Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným nadepsanému soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, spolu s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, , později Raiffeisenbank) jednak uzavřela s žalovaným dne , datum, Rámcovou smlouvu o poskytování bankovních a platebních služeb, na jejímž základě byl pro žalovaného zřízen běžný účet č. , č. účtu, . Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky, Sazebník a Úrokový lístek právní předchůdkyně žalobkyně. Na účtu žalovaného vznikl nepovolený debetní zůstatek, který měl být podle smluvních podmínek neprodleně uhrazen včetně úroků. Žalovaný však své povinnosti neplnil, debetní zůstatek narůstal a nebyl uhrazen ani po opakovaných výzvách k úhradě. Právní předchůdkyně žalobkyně proto odstoupila od smlouvy ke dni , datum, a dluh žalovaného činil ke dni odstoupení částku , částka, , a byl dále úročený úrokem za nepovolené přečerpání ve výši 12 % ročně a zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně proto požaduje z titulu nepovoleného debetu částku , částka, na jistině, kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni , datum, v částce , částka, , 12% úrok ročně z jistiny od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Dále právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, Smlouvu o kontokorentu č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr s limitem , částka, . Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a Sazebník. Žalovaný mohl čerpat prostředky do debetu až do sjednaného limitu, avšak nesměl jej překročit. Zároveň se zavázal splácet úvěr tak, že na účtu zajistí za každé tři měsíce kreditní obrat ve výši 25 % limitu kontokorentu. Splácení mělo probíhat automaticky prostřednictvím příchozích plateb na účet. Ve smlouvě bylo sjednáno úročení nepovoleného debetu sazbou 12 % ročně a žalovaný byl povinen hradit i poplatky dle Sazebníku. Protože žalovaný nesplácel úvěr řádně (nezajišťoval kreditní obrat) a navíc přečerpal limit kontokorentu, pročež jej právní předchůdkyně žalobkyně opakovaně písemně vyzvala k nápravě. Vzhledem k pokračujícímu porušování smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni , datum, , čímž vzniklo právo požadovat okamžité splacení celého dluhu. Ke dni zesplatnění činila jistina , částka, . Současně byla uplatněna smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky podle čl. 6.3(b) Smlouvy. Žalovaný byl o zesplatnění a výši dluhu informován doporučeným dopisem. Žalobkyně tak požaduje z titulu nesplaceného kontokorentu zaplacení částky , částka, na jistině úvěru, částky , částka, na smluvní pokutě, částku , částka, na poplatcích a částku kapitalizovaného smluvního úroku ke dni , datum, ve výši , částka, . Dále požaduje smluvní úrok 12 % ročně z jistiny , částka, od , datum, do zaplacení, zákonný úrok z prodlení 12 % ročně z částky , částka, (jistina + poplatky) od , datum, do zaplacení a smluvní pokutu 0,1 % denně z částky , částka, za období od , datum, do , datum, . A konečně právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, . Smlouva byla uzavřena na základě návrhu žalovaného a její součástí byly všeobecné obchodní podmínky a ceník poplatků. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v 84 měsíčních splátkách po , částka, , počínaje , datum, , formou inkasa z jeho účtu. Byl povinen zajistit dostatek prostředků na účtu v den splatnosti. Pevná úroková sazba byla sjednána ve výši 13,4 % ročně, přičemž žalobkyně uplatňuje úrok v souladu s právní úpravou spotřebitelských úvěrů. Součástí závazků žalovaného byly i poplatky dle ceníku. Protože žalovaný přestal splátky řádně a včas hradit, právní předchůdkyně žalobkyně jej písemně upozornila a poskytla mu minimálně 30denní lhůtu k nápravě. Jelikož žalovaný nesplácel ani poté, byl úvěr zesplatněn ke dni , datum, . Žalobkyně proto požaduje zaplacení částky , částka, na jistině, částky , částka, na poplatcích, částky kapitalizovaného smluvního úroku ke dni , datum, ve výši , částka, a částky kapitalizovaného úroku z prodlení ke dni , datum, ve výši , částka, . Dále požaduje smluvní úrok 12 % ročně z jistiny , částka, od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, (jistina + poplatky) od , datum, do zaplacení. Všechny tři pohledávky za žalovaným včetně jejich příslušenství byly následně postoupeny žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , s účinností od , datum, . Žalovaný byl o postoupení pohledávek informován doporučeným dopisem. Po postoupení pohledávek nebylo žalovaným zaplaceno ničeho. Žalovaný ničeho nezaplatil ani po zaslání předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně.2. Přípisem nadepsaného soudu ze dne , datum, byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dnů od doručení přípisu doplnila svá tvrzení ohledně skutečnosti, jakým způsobem posuzovala právní předchůdkyně žalobkyně při poskytování obou úvěrů žalovanému jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a označila důkazy k doplněným tvrzením. Žalobkyně svá tvrzení, že její právní předchůdkyně v obou případech řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, doplnila tak, že její předchůdkyně splnila v obou případech povinnost odborného posouzení úvěruschopnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. s tím, že posouzení musí být přiměřené povaze úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně je dlouhodobě pod dohledem České národní banky, která její postupy kontroluje a shledává je v souladu s právními předpisy i evropskými pokyny EBA. Žalobkyně proto tvrdí, že její postup byl odborný, zákonný a soud by měl vycházet z toho, že ČNB je v této oblasti odbornou autoritou. