16 C 11/2021-22 — Okresní soud v Mělníku

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Mělníku soudní poplatek ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. <b>Odůvodnění</b> Předmětem řízení byl požadavek žalobkyně na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím patrným z výroku I. tohoto rozsudku. Uplatněný nárok žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaný dne [datum] využil u žalobkyně lékařskou pohotovostní službu. Za využití této služby vznikla žalovanému povinnosti uhradit regulační poplatek ve výši [částka]. Poplatek byl žalovanému vyúčtován dokladem [číslo] splatným dne [datum]. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum], na svůj dluh však ničeho neuhradil. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, přestože k tomu byl soudem vyzván. Soud věc projednal bez potřeby nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když soud souhlas účastníků s takovým postupem předpokládal. Vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil účastníkům zcela v souladu s ustanovením § 45 až § 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). Vzhledem k tomu, že v této věci není proti rozsudku přípustné odvolání (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.), protože předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující [částka], soud v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku uvede jen předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Na základě listin založených ve spise dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně vyúčtovala žalovanému daňovým dokladem [číslo] regulační poplatek za poskytnutí lékařské pohotovostní služby dne [datum] ve výši [částka]. Splatnost úhrady poplatku byla stanovena ke dni [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou ze dne [datum] k úhradě dluhu. Žalovaný v řízení netvrdil, ani jinak nevyšlo najevo, že by na svůj dluh cokoli uhradil. Podle ust. § 16a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění účinném ke dni [datum] (dále jen„ zákona o veřejném zdravotním pojištění“) pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce, je povinen hradit poskytovateli regulační poplatek ve výši [částka] za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství (dále jen„ pohotovostní služba“). Podle ust. § 16a odst. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění regulační poplatek je příjmem poskytovatele, který regulační poplatek vybral. Poskytovatel je povinen použít vybrané regulační poplatky na úhradu nákladů spojených s provozem a modernizací zdravotnického zařízení, ve kterém byla pohotovostní služba podle odstavce 1 poskytnuta. Podle ust. § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí vyhověl. Soud uzavřel, že žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni regulační poplatek za poskytnutí pohotovostní lékařské služby, a to ve výši [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaný tento poplatek řádně a včas nezaplatil, dostal se se splněním své povinnost do prodlení, soud proto přiznal žalobkyni také právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku). O náhradě nákladů řízení rozhod soud podle ust. § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši [částka], přestavující podle ust. § 2 odst. 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., paušální náhradu nákladů žalobkyně, jež není v řízení zastoupena advokátem, za dva úkony, a to zaslání výzvy před podáním žaloby a podání žaloby. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy procesně úspěšná žalobkyně byla v souvislosti s tímto řízením od placení soudního poplatku usnesením zdejšího soudu ze dne 14. 8. 2020, č.j. EPR 182913/2020-4 osvobozena a povinnost k jeho úhradě tak dle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích přešla na žalovaného.