6 C 181/2020 — Okresní soud v Mělníku

Manželka podala dne [datum] ke zdejšímu soudu návrh, na základě kterého se domáhala zrušení, eventuálně zúžení, společného jmění manželů. Uvedla, že s manželem uzavřeli sňatek dne [datum] před Městským národním výborem v [obec]. Manželé mají společné jmění manželů. Manžel je osobou samostatně výdělečně činnou a jednatele ve [právnická osoba], [IČO]. Uvedená společnost má množství dluhů po splatnosti, které není schopna hradit, kvůli čemuž podala dvakrát insolvenční návrh, přičemž poprvé byl návrh zamítnut z důvodu nezaplacení zálohy. Manžel přitom dluhy společnosti přebírá z titulu ručitelství. Manželka považuje jednání manžela za zcela nepřiměřené, když v současné době je jí známo, že manžel má dluhy přesahující 2 000 000 Kč včetně příslušenství. S manželem nadále tvoří společnou domácnost. Manžel s návrhem souhlasil. Uvedl, že je osobou samostatně výdělečně činnou a jednatele ve [právnická osoba], [IČO], přičemž společnost je v platební neschopnosti. Manžel převzal dluhy společnosti ve výši 2 305 328,69 Kč bez příslušenství bez vědomí manželky. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci: Účastníci řízení uzavřeli dne [datum] manželství (zjištěno z oddacího listu na č.l. 8). Manžel má živnostenská oprávnění (zjištěno z výpisu z živnostenského rejstříku na č.l. 41). Manžel je od [datum] [role v řízení] a od [datum] společníkem [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně a žalovaného] (zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku na č.l. 29 a 54). Příjem žalovaného za rok 2019 činil 1 305 465 Kč, přičemž jeho výdaje činily 836 505 Kč. Dílčí základ daně tak činil 356 996 Kč, avšak uplatnil za předchozí zdaňovací období ztrátu ve výši 200 000 Kč. Základ daně tak činil 156 996 Kč a vypočtená daň pak 23 535 Kč (zjištěno z přiznání k dani z příjmů manžela za rok 2019 na č.l. 69) Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], bylo insolvenční řízení dlužníka [právnická osoba] zastaveno, jelikož dlužník ve stanovené lhůtě neuhradil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50 000 Kč. (zjištěno z usnesení na č.l. 48 a 52). [právnická osoba] podala dne [datum] další insolvenční návrh spojený s návrhem na prohlášení konkurzu, který je veden pod spisovou značkou [spisová značka] (zjištěno z výpisu z insolvenčního rejstříku na č.l. 31) Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. 13 Cm 183/2019-43, byl ponechán v planosti směnečný platební rozkaz ze dne 29. 1. 2020, č.j. 13 Cm 183/2019-26, kterým bylo uloženo [právnická osoba] a manželovi povinnost zaplatit [právnická osoba], [IČO], částku 152 736 Kč společně s úrokem ve výši 6 % ročně z uvedené částky od [datum] do zaplacení. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že [právnická osoba] vystavila dne [datum] blankosměnku, přičemž za úhradu směnečné sumy se manžel zaručil jakožto avalista (zjištěno z rozsudku na č.l. 9). Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 6. 10. 2020, č.j. 7 Cm 58/2020-33, byl ponechán v planosti směnečný platební rozkaz ze dne 5. 6. 2020, č.j. 7 Cm 58/2020-16, kterým bylo uloženo [právnická osoba] a manželovi povinnost zaplatit [právnická osoba], [IČO], částku 198 284 Kč společně s úrokem ve výši 6 % ročně z uvedené částky od [datum] do zaplacení a další příslušenství. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že [právnická osoba] vystavila dne [datum] vlastní směnku, přičemž manžel směnku rovněž podepsal jakožto směnečný rukojmí (zjištěno ze směnečného platebního rozkazu na č.l. 15 a z rozsudku na č.l. 45). [právnická osoba], [IČO], podala k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 žalobu ze dne [datum], na jejímž základě požaduje uložit [právnická osoba] a manželovi povinnost zaplatit částku 1 571 853,69 Kč s příslušenstvím. Z odůvodnění žaloby vyplývá, že [právnická osoba] byl poskytnut úvěr, přičemž se manžel za splnění dluhu zaručil (zjištěno z žaloby na č.l. 43). Elektronickým platebním rozkazem Okresního soudu v Mělníku ze dne 23. 9. 2020, č.j. EPR 199717/2020-6, byla žalovanému uložena povinnost zaplatit [anonymizováno] [jméno] [příjmení] částku ve výši 277 191 Kč s příslušenstvím (zjištěno z elektronického platebního rozkazu na č.l. 40). Manžel proti uvedenému elektronickému rozkazu podal odpor, který však byl pro opožděnost odmítnut usnesením Okresního soudu v Mělníku ze dne 2.12.2020, č.j. 17 C 214/2020-59 (zjištěno z usnesení na č.l. 59). Usnesením Okresního soudu v Mělníku ze dne 11. 