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřila finanční situaci žalovaného, tedy jeho příjmy, výdaje, závazky i případné negativní záznamy. V jednom případě byly zjištěny příjmy , částka, a výdaje , částka, , v druhém případě příjmy , částka, a výdaje , částka, . V obou případech byl rozdíl mezi příjmy a výdaji dostatečný, aby žalovaný mohl úvěr splácet. Na základě těchto informací byl schválen úvěr ve výši , částka, (kontokorent) a později také úvěr , částka, (půjčka). Žalobkyně odkazuje na judikaturu, která potvrzuje, že poskytovatel úvěru nemusí provádět neomezené a extrémně detailní prověřování, postačí, že měl k dispozici listiny předložené žadatelem a ověřil je přiměřeným způsobem, pokud žadatel neuvede některé údaje, nelze to klást k tíži banky; ta může použít ekonomické modely,3. Žalovaný je státním občanem , Anonymizováno, republiky. Mezinárodní příslušnost a místní příslušnost soudu k projednání dané věci je založena s odkazem na čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I bis). Žalovaný, který je občanem členského státu EU, může být žalován u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Za takové místo se považuje v případě smlouvy o účtu, resp. o úvěru místo sídla věřitele. , právnická osoba, věc tedy platí, že žalobkyně může žalovat žalovaného o zaplacení dluhů ze smlouvy o účtu, resp. ze smluv o úvěru též u soudů České republiky, neboť na území České republiky měly být uhrazeny všechny tři dluhy (mezinárodní příslušnost na výběr daná).4. Zdejší soud usnesením ze dne , datum, č.j. , spisová značka, ustanovil žalovanému opatrovníka z řad advokátů, a to , Jméno opatrovníka, , neboť žalovanému se nepodařilo doručit žalobu na adresu známou v cizině a jeho pobyt není znám.5. Opatrovník žalovaného se vyjádřil tak, že nárok žalobkyně v celém rozsahu neuznává, a to jak po stránce právního základu, tak po stránce výše požadovaných částek. Žalovaný tvrdí, že žaloba je nekonkrétní, neobsahuje přesné vyčíslení jednotlivých plnění, jejich právní důvod ani transparentní výpočty. Podle něj žalobkyně nepředložila dostatečné důkazy, které by její tvrzení podpořily. Žalovaný dále zpochybňuje, že žalobkyně prokázala platné postoupení pohledávky. Tvrdí, že není zřejmé, že konkrétní pohledávky za žalovaným byly skutečně zahrnuty v seznamu postoupených pohledávek a nebylo prokázáno účinné oznámení postoupení všech pohledávek žalovanému. K nepovolenému přečerpání účtu žalovaný popírá, že vznikl nepovolený debet v žalované výši, neboť chybí řádné vyúčtování a výpočet úroků. Ke kontokorentnímu úvěru popírá splnění zákonných podmínek pro zesplatnění úvěru, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně považuje za nepřiměřenou, výpočty sankcí jsou nepřezkoumatelné, nejasné a možná duplicitní. Ke smlouvě o zápůjčce (, částka, ) žalovaný popírá, že mu byly tyto finanční prostředky skutečně poskytnuty, neboť žalobkyně nepředložila důkaz o čerpání úvěru, kompletní splátkovou historii, transparentní výpočet zůstatku jistiny a příslušenství. K sankcím a úrokům žalovaný tvrdí, že žalobkyně uplatňuje nepřiměřené sankce, které odporují ochraně spotřebitele. Konkrétně namítá kumulaci smluvních úroků, zákonných úroků z prodlení, kapitalizovaných úroků, poplatků a smluvních pokut, což považuje za nepřípustné dvojí sankcionování téhož prodlení, nepřiměřenost smluvní pokuty 0,1 % denně (cca 36,5 % ročně), pro rozpor s dobrými mravy a § 1810 a násl. občanského zákoníku. Žalovaný navrhuje, aby soud z úřední povinnosti přezkoumal přiměřenost spotřebitelských smluvních podmínek. Ve vztahu k půjčce , částka, žalovaný tvrdí, že banka řádně neposoudila jeho úvěruschopnost, protože právní předchůdkyně žalobkyně neověřila stabilitu příjmů (chybí potvrzení zaměstnavatele, pracovní smlouva), když pouze nahlédla do registrů a zkontrolovala pohyby na účtu, dále žalobkyně neprokázala, že měla dostatek informací pro posouzení dlouhodobé schopnosti splácet vysoký úvěr. Závěrem žalovaný navrhuje, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl.6. Žalobkyně v replice k podání žalovaného uvedla, že trvá na všech uplatněných nárocích a nesouhlasí s námitkami opatrovníka žalovaného. Ke své aktivní legitimaci, resp. postoupení pohledávek zdůraznila, že pohledávky vůči žalovanému byly platně postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávek (SPP) ze dne , datum, . Všechny tři pohledávky byly přesně identifikovány v Příloze č. , hodnota, , a to variabilním symbolem, výší jistiny, jménem a příjmením dlužníka a jeho rodným číslem. Všechny tři pohledávky jsou nezaměnitelné s jinými. Všechna tři oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému zasláno , datum, , ačkoliv zákon souhlas dlužníka nevyžaduje. Žalobkyně odmítá tvrzení, že úroková sazba je v rozporu s dobrými mravy. Podle ní jde o běžnou úrokovou sazbu v době poskytnutí úvěru. Žalobkyně uvedla, že žalovaný byl podle rámcové smlouvy, všeobecných obchodních podmínek a produktových podmínek (PP) povinen udržovat na účtu kladný disponibilní zůstatek. Nebylo sjednáno žádné povolené přečerpání. PP výslovně stanoví, že pokud klient přečerpá disponibilní zůstatek, musí neprodleně uhradit nepovolený debet včetně úroků dle Úrokového lístku. Žalobkyně předložila detailní tabulku transakcí, které vedly ke vzniku nepovoleného debetu. Debet vznikl zejména zaevidováním nesplacené jistiny, opakovanými měsíčními poplatky za vedení karty a pojištění, poplatky za vyčerpanou částku. Celkový nepovolený debet činí částku , částka, . Podle úrokového lístku činila sazba za nepovolené přečerpání 25 % ročně. Žalobkyně však zohlednila evidenční důvody a úročí až od data postoupení pohledávky, tedy žádá méně, než by odpovídalo plné sazbě. Dále byl účtován zákonný úrok z prodlení 12 % ročně, za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Podle PP (čl. 2.4.2.) měla právní předchůdkyně žalobkyně právo odepsat poplatky z účtu i tehdy, když tím vznikne debetní zůstatek. K vzniku dluhu na kontokorentním úvěru žalobkyně uvedla, že žalovaný naposledy přečerpal povolený kontokorentní limit v červnu 2024, čímž se dostal do nepovoleného debetu. Tento nepovolený debet se dále navyšoval. Podle čl. 6.1 písm. b) a c) smlouvy o kontokorentním úvěru šlo o závažné porušení smluvních podmínek, protože žalovaný opakovaně překračoval rámec kontokorentu, pročež došlo podle čl. 6.2 písm. b) Smlouvy o kontokorentním úvěru k zesplatnění úvěru, přičemž jistina úvěru činí , částka, , což odpovídá sjednanému úvěrovému rámci, poplatky ve výši , částka, představují dvě písemné upomínky ze dne , datum, a , datum, , každá ve výši , částka, , účtované podle čl. 6.3 písm. c) Smlouvy o kontokorentním úvěru. Smluvní strany si sjednaly smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky při prodlení (čl. 6.3 písm. b) Smlouvy o kontokorentním úvěru a tato byla účtována z jistiny , částka, za období od , datum, do , datum, , v celkové výši , částka, . Žalovaný byl k její úhradě vyzván v předžalobní výzvě ze dne , datum, . Od , datum, do , datum, právní předchůdkyně žalobkyně kapitalizovala nesplacený úrok z úvěru ve výši 19,90 % ročně (čl. 2.2 Smlouvy). Výpočet za období od , datum, do , datum, činí částku , částka, . Celkem tak žalobkyně uplatňuje tyto nároky z kontokorentu, tedy částku , částka, na jistině, částku , částka, na poplatcích za upomínky, částku , částka, na smluvní pokutě a částku , částka, na kapitalizovaném úroku z úvěru. K nárokům žalobkyně ze smlouvy o úvěru ve výši , částka, žalobkyně předně uvedla, že zákon ani judikatura nestanoví přesný seznam dokumentů, které musí věřitel získat, právní úprava pouze stanoví obecné povinnosti a princip přiměřenosti (§ 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru), tedy posouzení musí být přiměřené povaze úvěru, nikoliv absolutně detailní či neomezené, dále má věřitel právo využít interní i externí zdroje, včetně (§ 84 odst. 2). Podle žalobce nelze objektivně kodifikovat jednotný postup, protože úvěry, klienti i situace jsou různé. Je tedy na věřiteli, aby shromáždil relevantní podklady a učinil odborný závěr. Právní předchůdkyně žalobkyně získala informace o finanční situaci žalovaného, tj. o jeho příjmu ve výši , částka, měsíčně a z jeho měsíčních výdajů v celkové výši , částka, , z čehož částka , částka, připadla na splátky půjček, náklady na bydlení činily částku , částka, , náklady na živobytí pak částku , částka, a ostatní výdaje činily , částka, . Rozdíl mezi příjmy a výdaji žalovaného tak byl dostatečný, aby žalovaný mohl splácet úvěr ve výši , částka, . Žalovaný na smlouvu o úvěru uhradil celkem , částka, . Kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 13,4% ročně byl účtován od , datum, do , datum, z jistiny , částka, v celkové výši , částka, a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně byl účtován od , datum, do , datum, z částky , částka, v celkové výši , částka, .7. Žalovaný v replice k podání žalovaného ze dne , datum, uvedl, že setrvává na svém stanovisku, že nárok žalobkyně neuznává ani co do důvodu, ani co do výše. Tvrdí, že ani doplněné vyjádření žalobce neodstranilo zásadní pochybnosti o oprávněnosti žaloby, a to ohledně aktivní legitimace žalobkyně, ohledně nepovoleného debetu na běžném účtu, přičemž není dostatečně zřejmé, jaká část dluhu vznikla skutečným čerpáním prostředků a jaká byla vytvořena následným účtováním poplatků, pojistného či jiných sankčních položek. Žalovaný namítá, že dluh byl navyšován jednostrannými bankovními poplatky, což je třeba posuzovat přísně z hlediska ochrany spotřebitele. Chybí přehledné rozlišení jistiny, úroků, poplatků, pojistného a sankcí. Ohledně kontokorentního úvěru namítá nepřiměřeně vysoké uplatněné sankce, a dále souběžné uplatnění několika sankčních nároků (smluvní úroky, kapitalizované