5 C 146/2026-22 – Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 42 195,31 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené smlouvy o úvěru. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 20. 10. 2023 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 40 000 Kč. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného splácet úvěr, žalobkyně provedla lustraci žalovaného v NRKI, SOLUS, CEE, ISIR, provedla výpočet dle MLS. Žalovaný byl oprávněn úvěr opakovaně čerpat a zavázal se jej splácet v pravidelných měsíčních splátkách stanovených jako procentní podíl z aktuální dlužné částky. Žalovaný z poskytnutého úvěru celkem načerpal částku 86 878 Kč, přičemž na splátkách uhradil částku 67 099 Kč. V důsledku porušení povinnosti splácet úvěr řádně a včas došlo k zesplatnění celého úvěru ke dni 11. 12. 2025. Žalobkyně eviduje vůči žalovanému pohledávku ve výši 42 195,31 Kč, sestávající z neuhrazené jistiny, poplatků za pojištění, nákladů na vymáhání a smluvních pokut, a dále požaduje příslušenství tvořené úroky a úroky z prodlení. Žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu vyzvala, včetně zaslání předžalobní výzvy, avšak žalovaný svůj závazek dosud nesplnil. Celkem tak žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení částky 42 195,31 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 587,75 Kč, dále úroku ve výši 11,5 % ročně z částky 39 995,53 Kč od 17. 3. 2026 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 068,68 Kč za období od 26. 12. 2025 do 16. 3. 2026 a dále zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 42 195,31 Kč od 17. 3. 2026 do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.).4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byl zjištěn následující skutkový stav:5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 20. 10. 2023 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut bezúčelový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 40 000 Kč, při roční úrokové sazbě 26,28 % a RPSN 29,7 %, přičemž žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky, minimálně 400 Kč, a součástí smlouvy byla i ujednání o sankcích pro případ prodlení a o možnosti zesplatnění úvěru (smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 20. 10. 2023, úvěrové podmínky).6. Z karty klienta soud zjistil, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě údajů sdělených žalovaným a údajů získaných z externích registrů. Žalovaný uvedl, že je svobodný, bez vyživovací povinnosti, bydlí u rodičů, je zaměstnán s měsíčním příjmem ve výši 35 000 Kč a nemá další příjmy domácnosti, přičemž jeho měsíční výdaje činily 6 408 Kč. Žalobkyně současně provedla dne 20. 10. 2023 lustraci žalovaného v externích registrech, a to zejména v registrech SOLUS, NRKI a CEE s výsledkem „OK“, v insolvenčním rejstříku (ISIR), kde žalovaný nebyl nalezen, a dále provedla ověření totožnosti žalovaného prostřednictvím evidence Ministerstva vnitra. Na základě těchto údajů žalobkyně vyhodnotila žalovaného jako úvěruschopného (karta klienta).7. Z dokumentu ověření bonity MLS soud naznal, jak žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného, z čeho vycházela při posuzování úvěruschopnosti, jaká je metoda výpočtu (ověření bonity MLS).8. Ze zprávy z Nebankovního registru klientských informací (NRKI) soud zjistil, že žalovaný měl ke dni posuzování úvěruschopnosti evidovány existující úvěrové závazky. Konkrétně měl uzavřen jeden splátkový úvěr s měsíční splátkou ve výši 1 551 Kč a zbývající dlužnou částkou ve výši přibližně 20 163 Kč a dále revolvingový úvěr s měsíční splátkou ve výši 1 309 Kč a zůstatkem jistiny přibližně 19 397 Kč, přičemž úvěrový rámec činil 30 000 Kč. U obou závazků nebyly evidovány žádné splátky po splatnosti ani prodlení, platební morálka žalovaného byla bez negativních záznamů (zpráva z Nebankovního registru klientských informací).9. Dopisem ze dne 11. 12. 2025 byl žalovaný vyzván žalobkyní k uhrazení celého úvěru, neboť se dostal do prodlení se splácením (dopis ze dne 11. 12. 2025).10. Z předžalobní výzvy k plnění soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , a to ve lhůtě do 14. 1. 2026, přičemž jej současně upozornila na možnost soudního vymáhání dluhu v případě jejího neuhrazení a na skutečnost, že nesplněním povinnosti může dojít ke vzniku dalších nákladů (předžalobní výzva k plnění ze dne 7. 1. 2026).11. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaný z poskytnutého revolvingového úvěru čerpal postupně peněžní prostředky, celková výše čerpání dosáhla částky 86 878 Kč, zatímco žalovaný na splátkách uhradil celkem částku 67 099 Kč. Splátky splatné dne 20. 9. 2025, 20. 10. 2025 a 20. 11. 2025 zůstaly neuhrazeny, v důsledku čehož byla pohledávka zesplatněna ke dni 11. 12. 2025, přičemž ke dni zesplatnění evidovala žalobkyně neuhrazenou jistinu ve výši 39 995,53 Kč a další příslušenství tvořené úroky, poplatky, náklady na vymáhání a smluvními pokutami (výpis čerpání, splátek a úhrad).12. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:13. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 20. 10. 2023 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 40 000 Kč. Žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný z poskytnutého úvěru celkem načerpal částku 86 878 Kč a uhradil částku 67 099 Kč. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky nejpozději do 14. 1. 2026.14. Po právní stránce soud posuzoval vztah mezi účastníky podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění.15. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.17. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Dle § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.20. Dle § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1, c) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se poskytování, změny nebo zániku spotřebitelského úvěru, byly-li pořízen