by před poskytnutím úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, a z dostupných podkladů naopak vyplývá, že takové posouzení neproběhlo s odbornou péčí. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neprokázala splnění zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru.19. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:20. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětná smlouva byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena platně, a to s ohledem na to, zda byla před uzavřením této smlouvy zkoumána schopnost žalovaného sjednávaný úvěr splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 86 odst. 1 a § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen „ZoSÚ“, neboť soud nepochyboval o tom, že citovaná smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ZoSÚ, kdy na straně jedné vystupuje žalobkyně coby věřitel a na straně druhé žalovaný coby spotřebitel.21. V posuzované věci bylo pouze prokázáno, že žalovaný při uzavírání předmětné smlouvy uvedl informace o své průměrné příjmové stránce ve výši , částka, , jeho výdaje pak uvedl ve výši , částka, . Z výpisů z jeho bankovních účtů však vyplynulo, že žalovaný neměl stabilní ani pravidelný příjem, jeho finanční situace byla dlouhodobě nestabilní a byl zatížen dalšími úvěry. Údaje uvedené v žádosti o úvěr (příjem , částka, , výdaje , částka, ) tak neodpovídaly skute