úroky, úroky z prodlení, smluvní pokuta 0,1 % denně, poplatky za upomínky a další poplatky). Jedná se o nepřiměřené zatížení spotřebitele, které musí soud přezkoumat i z úřední povinnosti. Dále žalobkyně neprokázala, že před uzavřením úvěrové smlouvy byla řádně posouzena jeho úvěruschopnost. Chybí důkazy o zdrojích údajů o příjmech a výdajích, způsobu jejich ověření a samotném odborném procesu posouzení schopnosti splácet úvěr. Předložené tabulky považuje žalovaný za jednostranné interní výpočty žalobkyně. Podle žalovaného neumožňují ověřit pořadí započítání plateb, výpočet kapitalizovaných úroků, oprávněnost jednotlivých poplatků ani vyloučit duplicitní sankcionování. Závěrem žalovaný navrhuje, aby soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, případně aby důkladně přezkoumal přiměřenost smluvních podmínek a sankčních ujednání z pohledu ochrany spotřebitele.8. Z provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav:9. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních a platebních služeb ze dne , datum, bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala založit a vést pro žalovaného běžný a spořící účet a žalovaný se zavázal hradit za tyto služby poplatky dle Sazebníku. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky, Sazebník a Úrokový lístek právní předchůdkyně žalobkyně.10. Z přehledu zůstatků k běžnému účtu žalovaného v období od , datum, do , datum, , resp. z transakční historie k účtu žalovaného č. , č. účtu, bylo zjištěno, že ke dni , datum, byla zjištěna jistina po splatnosti ve výši , částka, (nepovolený debetní zůstatek), výše poplatků po splatnosti ve výši , částka, a úroky po splatnosti ve výši , částka, . Ohledně kontokorentu byla zjištěna částka jistiny po splatnosti ve výši , částka, , dále částka , částka, na úrocích po splatnosti a částka , částka, na poplatcích po splatnosti.11. Z transakční historie k účtu žalovaného č., č. účtu, od , datum, do , datum, bylo zjištěno, jak a kdy byly žalovanému účtovány poplatky, sankční úroky, úroky po splatnosti, pojištění a další poplatky. Bylo zjištěno převedení nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, dne , datum, .12. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, včetně přehledu o odeslaných zásilkách dne , datum, , kde byla pohledávka za žalovaným identifikována jeho jménem, příjmením, číslem kontraktu a datem uzavření účtu, bylo zjištěno, že tímto právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od rámcové smlouvy o vedení běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, , a to pro opakované porušení jeho smluvních povinností, a to ke dni , datum, .13. Z návrhu smlouvy o kontokorentním úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvu o revolvingovém neúčelovém, nezajištěném spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala umožnit žalovanému čerpat finanční prostředky na účtu č. , č. účtu, až do záporného zůstatku ve výši , částka, a žalovaný se zavázal jej splácet tak, že na účtu zajistí za každé tři měsíce kreditní obrat ve výši 25 % limitu kontokorentu. Ve smlouvě bylo sjednáno úročení nepovoleného debetu sazbou 12 % ročně. Byla sjednána pevná úroková sazba ve výši 19,9% p.a., RPSN činilo 21,82%. Byl sjednán poplatek za pojištění ve výši 1% z vyčerpané částky úvěru měsíčně. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a Sazebník právní předchůdkyně žalobkyně. Pro případ prodlení se splácením kontokorentu dohodnutým způsobem byly sjednány následující sankce, a to smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, povinnost žalovaného hradit poplatek za zaslanou upomínku ve výši , částka, , povinnost žalovaného hradit zákonný úrok z prodlení, a konečně právo právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnit kontokorent.14. Z dokumentu Akceptace návrhu na uzavření Smlouvy o kontokorentu č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně akceptovala návrh o kontokorentním úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a znovu byly zopakovány podstatné parametry poskytnutého úvěru, zejména úrokové sazby, poplatky a ujednání o smluvní pokutě.15. Z dokumentu o prověření úvěruschopnosti žalovaného k žádosti o zřízení povoleného debetu ve výši , částka, ze dne , datum, , bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování žádosti postupovala podle svých interních pravidel, platných regulatorních požadavků a doporučení Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA). Vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, které byly ověřovány prostřednictvím interních i externích zdrojů, včetně úvěrových registrů. V rámci hodnocení byly prověřeny příjmy, výdaje, stávající závazky žalovaného a jeho celková schopnost splácet nový úvěr. Součástí procesu byla kontrola insolvenčního rejstříku, databáze neplatných dokladů, interního blacklistu a úvěrových registrů BRKI, NRKI a SOLUS. Nebyly zjištěny žádné negativní záznamy, exekuce ani dluhy po splatnosti. Žalovaný deklaroval měsíční příjem ve výši , částka, , který byl ověřen pomocí statistického modelu, současně vyhodnotila jeho pravidelné měsíční výdaje ve výši , částka, , zahrnující