2. 2020, č.j. 10 C 219/2019-178, byl schválen smír, na jejímž základě jsou [právnická osoba] a manžel povinni zaplatit [právnická osoba], [IČO], celkem částku 336 266 Kč ve splátkách (zjištěno z žaloby na č.l. 56 a usnesení na č.l. 58). Pro manželku nejsou v katastru nemovitostí evidována vlastnická ani jiná věcná práva (zjištěno z evidence práv pro žalobkyni na č.l. 28). Průměrný čistý měsíční příjem manželky za období od ledna 2020 do listopadu 2020 činil 48 115 Kč (zjištěno z výplatních pásek na č.l. 62 až 67). Náklady na domácnost činí 5 960 Kč měsíčně (zjištěno z nesporného tvrzení účastníků). Takto zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), zejména podle následujících ustanovení. Podle § 724 odst. 1 o.z. je-li pro to závažný důvod, soud na návrh manžela společné jmění zruší nebo zúží jeho stávající rozsah. Podle § 724 odst. 2 o.z. závažným důvodem je vždy skutečnost, že manželův věřitel požaduje zajištění své pohledávky v rozsahu přesahujícím hodnotu toho, co náleží výhradně tomuto manželu, že manžela lze považovat za marnotratného, jakož i to, že manžel soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika. Jako závažný důvod může být shledáno také to, že manžel začal podnikat nebo že se stal neomezeně ručícím společníkem právnické osoby. Podle § 727 odst. 2 o.z. rozhodnutí soudu o změně, zrušení nebo obnovení společného jmění nesmí svými důsledky vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu a nesmí se obsahem nebo účelem dotknout práv třetí osoby, ledaže by s rozhodnutím souhlasila. Podle § 710 o.z. součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. Podle § 731 o.z. vznikl-li dluh jen jednoho z manželů za trvání společného jmění, může se věřitel při výkonu rozhodnutí uspokojit i z toho, co je ve společném jmění. Podle § 733 o.z. zavázal-li se jeden z manželů v době, od které do změny nebo vyloučení zákonného majetkového režimu, ať smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu, uplynulo méně než šest měsíců, může být pohledávka jeho věřitele uspokojena ze všeho, co by bylo součástí společného jmění, kdyby ke smlouvě manželů nebo k rozhodnutí soudu nedošlo. Podle § 737 odst. 2 o.z. vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh na zrušení společného jmění manželů je důvodný, a proto mu vyhověl. Soud učinil závěr, že manžel je jednatele a jediným společníkem [právnická osoba], která neplní své závazky, přičemž manžel se za splnění závazků společností zaručil. Současná celková výše dluhů, kterou věřitelé počali po manželovi a [právnická osoba], vymáhat, činí na jistině minimálně 2 536 330,69 Kč. Skutečnost, že manžel se za závazky společnosti opakovaně zaručuje, považuje soud za nepřiměřené riziko, které má negativní dopad do rodinné sféry. Soud se dále zabýval otázkou, zda zrušením společného jmění může dojít k omezení práv třetích osob, zejména současných věřitelů manžela, jelikož tito nevyslovili souhlas se zrušením či jinou změnou společného jmění manželů. Manželé již nemají ve společném jmění žádnou nemovitost, manželka sama rovněž nevlastní žádnou nemovitost. Je zřejmé, že důvodem, proč účastníci žádají zrušit společné jmění manželů, je zejména ochrana budoucího příjmu manželky, který by jinak byl součástí společného jmění. Ustanovení § 727 odst. 2 o.z. je zněním obdobné jako ustanovení § 719 odst. 2 o.z. s tím rozdílem, že v § 719 odst. 2 o.z. je výslovně uvedeno, že změna majetkového režimu bez souhlasu třetích osob nemá vůči těmto třetím osobám právní účinky. Komentář k § 727 odst. 2 o.z. uvádí, že„ …v případě, že /třetí osoba/ nesouhlasí a rozhodnutí se svým obsahem dotýká práv takové třetí osoby, nemělo by být vydáno. Je-li vydáno, aniž byl souhlas dán, je rozhodnutí vůči takové třetí osobě ve smyslu § 159a odst. 1 o.s.ř. nezávazné, tedy neúčinné.“  Dále vzal soud do úvahy ustanovení § 262a a § 262b o.s.ř., zejména ustanovení § 262a odst. 3 o.s.ř. který uvádí, že výkon rozhodnutí lze nařídit i na majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl zákonný režim společného jmění manželů změněn. Soud tedy shleda