15 C 212/2021 — Okresní soud v Mělníku

Předmětem řízení je peněžité plnění ve výši [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že jako vlastník bytového domu nacházejícího se na adrese [adresa žalovaného], jejímž předmětem byl byt [číslo]. Žalobkyně se v této smlouvě zavázala přenechat žalovanému tento byt k užívání. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit žalobkyni za užívání bytu nájemné. Žalovaný byt užíval i po uplynutí doby nájmu. Žalobkyně proto nárokuje náhradu za nájemné ve výši [částka] za měsíc duben 2021 a květen 2021 (tj. 2 × [částka]). Pro případ prodlení žalovaného s úhradou nájemného si smluvní strany ujednaly úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřil. Soud v této věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. V této věci byli účastníci vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud k této výzvě ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude se předpokládat, že nemají námitek. Žalobkyně soudu sdělila, že s tímto postupem souhlasí, žalovaná se nevyjádřila. S ohledem na shora uvedené jsou splněny všechny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř. Vzhledem k tomu, že v této věci není proti rozsudku přípustné odvolání (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.), protože předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující [částka], soud v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku uvede jen předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud na základě listin založených ve spise dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo] o výměře 1575 m2, zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí stavba [adresa], způsob využití bydlení nacházející se v obci [obec] v katastrálním území Neratovice, a to vše zapsané na litu vlastnictví [číslo] vedeného [anonymizováno] úřadem Středočeského kraje Katastrálním pracovištěm Mělník. Žalobkyně uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu o nájmu bytu. Předmětem nájmu byl byt [číslo] o velikosti 2 + KK se základním příslušenstvím o celkové výměře 37,92 m2 (dále jen„ byt“). Na základě nájemní smlouvy přenechala žalobkyně žalovanému byt k užívání za účelem bydlení. Smluvní strany si sjednaly nájemní vztah na dobu určitou od [datum] do [datum]. V č. l. 3 smlouvy bylo vyloučeno použití ust. § 2285 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Podle [číslo] nájemní smlouvy nebude-li mezi smluvními stranami později dohodnuto jinak, uplynutím sjednané doby nájmu závazkový vztah založený touto smlouvou tak vždy bez dalšího zaniká a nájemce je povinen byt vyklidit. Dle čl. 6 písm. a) nájemní smlouvy smlouva zaniká uplynutím sjednané doby nájmu. Žalovaný se ve čl. 4 nájemní smlouvy zavázal platit žalobkyni nájemné ve výši [částka] měsíčně, a to vždy k 25 dni v měsíci. Podle čl. 6 nájemní smlouvy ke dni ukončení nájmu bytu uplynutím sjednané doby nájmu jsou nájemce a osoby, které užívají byt spolu s nájemcem, povinni bezodkladně, nejpozději následující den po zániku nájmu bytu, předmětný byt vyklidit a předat byt pronajímateli ve stavu, v jakém jej nájemce převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel. O předání bytu se smluvní strany zavazují sepsat zápis, v němž zachytí stav předávaného bytu a stavy měřidel u jednotlivých médií. V čl. 5 nájemní smlouvy si smluvní strany sjednaly pro případ prodlení nájemce s úhradou nájemného nebo záloh za služby smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Od uplynutí doby nájmu žalovaný stále užívá byt, za jeho užívání však nehradí nájemné. K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván právním zástupcem žalobkyně, a to předžalobní výzvou ze dne [datum]. Podle ust. § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle ust. 2295 o. z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud dospěl k závěru, že žaloba je z části důvodná. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] nájemní smlouvu. V této smlouvě se zavázala přenechat žalovanému k užívání byt pro účel bydlení. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit žalobkyni nájemné ve výši [částka] měsíčně. Pro případ prodlení se zavázal zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum] Smluvní strany si ve smlouvě ujednaly, že nájem končí uplynutím doby nájmu, nebude-li mezi smluvními stranami ujednáno jinak. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vyklidit byt a předat jej žalobkyni bezodkladně po uplynutí doby nájmu nejpozději následující den po dni, k němuž nájem skončil. Ke skončení nájmu došlo [datum] a žalovaný tak byl povinen byt vyklidit a předat žalobkyni nejpozději [datum], což však neučinil. Pro úplnost soud uvádí, že mezi účastníky nemohlo dojít ve smyslu ust. § 2285 o. z. ke znovu ujednání nájmu, neboť si tento postup ve smlouvě výslovně vyloučily. Ustanovení § 2285 o. z. se tak v dané věci neuplatní. Protože žalovaný byt po skončení doby nájmu nevyklidil a dále ho užívá, je ve smyslu § 2295 o. z. povinen platit pronajímateli náhradu ve výši ujednaného nájemného, tj. [částka] měsíčně. S ohledem na shora uvedené soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu za užívání bytu za měsíc duben a květen 2021 ve výši [částka], jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že došlo ke skončení nájemního vztahu ke dni [datum], nelze žalobkyni přiznat za období po zániku smluvního vztahu smluvně sjednaný úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně, neboť účastníci řízení již v době po [datum] nejsou nájemní smlouvou vázáni a jejich právní vztah se řídí zákonem. Soud proto žalobě v tomto bodě nevyhověl a žalobkyni přiznal pouze úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci úspěšná, přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., z částky stanovené dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 %. Ohledně aplikace ust. § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS. Lhůty k plnění ve výrocích I. a III. byly určeny podle ust. 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.