12 C 375/2018-310 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum], doplněné podáním ze dne [datum] / č.l. 29 a ze dne [datum] a ze dne [datum] č.l. 46 se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] odpovídající škodě, která žalobci vznikla v příčinné souvislosti se škodnou událostí způsobenou zvlášť nebezpečným provozem žalovaného, ke které došlo při výbuchu dne [datum] v provozu žalované, kdy žalobce jako zaměstnanec firmy [celé jméno svědka], [IČO], se sídlem [adresa] května [číslo], pracoval jako přípravář a spolu s [celé jméno svědka] prováděl přípravné práce ke svařování elektrickým obloukem na podkladě předchozího povolení prací zaměstnance žalované a objednávky žalované na zařízení reaktoru A101D v době, kdy bylo současně žalovaným prováděno odvádění výparů zbytků uhlovodíku z reaktoru, o čemž žalobce nevěděl. Žalobce a [celé jméno svědka] zapojili agregát LHN 140 do elektrické sítě a poté došlo k explozi a vzplanutí uhlovodíkových par. Žalobce utrpěl při této události úraz, a to otřes mozku, pohmoždění plic, zlomeninu levého předloktí a tržnou ránu, následně byl hospitalizován ve [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno]. Žalobce požaduje náhradu nemajetkové újmy v penězích ve výši [částka] a ušlý zisk ve výši [částka] za to, že u žalovaného nedošlo v důsledku škodné události k rozmnožení majetkových hodnot, ač se toto dalo důvodně očekávat. Žalobce uvedl, že v příčinné souvislosti s výbuchem v areálu žalované utrpěl žalovaný mimo jiné závažné psychické následky, trpí depresemi, pociťuje úzkost a úporné bolesti hlavy. Žalovaný není již schopen běžně fungovat, nejběžnější životní úkony mu dělají potíže a jeho stav se v průběhu let po výbuchu zhoršoval, začal trpět i spánkovou apnoe a refluxem, manželka si stěžuje na celkovou patii střídající se s výbuchy hněvu. Psychické potíže vznikly a rozvinuly se až po pracovním úraze žalovaného. Žalobce k ušlému zisku uvedl, že sázel na polí v katastrálním území Jenčice na pozemku parc. [číslo] v letech 212- 2015 česnek, sadba česneku byla podzim a sklizeň v červnu. Léta připravovaný a vysázený česnek na poli shnil, což bylo dle žalobce v příčinné souvislosti s následkem úrazu, kdy připravil v roce 2015 sadbu na 6 hektarech, když výnosnost z 1 ha je 5- 7 tun česneku při ceně česneku v roce 2016 ve výši [částka] za 1 kg. Žalobce požaduje zlomek toho, co by utržil, kdyby na poli česnek neshnil. 2. K žalobě se vyjádřila žalovaná podáním ze dne [datum] s tím, že odmítá, že by žalobci vznikl vůči žalované jakýkoliv nárok na náhradu majetkové či nemajetkové újmy. Uvedla, že [datum] v [údaj o čase] došlo na provozu žalované v polymerační hale na [anonymizována dvě slova] ke vzplanutí uhlovodíkových par. Bezprostředně před událostí probíhaly práce na reaktoru, který byl odstaven a skrz průlezní otvor v horní části do něj byl vháněn gumovou hadicí surový vzduch. Hadice byla umístěna mezi hrdlem průlezu a přivřeným víkem, čímž byla kolem hrdla utvořena mezera, kudy unikala směs vháněného vzduchu a uhlovodíků z reaktoru. Víko reaktoru zavřel [celé jméno svědka]. Žalovaný a [celé jméno svědka] byli zaměstnanci firmy [celé jméno svědka], která subdodavatelsky pracovala pro [právnická osoba] a.s., a v rozhodný okamžik žalovaný a [celé jméno svědka] prováděli přípravné práce pro sváření elektrickým obloukem. V rámci přípravy jeden z nich připravoval elektrickou svářečku a při této přípravě zavadil kleštěmi elektrody o kovové hrdlo průlezu reaktoru. Tím došlo k zajiskření při styku kovového šroubu na kleštích a kovového hrdla reaktoru, což způsobilo vzplanutí uhlovodíkové páry unikající z otvoru reaktoru. Popsanou událost vyšetřovala Policie ČR pro podezření ze spáchání přečinu obecného ohrožení z nedbalosti, když trestní stíhání bylo odloženo usnesením ze dne 25.4.2016, č.j. KRPS-343609-41/TČ-2015-010671-OK, z něhož vyplynulo, že škodu způsobilo vlastní jednání žalobce jako poškozeného. Z výše uvedeného důvodu žalobkyně je dle § 2925 odst. 1 o.z. zproštěna odpovědnosti. 3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce dne [datum] v provozu žalované utrpěl úraz, ke kterému došlo v polymerační hale na reaktoru A101D, kdy došlo k výbuchu a vzplanutí uhlovodíkových par. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce byl v době události zaměstnancem firmy [celé jméno svědka]. 4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutková zjištění: z obsahu rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 17.9.2019, č.j. 16 C 327/2018-179, ve znění rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 29.1.2020, č.j. 25Co 333/2019-218, soud zjišťuje, že soud zamítl žalobu Všeobecné zdravotní pojišťovny, a.s. /dále jen„ pojišťovna“ /, proti žalované, když se pojišťovna dožadovala plnění po žalované ve výši [částka] s příslušenstvím, který odůvodnila tím, že tyto prostředky vynaložila na hrazené služby ze zdravotního pojištění poskytnuté pojištěncům žalobkyně, kteří utrpěli újmu na zdraví zaviněným protiprávním jednáním třetích osob. Jednalo se o ošetření zranění pojištěnců [celé jméno svědka] a [celé jméno žalobce] způsobené dne [datum], 10:05 hodin v provozní budově v areálu žalované. V řízení bylo prokázáno, že [právnická osoba] [celé jméno svědka] prováděla v areálu svářečské práce, když poškození pojištěnci a zároveň zaměstnanci [celé jméno svědka] - [celé jméno svědka] a [celé jméno žalobce] - měli provádět pouze tzv. přípravné práce pro svařování, nikoliv svařování samotné. K tomu byl oprávněn pouze jejich zaměstnavatel [celé jméno svědka] (viz ČSN 05 [číslo]). Za uvedeným účelem byli také [celé jméno svědka] a [celé jméno žalobce] k reaktoru vpuštěni zaměstnancem žalované - velínářem Justou. [celé jméno svědka] si měl ještě poté za účelem zahájení svařování vyžádat další ústní povolení tohoto velínáře. Bylo také prokázáno, že vypínač u svářečky byl rozbitý, čehož si všiml [celé jméno svědka]. Svářečka byla tedy provozuschopná samotným zapojením do elektřiny, neboť tímto okamžikem se automaticky zapla a běžela. Odvolací soud byl ve shodě se soudem prvního stupně, že v okamžiku zjištění závady svářecího zařízení, mělo být toto vypojeno z elektřiny, a nemělo být nadále používáno. Jednalo se přitom o zařízení ve vlastnictví [celé jméno svědka] (v užívání jeho zaměstnanci), nikoliv o zařízení žalované. Oba jmenovaní zaměstnanci [celé jméno svědka] byli navíc pro svou činnost v areálu žalované řádně proškoleni a jejich povinností bylo provádět svou činnost rovněž v souladu se zákonem č. 133/1985 Sb., o požární ochraně (soudem prvního stupně správně citované ustanovení § 6 a § 17) a v souladu vyhláškou. Takto však nepostupovali, pokud zahájili (byť přípravné) práce s vadným svářecím zařízením, a přes uvedenou závadu v nich nadále pokračovali až do doby než došlo k výbuchu. Oběma přitom muselo být zřejmé, že reaktor je stále čištěn vzduchem od nebezpečných plynů (zbytků pentanových par), neboť do něj byla zavedena hadice. Soud neshledal žádné pochybení, resp. protiprávní jednání, které by bylo v příčinné souvislosti s poškozením zdraví pojištěnců žalobkyně, a se vznikem nákladů, vynaložených na jejich ošetření a léčení, na straně žalované. 5. Z obsahu spisu a usnesení Policie ČR, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územní odbor [obec], Oddělení služby kriminální policie a vyšetřování, ze dne 25.4.2016, č.j. KRPS-343609-41/TČ-2015-010671-OK, soud zjišťuje, že v rámci šetření podezření ze spáchání přečinu obecné ohrožení z nedbalosti podle § 273 odst. 1 trestního zákoníku Policie ČR tuto trestní věc odložila. Z provedeného vyšetřování vyplynulo, že v provozní budově 149A na výrobu polystyrenu v areálu žalované dne [datum] okolo [údaj o čase], při provádění prací ke sváření elektrickým obloukem [celé jméno svědka] a [celé jméno žalobce], pověřenými zaměstnanci firmy [celé jméno svědka] pro přípravné práce ke svařování elektrickým obloukem, ač řádně poučeni a proškoleni, nedostatečně vyhodnotili rizika možného vzniku výbuchu s následným požárem v místě s koncentrací směsí hořlavých plynů a par, po zjištění možného výskytu a upozornění na výskyt možné koncentrace hořlavých plynů a par v prostorách svařování, tedy v prostorách se zvláštními požárně bezpečnostními opatřeními neukončili přípravné práce a pokračovali v přípravných pracích ke svařování, které měly za následek vzplanutí a výbuch zbytků pentanových par v místě svařování. Přičemž při explozi [celé jméno žalobce] utrpěl zlomeninu a tržnou ránu levého předloktí, lehký otřes mozku a pohmoždění plic a [celé jméno svědka] utrpěl lehké popáleniny krku. Ve věci šetření Policie ČR byl sepsán dne [datum] Úřední záznam o výpovědi [celé jméno svědka], který mj. uvedl, že když přišel po výbuchu k reaktoru, svářečka byla zapojená v elektrickém prodlužovacím kabelu a byla zapnutá, zemnící kabel byl připojen na ochranném rámu reaktoru a kleště byly pohozeny cca 2 metry od reaktoru a byly bez elektrody. Rovněž v rámci tohoto soudního řízení svědek [celé jméno svědka] vypověděl /viz protokol z ústního jednání soudu ze dne [datum] na č.l. 257 spisu/ shodně se šetřením Policie ČR, když uvedl, že po výbuch