splátky úvěrů, náklady na bydlení a životní náklady. Po odečtení těchto výdajů žalovanému zůstávalo , částka, měsíčně, což bylo vyhodnoceno jako dostatečné pro splácení požadovaného debetu. Celkové riziko žalovaného bylo zařazeno do rizikové třídy B, která podle interních modelů odpovídá pravděpodobnosti splacení 98,84 %. Na základě výsledků všech kontrol a vyhodnocení dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru, že žalovaný je schopen své závazky řádně splácet, a proto byla dne , datum, žádost o povolený debet schválena.16. Z výpisu z registru BRKI bylo zjištěno, že žalovaný byl vyhodnocen bez negativních informací, nebyly evidovány žádné negativní záznamy ani informace o prodlení. Z registru vyplynulo, že žalovaný měl evidován jeden existující úvěrový závazek, který řádně splácel měsíční splátkou ve výši , částka, , a zbývající částka ke splacení činila částku , částka, . Nebyly evidovány dlužné splátky. Další úvěrové produkty nebyly evidovány, žalovaný neměl žádné nesplátkové úvěry, žádné kreditní karty, žádné pohledávky za služby či účty. Žalovaný tak měl v době kontroly řádně splácený úvěr, bez dluhů po splatnosti a bez negativní úvěrové historie, a byl registrem vyhodnocen jako bezproblémový klient s pozitivní úvěrovou historií.17. Z přehledu zůstatků k běžnému účtu žalovaného v období od , datum, do , datum, , resp. z transakční historie k účtu žalovaného č. , č. účtu, bylo zjištěno, že ke dni , datum, byla zjištěna jistina po splatnosti ve výši , částka, , bylo zjištěno překročení povoleného debetu (kontokorentu) dále částka , částka, na úrocích po splatnosti, částka , částka, na úrocích z prodlení po splatnosti a částka , částka, na poplatcích.18. Z transakční historie k účtu žalovaného č. , č. účtu, od , datum, do , datum, bylo zjištěno, jak a kdy byly žalovanému účtovány poplatky, sankční úroky, úroky po splatnosti, pojištění a další poplatky. Bylo zjištěno převedení nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, dne , datum, .19. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, včetně přehledu o odeslaných zásilkách dne , datum, , kde pohledávka za žalovaným identifikována jeho jménem, příjmením, číslem kontraktu a datem zesplatnění úvěru bylo zjištěno, že tímto právní předchůdkyně žalobkyně okamžitě zesplatnila kontokorentní úvěr poskytnutý na základě smlouvy o kontokorentním úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě částky , částka, .20. Z návrhu smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvu o neúčelovém, nezajištěném spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal splatit spolu s úroky a poplatky, a to 84 pravidelnými měsíčními splátkami po , částka, , resp. splátkami ve výši , částka, včetně pojištění. Byla sjednána pevná úroková sazba ve výši 13,4% p.a., RPSN činilo 14,24%. Celkem se žalovaný zavázal uhradit právní předchůdkyni částku , částka, . Smlouva byla uzavřena na dobu určitou. Úvěr měl být po akceptaci návrhu vyplacen jednorázově na účet žalovaného č. , č. účtu, a splácen měl být inkasem z tohoto účtu, pročež byl žalovaný povinen na uvedeném účtu udržovat dostatečný zůstatek. První splátka byla splatná v následujícím měsíci po poskytnutí půjčky, přičemž dnem pravidelné splátky bude ten den v měsíci, který má stejné pořadové číslo jako den, kdy byl úvěr převeden na účet žalovaného. Pro případ prodlení žalovaného se splácením byly sjednány následující sankce, a to poplatek za zaslání upomínky ve výši , částka, , právo účtovat zákonné úroky z prodlením, případně až celý úvěr zesplatnit. Úvěruschopnost žalovaného byla posouzena na základě údajů v žádosti, registrů a statistických modelů. Bylo sjednáno pojištění schopnosti úvěr splácet za měsíční poplatek ve výši , částka, . Nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky a ceník poplatků.21. Z dokumentu Akceptace návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce č. , hodnota, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně akceptovala návrh Smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, a znovu byly zopakovány podstatné parametry poskytnutého úvěru, zejména úrokové sazby, poplatky a ujednání o smluvní pokutě.22. Z žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný žádal o nový spotřebitelský neúčelový úvěr pod číslem smlouvy 2403483083. Požadovaná výše úvěru činila , částka, . Z osobních údajů bylo zjištěno, že žije ve vztahu jako druh/družka, bydlí v pronajatém bytě či domě a jeho nejvyšším dosaženým vzděláním je vyučení, byl zaměstnán s měsíčním příjmem , částka, , bez dalších příjmů a s pravidelnými měsíčními výdaji na bydlení včetně hypotéky a stavebního úvěru ve výši , částka, . Dále žalovaný v žádosti uvedl výdaje na živobytí ve výši , částka, a částku , částka, na rodinné a ostatní náklady. Celkové deklarované měsíční výdaje tak činily , částka, .23. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti bylo zjištěno, že žalovaný dne , datum, požádal o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, ve výši , částka, se splatností 84 měsíců. Právní předchůdkyně žalobkyně provedla standardní posouzení úvěruschopnosti v souladu s interními pravidly, doporučeními Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) a požadavky České národní banky. Byly prověřeny příjmy, výdaje, stávající závazky žalovaného a informace z externích i interních databází. Součástí prověření byly kontroly insolvenčního rejstříku, databáze neplatných dokladů, interního blacklistu a úvěrových registrů BRKI, NRKI a SOLUS, přičemž nebyl zjištěn žádný záznam v insolvenčním rejstříku, doklad totožnosti nebyl veden jako neplatný, žalovaný nebyl evidován na interním blacklistu, v registrech BRKI a NRKI nebyly nalezeny negativní záznamy, pouze pozitivní úvěrová historie, v registru SOLUS nebyl evidován žádný dluh po splatnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila deklarovaný měsíční příjem klienta ve výši , částka, podle plateb připisovaných na jeho účet. Při výpočtu schopnosti splácet zohlednila měsíční výdaje v celkové výši , částka, , z toho splátky stávajících úvěrů činily částku , částka, , náklady na bydlení ve výši , částka, , životní náklady ve výši , částka, a na ostatní výdaje byla počítána částka , částka, . Po odečtení výdajů zůstával žalovanému disponibilní měsíční zůstatek ve výši , částka, , který byl vyhodnocen jako dostatečný pro splácení nového úvěru i krytí nepředvídaných výdajů. Celkové rizikové hodnocení klienta bylo stanoveno na rizikovou třídu B, která odpovídá pravděpodobnosti splacení úvěru 98,03 %. Na základě provedeného posouzení právní předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný je schopen úvěr řádně splácet, a proto byla dne , datum, žádost o úvěr ve výši , částka, schválena.24. Z výpisu z registru BRKI bylo zjištěno, že nebyla evidována žádná negativní informace o žalovaném, žádná finanční instituce nehlásila negativní záznam, žalovaný měl evidovány celkem , hodnota, úvěrové kontrakty u jedné finanční instituce, z toho byl jeden úvěr aktivní, jeden ukončený a jeden předčasně splacený. V době kontroly měl žalovaný evidovány následující závazky, a to splátkový úvěr se zbývající dlužnou částkou , částka, , který splácel měsíční splátkou ve výši , částka, , neměl žádné dlužné nebo opožděné splátky. Dále byl identifikován povolený debet či jiný nesplátkový úvěr s limitem , částka, , bez evidovaného dluhu. Celkově dostupné údaje svědčily o tom, že žalovaný měl ke dni kontroly řádně splácené závazky bez prodlení a bez negativních registrací.25. Z výpisů z běžného účtu žalovaného v období od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že žalovaný je příjemcem mzdy ve výši cca , částka, od společnosti , právnická osoba, ., zůstatky účtu jsou po celé období v kladných číslech a z účtu je pravidelně hrazen úvěr, vždy ke každému 18. dni v měsíci.26. Z výpisů z běžného účtu v období od , datum, do , datum, byl ověřen příjem žalovaného v průměrné měsíční výši cca , částka, od zaměstnavatele společnosti , právnická osoba, ., bylo zjištěno, že z účtu byl pravidelně splácen úvěr se splátkou , částka, , dále bylo ověřeno vyplacení úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, v částce , částka, a předčasné splacení jiného úvěru v částce , částka, dne , datum, . Bylo ověřeno, že na úvěr č. , hodnota, byla naposledy žalovaným zaplacena splátka dne , datum, . Byla ověřena částka konečného zůstatku ve výši -, částka, , částka jistiny po splatnosti , částka, a částka poplatků po splatnosti ve výši , částka, .27. Z výpisů z úvěru č. , hodnota, v období od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že úvěr byl dne , datum, vyplacen, měl být splácen částkou , částka, , přičemž 1. splátka byla splatná dne , datum, . Žalovaný řádně a včas uhradil první tři splátky, tedy v dubnu, květnu a v červnu 2024, dne , datum, mu byla zaslána zpoplatněná upomínka, ale žalovaný již neuhradil ničeho. Byla ověřena částka dlužné jistiny ve výši , částka, .28. Z přehledu zůstatků úvěru minutová půjčka za období od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že úvěr byl dne , datum, vyplacen v částce , částka, , žalovaný uhradil toliko tři splátky a počínaje dnem , datum, již právní předchůdkyni žalobkyně nezaplatil ničeho.29. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, včetně přehledu o odeslaných zásilkách dne , datum, , kde pohledávka za žalovaným identifikována jeho jménem, příjmením, číslem kontraktu a datem zesplatnění úvěru bylo zjištěno, že tímto právní předchůdkyně žalobkyně okamžitě zesplatnila úvěr poskytnutý na základě smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě částky , částka, .30. Ze smlouvy o postoupení pohledávek číslo 12/2022/30 ze dne , datum, včetně seznamu postoupených pohledávek, kde byly všechny 3 pohledávky za žalovaným identifikovány jeho jménem, příjmením, číslem kontraktu a datem zesplatnění úvěrů, resp. nepovoleného debetu, z potvrzení o úplatě ze dne , datum, a potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni. Žalobkyně je tak ve věci aktivně legitimována.31. Z dopisů právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, (3x) včetně poštovního podacího archu ze dne , datum, , kde byl žalovaný ve všech třech případech dohledán, bylo zjištěno, že postoupení všech tří pohledávek za žalovaným, tj. ze smlouvy o účtu č. , hodnota, , ze smlouvy o kontokorentu č. , hodnota, a ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, bylo žalovanému řádně oznámeno.32. Výpisem z obchodního rejstříku prokázala žalobkyně svou procesní subjektivitu, a tím i svou aktivní legitimaci.33. