12 C 32/2021 — Okresní soud v Mělníku

Předmětem řízení je peněžité plnění ve výši [částka]. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že žalovaný a [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřeli smlouvu o zápůjčce. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internet). Na základě smlouvy o zápůjčce právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit do 30 dnů. Žalovaný svému závazku nedostál a na svůj dluh neuhradil ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na základě smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, přestože k tomu byl soudem vyzván. Soud v této věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Účastníci byli vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud k této výzvě ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude se předpokládat, že nemají námitek. Žádný z účastníků se nevyjádřil. S ohledem na shora uvedené jsou splněny všechny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř. Vzhledem k tomu, že v této věci není proti rozsudku přípustné odvolání (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.), protože předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující [částka], soud v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku uvede jen předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala ze svého bankovního účtu dne [datum] částku ve výši [částka] na bankovní účet č. [bankovní účet], jehož vlastníkem byl žalovaný. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Podle ust. § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ust. § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru. Smlouva, kterou žalobkyně předložila soudu, není podepsána. Dle tvrzení žalobkyně byla smlouva sjednávána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internet), v řízení však nebylo prokázáno, jak právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala totožnost žalovaného v průběhu uzavírání této smlouvy. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] na jeho bankovní účet. Vzhledem k tomu, že v řízení nebyla prokázána existence smlouvy o úvěru, došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení na úkor právní předchůdkyně žalobkyně. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Soud proto uložil žalovanému povinnost toto bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 1 o. s. ř., tak že žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, a to ve výši [částka]. Z této částky [částka] představuje soudní poplatek, [částka] představuje náhradu nákladů právního zastoupení za tři úkony právních služeb (převzetí věci a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a podání návrhu ve věci samé) po [částka] podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (3 × 200 + 21% DPH) a [částka] představuje paušální částku náhrady hotových výdajů zástupce žalobkyně za tři úkony právních služeb po [částka] dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu (3 × 100 + 21% DPH). Lhůty k plnění ve výrocích I. a II. byly určeny podle ust. 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.