12 C 343/2021 — Okresní soud v Mělníku

Předmětem řízení je peněžité plnění ve výši [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že žalovaný a obchodní společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřeli smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a žalovaný se je zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka] do [datum]. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeno. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalobkyni. Žalovaný se ve věci ani přes výzvu soudu nevyjádřil. Soud v této věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Účastníci byli vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud k této výzvě ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude se předpokládat, že nemají námitek. Žádný z účastníků se nevyjádřil. S ohledem na shora uvedené jsou splněny všechny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř. Vzhledem k tomu, že v této věci není proti rozsudku přípustné odvolání (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.), protože předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující [částka], soud v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku uvede jen předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka], a to do [datum]. Žalovaný svůj dluh řádně a včas neuhradil. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne [datum]. Žalovaný byl naposledy vyzván k uhrazení dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum]. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a zcela jí vyhověl. Soud vzal za prokázané, že Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a žalovaný se je zavázal vrátit spolu s poplatkem, který soud posoudil jako úroky. Žalovaný však svou smluvní povinnost nesplnil, když dluh řádně a včas nezaplatil. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Soud tak na základě výše uvedeného žalobě zcela vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh řádně a včas nehradil, dostal se s plněním své smluvní povinnosti do prodlení, soud proto přiznal žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tak jak ho žalobkyně uplatnila. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 1 o. s. ř., tak že žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, a to ve výši [částka]. Z této částky [částka] představuje soudní poplatek, [částka] představuje náhradu nákladů právního zastoupení za tři úkony právních služeb (převzetí věci a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a podání návrhu ve věci samé) po [částka] podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (3 × 200 + 21% DPH) a [částka] představuje paušální částku náhrady hotových výdajů zástupce žalobkyně za tři úkony právních služeb po [částka] dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu (3 × 100 + 21% DPH). Lhůty k plnění ve výrocích I. a II. byly určeny podle ust. 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.