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, , včetně poštovního podacího lístku z téhož dne zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby znovu vyzván k úhradě celkové dlužné částky ve výši , částka, do , datum, .34. Při jednání dne , datum, žalobkyně setrvala na podané žalobě a navrhuje její plné vyhovění. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, přičemž vycházela mimo jiné z údajů o jeho běžném účtu, který u ní vedl. Zdůrazňuje také, že žalobkyně je bankou pod dohledem ČNB. K přečerpání běžného účtu namítá, že následné účtování sankcí a poplatků není v rozporu s ochranou spotřebitele. Dále tvrdí, že řádně prokázala odeslání zásilek žalovanému a splnila tak podmínky pro doručování. Rovněž uvedla, že všechny požadované částky i způsob výpočtu úroků řádně doložila. Odmítá námitku nepřiměřenosti sankcí a považuje za běžné a přípustné souběžné uplatnění smluvní pokuty, smluvního úroku i zákonného úroku z prodlení.35. Při jednání dne , datum, opatrovník žalovaného uvedl, že žalobkyně ani po doplnění žaloby nepředložila dostatečně přezkoumatelné vyúčtování pohledávky, takže žaloba zůstává částečně nepřezkoumatelná a zmatečná. Zdůrazňuje, že vzhledem k postavení právní předchůdkyně žalobkyně jako banky je třeba její postup posuzovat přísně. Dále považuje za nepřiměřené souběžné účtování poplatků a sankcí, které podle něj neúměrně navyšují dluh. Současně zpochybňuje řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Z těchto důvodů navrhuje žalobu zamítnout.36. Z výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu:37. Právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela tři smlouvy, přičemž na základě smlouvy o bankovních a platebních službách vedla žalovanému běžný účet, na základě smlouvy o kontokorentu mu poskytla kontokorentní úvěr ve výši , částka, a konečně na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru mu poskytla finanční prostředky ve výši , částka, . Před uzavřením obou úvěrových smluv posoudila jeho úvěruschopnost na základě údajů o příjmech a výdajích, údajů z úvěrových registrů a dalších dostupných zdrojů, přičemž nebyly zjištěny žádné negativní záznamy a žalovaný byl vyhodnocen jako bonitní klient. Bylo dále prokázáno, že úvěr ve výši , částka, byl žalovanému poskytnut, a že žalovaný řádně uhradil pouze první tři splátky. Následně přestal své závazky ze všech tří smluv plnit, dostal se do prodlení se splácením kontokorentního i spotřebitelského úvěru, vznikl nepovolený debet na běžném účtu a právní předchůdkyně žalobkyně oba úvěry zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek. Současně bylo zjištěno, že všechny tři pohledávky za žalovaným byly na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupeny žalobkyni, která jejich nabytí doložila, a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný ani po výzvách dlužné částky neuhradil.38. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.39. Použití hmotného práva České republiky vyplývá z článku 6 bodu 1. písm. a) (spotřebitelské smlouvy), Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne , datum, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení Řím I). Podle čl. 6 bodu 1 písm. a) tohoto nařízení, aniž jsou dotčeny články 5 a 7, smlouva uzavřená fyzickou osobou za účelem, který se netýká její profesionální nebo podnikatelské činnosti (dále jen „spotřebitel“), s jinou osobou, která jedná v rámci výkonu své profesionální nebo podnikatelské činnosti (dále jen „obchodník“), se řídí právem země, v níž má spotřebitel obvyklé bydliště, pokud obchodník provozuje svou profesionální nebo podnikatelskou činnost v zemi, kde má spotřebitel své obvyklé bydliště.40. Podle § 2662 o. z. Smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.41. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.42. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen „ZoSÚ“, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.43. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.44. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.45. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.46. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.47. Podle § 122 odst. 1 ZoSÚ věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.48. Podle § 122 odst. 2 ZoSÚ Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než , částka, a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše , částka, .49. Podle § 122 odst. 3 ZoSÚ Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však , částka, .50. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.51. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.52. Podle § 2048 věty prvé o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.53. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.54. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.55. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).56. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo ve všech třech případech prokázáno, že žalobkyně má vůči žalovanému splatné pohledávky, a to jednak z titulu nepovoleného debetního zůstatku a ze smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne , datum, , resp. ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, , obě sjednané v souladu s v§ 2395 o. z. ve výši odpovídající nárokovaným částkám, neboť právní předchůdkyně žalobkyně jednak v souladu s § 2662 o. z. uzavřela rámcovou smlouvu o bankovních a platebních službách, na jejímž základě otevřela a vedla pro žalovaného běžný účet a žalovaný se zavázal udržovat na běžném účtu kladný zůstatek a hradit poplatky dle sazebníku, resp. sankční úroky v případě nepovoleného debetního zůstatku na účtu. Soud se neztotožnil s námitkami žalovaného ohledně výše jistiny (nepovoleného debetního zůstatku), sankčních úroků a poplatků, které má za jednoznačně prokázané jak výpisy z běžného účtu, tak zejména z přehledu zůstatků k běžnému účtu žalovaného č. , č. účtu, .57. Dále se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala umožnit žalovanému čerpat finanční prostředky na účtu č. , č. účtu, až do záporného zůstatku ve výši , částka, , a to na základě smlouvy o kontokorentu ze dne , datum, , a žalovaný se zavázal kontokorent splácet tak, že na účtu zajistí za každé tři měsíce kreditní obrat ve výši 25 % limitu kontokorentu. Úvěruschopnost žalovaného i u tohoto v podstatě „mikroúvěru“ byla prověřena dle zákona o spotřebitelském úvěru a prokázána porovnáním jeho příjmů a výdajů, ověřených z jeho výpisů z běžného účtu žalovaného, a dále zejména jeho negativní lustrací v bankovních a nebankovních registrech. Soud tak má za to, že úvěruschopnost žalovaného byla prověřena v souladu se zákonem č. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a výše a struktura žalované částky byla prokázána zejména výpisy z běžného účtu, tak z přehledu zůstatků k běžnému účtu žalovaného č. , č. účtu, . Námitce žalovaného ohledně nepřiměřeného sankcionování v podobě kumulativně uplatněných smluvních úroků, úroků z prodlení a smluvní pokuty tak nevyhověl, neboť jde o zákonem předvídaný postup, a výše uplatněných sankcí nepřevyšuje omezení dané § 122 ZoSÚ.58. Konečně právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal splatit spolu s úroky a poplatky, a to 84 pravidelnými měsíčními splátkami po , částka, , resp. splátkami ve výši , částka, včetně pojištění. Žalovaný však zaplatil toliko první tři splátky, jak bylo zjištěno z výpisu z jeho běžného účtu, výpisy z úvěru, přehledu zůstatků a transakční historie. Soud tak má výši i strukturu této pohledávky za prokázanou. I zde tak byla prokázána výše pohledávky za žalovaným. Úvěruschopnost žalovaného byla i zde řádně prověřena porovnáním jeho příjmů a výdajů, včetně lustrací žalovaného v bankovních i nebankovních registrech, tedy v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 ZoSÚ. Ani zde tak nebylo možné žalovanému vyhovět, a to ani částečně.59. Všechny tři pohledávky za žalovaným byly řádně postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, a postoupení všech pohledávek bylo žalovanému řádně oznámeno. Žalobkyně je tak aktivně legitimována. Dlužné částky nebyly uhrazeny ani poté, co žalobkyně prostřednictvím svého zástupce zaslala žalovanému předžalobní výzvu. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na pohledávky cokoli dalšího zaplatil, a proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně o nezaplacení dlužných částek. Úroky z prodlení pak byli přiznány dle žalobního návrhu, neboť byly žádány v souladu s § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve všech třech případech ode dne vzniku prodlení žalovaného, ve všech případech kapitalizovaných ke dni zániku závazkového vztahu a dále ode dne následujícího do zaplacení z částek neuhrazeného nepovoleného debetu, resp. z neuhrazených jistin úvěrů.60. Soud proto podané žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni , částka, , s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 12,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, částku ve výši , částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 12,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, částku ve výši , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 12,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.).61. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Pro úplnost soud konstatuje, že nepřiznal odměnu a jeden režijní paušál za podání ze dne , datum, , který, žalobkyně doplnila žalobu ohledně posouzení úvěruschopnosti právní předchůdkyní žalobkyně v obou případech úvěrů, poskytnutých žalovanému, neboť žalobkyni musí být známo, že soudy přísně prověřují předchozí prověřování úvěruschopnosti poskytovatelů úvěrů a tato tvrzení a důkazy k nim měly být již v samotné žalobě, tento úkon právní služby nelze přičítat k tíži žalovaného. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 2 o. s. ř.62. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebyly zjištěny okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.