16 C 166/2021-50 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], Silema SLM [číslo], Malta (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřel, poté, co byla posouzena jeho úvěruschopnost, dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě čerpal úvěr v konečné výši [částka]. Úvěr měl být splacen nejpozději do [datum], k tomu však přes upomínky právní předchůdkyně žalobkyně, jakož i samotné žalobkyně nedošlo a žalovaný nadále na jistině dluží žalovanou částku. Pohledávka za žalovaným byla postupně postoupena, nejdříve z právní předchůdkyně žalobkyně na společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a dále na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno. 2. Žalovaný se nijak nevyjádřil. 3. V řešené věci jde o spor, jehož předmětem je peněžité plnění s hodnotou, která nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), tedy na jistině [částka] (bez příslušenství), jde tak o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. pak plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše úvěrového limitu ve výši [částka] s tím, že úvěr se bude úročit úrokem ve výši 8,5% měsíčně a že RPSN činí 264,42% a dále s tím, že jistina se bude splácet v měsíčních splátkách počínaje dnem [datum] /viz smlouva o revolvingovém úvěru na č. l. 19 – 22 spisu, úvěrový přehled na č. l. 18 spisu, sdělení banky a výpis z účtu na č. l. 41 – 45 spisu/. Žalovaný čerpal úvěr v celkové výši [částka], přičemž tento v souladu se smlouvou nesplácel /viz potvrzení o platbě na č. l. 23 spisu, kopie občanského průkazu na č. l. 28 – 29 spisu/. Ke dni [datum] činila dlužná částka [částka] a sestávala z jistiny v částce [částka], z pokuty za prodlení 2 x [částka] a z úroků za období čerpání v částce [částka] /viz platební informace na č. l. 24 – 27 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel uzavřela se společností [právnická osoba] jako postupníkem dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalovaného z výše uvedené smlouvy postoupena na tuto společnost, která dále jako postupitel uzavřela dne [datum] s žalobkyní coby postupníkem další smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalovaného z výše uvedené smlouvy postoupena na jako žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena /viz smlouvu o postoupení pohledávky a VOP v systému ISAS, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 30 Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 31 spisu/. Žalovaný netvrdil, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v částce [částka], který se žalovaný zavázal včetně úroků a poplatků právní předchůdkyni žalobkyně ve splátkách splácet. Svou povinnost však žalovaný nesplnil a nadále žalobkyni dluží na jistině částku [částka]. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni. 6. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak nijak neprokazovala. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně s omluvou nedostavila s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti a bude-li třeba doplnění důkazů či tvrzení, nechť je žalobkyně k tomuto vyzvána. Soudu tak nezbylo, nežli uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla právní předchůdkyní žalobkyně dostatečně zkoumána a posuzována. Pokud žalobkyně ve svém podání, jímž učinila omluvu z jednání soudu, uvedla, že k výzvě soudu důkazy či tvrzení doplní, tak toto poučení soud dává právě při jednání soudu dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Poučení dle citovaného zákonného ustanovení není možné dávat mimo jednání soudu, neboť jednání soudu je ústní a není možné jej vést korespondenčně. Poněvadž se žalobkyně prvního ústního jednání ve věci neúčastnila, nebylo možné ji v rámci jednání poučit o jejích povinnostech a o následcích jejich nesplnění dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. 7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 8. Podle § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…). 11. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Dle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 15. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 16. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně sice s žalovaným uzavřela smlouvu o (spotřebitelském) úvěru, na základě níž přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému jistinu a žalovanému měla vzniknout povinnost poskytnuté peněžní prostředky spolu s příslušenstvím vrátit, smlouva o úvěru však nebyla platně sjednána. Pokud právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného při uzavírání smlouvy v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, bylo dané právní jednání od počátku absolutně neplatné. Pakliže byla smlouva o úvěru neplatně sjednána, neměla právní předchůdkyně žalobkyně ani nárok na příslušenství ve formě úroků, ani na jiné poplatky. Soud proto žalobu v rozsahu požadovaných úroků v částce [částka], jakož i v části požadovaných úroků z prodlení (jak bude vysvětleno v bodě 23 odůvodnění) zamítl (výrok II. rozsudku). 17. Ohledně následku absolutní neplatnosti smluv o spotřebitelském úvěru uzavřen