16 C 167/2021-46 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě mu právní předchůdkyně žalobkyně poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se je zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka], úhradou za administrativní činnost ve výši [částka] a úhradou za hotovostní splátky ve výši [částka] ve 14 měsíčních splátkách po [částka], poslední splátka byla stanovena na [datum]. Před sjednáním smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného poskytnuté finanční prostředky vrátit, a to na základě informací získaných od žalovaného. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil. Poslední platba byla provedena dne [datum]. Ke dni splatnosti celého dluhu tak činila dlužná jistina ze smlouvy částku [částka], úrok [částka], úhrada za poskytnutí úvěru [částka], úhrada za administrativní činnost [částka], úhrada za hotovostní splátky [částka]. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu, ničeho však neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaná se k jednání soudu nedostavila bez omluvy, ač byla k jednání řádně předvolána, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila. 4. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně podepsali dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě mu právní předchůdkyně žalobkyně poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se je zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka] ve 14 měsíčních splátkách po [částka]. Strany sjednaly hotovostní režim plnění, který spočíval v tom, že zákazník obdržel celou částku půjčky v hotovosti při podpisu smlouvy a zavázal se platit splátky v hotovosti k rukám oprávněného zástupce právní předchůdkyně žalobkyně v místě svého bydliště. Žalovaný prohlásil, že před uzavřením smlouvy poskytl úplné, přesné a pravdivé údaje (viz Smlouva o úvěru e na č. l. 21, informace o zpracování osobních údajů na č.l. 23 spisu). Žalovaný při sjednávání úvěru předložil daňové přiznání a faktury, a uvedl své poměry v žádosti o úvěr. Jeho čistý měsíční příjem měl činit [částka], výdaje na bydlení [částka], další náklady [částka] a dále exekučně splácí [částka] měsíčně (viz žádost o úvěr, daňová přiznání, živnostenský list, faktury v systému ISAS). Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovaným ze shora citované smlouvy uvedené v seznamu postoupených pohledávek, postoupena na žalobkyni s účinností k témuž dni (viz Smlouva o postoupení pohledávek v systému ISAS). Žalovanému byla dne [datum] odeslána zástupcem žalobkyně výzva k úhradě dlužných částek dle shora uvedené smlouvy (viz Výzva k plnění se základní skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě a podací lístek na č. l. 27 - 30 spisu). 5. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně podepsali dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu právní předchůdkyně žalobkyně poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se je zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka] ve 14 měsíčních splátkách po [částka]. Před podpisem smlouvy žalovaný předložil své daňové přiznání a faktury. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila smlouvou ze dne [datum] pohledávku za žalovaným na žalobkyni. K poštovní přepravě bylo předáno oznámení o postoupení pohledávek a zároveň výzva zástupce žalobkyně k zaplacení dlužných částek. 6. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle ustanovení § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 10. Podle ustanovení § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. 11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Podle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě podepsané smlouvy o úvěru předala žalovanému v hotovosti částku ve výši [částka] Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla