15 C 99/2021 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila na Obvodní soud pro Prahu 9 s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že žalovaný a obchodní společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které mu poskytla v hotovosti jistinu ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka], jenž představuje kapitalizované úroky ve výši 23,72 %, [částka] za administrativní činnost a [částka] za hotovostní režim splátek, a to ve formě 58 týdenních splátek po [částka]. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas. Smluvní strany si dále sjednaly doplňkovou službu životní pojištění, za níž se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně [částka]. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne [datum] právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem [částka]. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině [částka], [částka] na úrocích, [částka] na poplatku za administrativní činnost, [částka] na poplatku za hotovostní inkaso a [částka] na pojistném. Tuto dlužnou částku žalobkyni žalovaný neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně. 2. Žalovaný se ve věci ani přes výzvu soud nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 4. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal vrátit spolu s úroky ve výši [částka] (23,72 % ročně), poplatkem za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatkem za hotovostní režim splátek ve výši [částka], a to v 58 týdenních splátkách po [částka]. Svým podpisem potvrdil žalovaný převzetí úvěru ve výši [částka] v hotovosti. Dle článku 1 smluvních podmínek činí výše úrokové sazby 23,72% ročně. Dle článku 1.8 smluvních podmínek činí RPSN v případě splatnosti půjčky 58 týdnů 206 % Smluvní strany dále uzavřely pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo životní pojištění. Žalovaný se zavázal zaplatit pojistné ve výši [částka] /viz výpis z OR na žalobkyni založený v systému ISAS, smlouvu o půjčce na č. l. 22 – 23 spisu, katru zákazníka na č. l. 25 spisu, osobní údaje na č. l. 26 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly pohledávky žalovaného uvedené v Seznamu postoupených pohledávek této smlouvy postoupeny na žalobkyni s účinností k témuž dni /viz smlouvu o postoupení pohledávek na č. l. 30 – 33 spisu, seznam postoupených pohledávek na č. l. 27 spisu/. Oznámení o postoupení pohledávek právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalovanému dopisem oznámeno /viz oznámení o postoupení pohledávek na č. l. 34 spisu, včetně podacího lístku na č. l. 35 spisu/. Žalovaný byl předžalobní výzvou vyzván žalobkyní k úhradě dlužných částek /viz předžalobní výzvu na č. l. 36 – 37 spisu, včetně podacího lístku na č. l. 38 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a s ohledem na okamžik uzavření smlouvy o zápůjčce dle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále opět jen„ zákon o spotřebitelské smlouvě“). 6. Podle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky. 7. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 8. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Podle ust. § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. 10. Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Podle ust. § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 12. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 13. Soud vzal za prokázané, že mezi účastníky byla poté, co právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, uzavřena písemně smlouva o zápůjčce (která byla současně spotřebitelským úvěrem), na základě které přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému jistinu a žalovanému vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky spolu s poplatkem vrátit. Účastníci řízení dále platně uzavřeli pojistnou smlouvu, na základě níž se žalovaný zavázal zaplatit pojistné. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla dle ustanovení § 1879 a násl. o. z. tato pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Soud proto přiznal žalobkyni částku [částka] včetně, jak bude vysvětleno dále, sjednaného úroku a zákonných úroků z prodlení. 14. Jde-li o poplatek v souvislosti s poskytnutím zápůjčky, který strany ve smlouvě sjednaly v celkové částce [částka] který sestává z úroku ve výši 23,72 % ročně kapitalizovaného pro sjednanou dobu trvání smlouvy v částce [částka] (tento soud, včetně dále běžícího úroku přiznal), odměny za administrativní zpracování zápůjčky v částce [částka] a z nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], hodnotí tento souhrnný poplatek soud jako celek coby úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe a odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, nebo M. [příjmení] v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, [obec a číslo], s. [číslo]). Podle soudu se jednalo o kalkulační položky poplatku uměle vytvořené jen s cílem skrytě navýšit celkovou výši úplaty za půjčení peněz (tj. úrok). Za poskytovanou zvláštní službu nelze považovat„ administrativní činnost“, ani kalkulační položku nazvanou„ hotovostní režim splátek“, která zpoplatňovala místo plnění v bydlišti dlužníka za situace, když jiný způsob plnění smlouva na výběr nedávala. Bez ohledu na to, zda je případná„ inkasní služba“ dlužníkovi poskytována, či nikoliv (nota bene žalobkyně poskytování žádné služby ani ve svých standardních formulářových žalobách zásadně netvrdí a poskytnutí této služby v odpovídajícím počtu všech sjednaných splátek neprokazuje), je dlužník zavazován ve sjednaných splátkách k platbě jen na celkovou dlužnou částku (na jistinu půjčky a na jediný celkový a svou podstatou souhrnný poplatek). Tomu odpovídá i ujednání smlouvy, že splátky celkové dlužné částky zaplacené dlužníkem budou použity nejprve na splatný poplatek a poté na jistinu zápůjčky. Lze tedy konstatovat, že sjednaný poplatek svou podstatou představoval výlučně kapitalizovaný úrok (a tedy odměnu za půjčení peněz, resp. zisk). Jak uvedl Nejvyšší sou