16 C 184/2020-44 — Okresní soud v Mělníku

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. se sídlem na Maltě uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr až do výše úvěrového limitu [částka], který měl být splacen spolu s úrokem z poskytnutého úvěru ve výši 8,5% měsíčně a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 12,5% z každé čerpané částky úvěru, a to v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5% nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo [částka], podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Žalovaný vyčerpal částku [částka], poskytnuté peněžní prostředky v souladu se smlouvou nevrátil, a to ani přes výzvu žalobkyně. Dále žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně úvěr poskytla prostřednictvím webového rozhraní, za pomoci prostředků komunikace na dálku, kdy žalovaný doručil [právnická osoba] žádost o zaslání nabídky k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, ta prověřila totožnost dlužníka, kladně posoudila jeho úvěruschopnost a na základě tohoto zhodnocení zaslala dlužníkovi nabídku k uzavření smlouvy o úvěru ve formě návrhu textu smlouvy včetně textu obchodních podmínek a dalších součástí smlouvy. Žalovaný potvrdil, že se s textem smlouvy seznámil a vyjádřil svou vůli akceptovat nabídku tak, že na svém uživatelském účtu vložil do příslušného pole unikátní identifikační kód, který mu byl zaslán na telefonní číslo, jež uvedl v rámci registrace, kliknul na příslušnou ikonu a potvrdil, že má zájem být vázán smlouvou o revolvingovém úvěru. Odesláním akceptace nabídky na základě vložení unikátního identifikačního kódu, který slouží jako elektronický podpis a jedinečná identifikace žalovaného, došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Pohledávka přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ve věci bylo nařízeno jednání soudu, ke kterému se nedostavil žádný z řádně předvolaných účastníků. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila, žalovaný se neodstavil bez omluvy. Soud tedy podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž mohl vycházet jen z obsahu spisu a provedených označených a předložených důkazů. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř., tedy na jistině [částka] (bez příslušenství), jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že žalobkyně zaslala na bankovní účet žalovaného dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka] (viz potvrzení o provedené platbě na č.l. 18, [jméno] application info na č.l. 20, sdělení banky na č.l. 39). Žalovaný z vyčerpané částky [částka] vrátil pouze [částka] (viz výpisy z účtu na čl. 22 – 25). Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno (viz smlouva o postoupení pohledávky v systému ISAS, oznámení o postoupení pohledávky na č.l. 26). Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky (viz výzva a podací lístek na č.l. 26). Z předloženého textu smlouvy o revolvingovém úvěru, z všeobecných obchodních podmínek ani z informací o úvěru nevyplývá, že by žalovaný konkrétní text smlouvy o úvěru, zaslaný mu právní předchůdkyní žalobkyně, akceptoval nebo že by přistoupil na všeobecné obchodní podmínky. Vzhledem k výše uvedenému soud uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyní popsaným způsobem sjednal s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o revolvingovém úvěru a odsouhlasil předložené všeobecné podmínky. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o.s.ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle ustanovení § 114c o.s.ř. (ve znění před novelou č. 7/2009 Sb., nyní při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila pouze s odůvodněním, aby nedocházelo k navyšování nákladů. Žalobkyně se tak svým procesním postupem sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní ve vztahu k uzavření smlouvy o úvěru, soud posoudil ve vztahu k částce [částka] danou věc dle ustanovení § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), upravujících bezdůvodné obohacení. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Žalobkyně prokázala, že na bankovní účet žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně odeslala částku [částka], a žalovanému tedy vznikla povinnost toto plnění provedené bez právního důvodu vydat. Vzhledem k tomu, že žalovaný vrátil z poskytnuté částky pouze [částka], soud žalobě vyhověl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Žalobkyně neunesla důkazní břemeno spočívající v tom, že splatnost bezdůvodného obohacení nastala dne [datum]. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl nejdříve vyzván k vrácení dluhu dopisem ze dne [datum], a to ve lhůtě 3 dnů od jeho doručení. Uvedený dopis byl žalované odeslán dne [datum] (čtvrtek), ve smyslu § 573 o.z. se má za to, že dopis byl doručen dne [datum] (úterý), splatnost dluhu tedy nastala dnem [datum]. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti se žalovaný dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost dle § 1970 o.z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., což by v daném případě činilo 10 % ročně. Jelikož však žalobkyně požadovala uložit žalovanému povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně a soud je návrhem vázán, uložil soud žalovanému povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení a ve zbytku požadovaných úroků žalobu zamítl. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež měla ve věci plný úspěch (resp. neúspěch pouze nepatrný v části příslušenství), nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 6 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží u formulářového typu žaloby odměna ve výši [částka] a dle § 14b odst. 5 písm. a) stejné vyhlášky náhrada hotových výdajů ve výši [částka] (k tomu srov. přechodná ustanovení čl. II vyhlášky č. 120/2014 Sb.) za každý ze tří žalobkyní uplatněných úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem a za písemné podání soudu) a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši [částka] částkou [částka]. Ohledně aplikace ust. § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS. O lhůtě plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a místu plnění stran náhrady nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o. s. ř.