17 C 309/2021-88 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 28 351 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s žalobkyní uzavřela po posouzení úvěruschopnosti žalované dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž mohla žalovaná čerpat úvěr až do výše 30 000 Kč, a žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu se smluvními úroky ve výši efektivní úrokové sazby 151,60 % ročně v 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 459 Kč. Žalovaná úvěr čerpala, nedodržela však řádně podmínky pro splácení. Žalobkyně proto kromě vyúčtovaných smluvních pokut za prodlení s jednotlivými měsíčními splátkami dále uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Žalovaná částka 28 351 Kč se skládá z dosud neuhrazené části nové jistiny úvěru ve výši 21 953,53 Kč (přičemž tato nová jistina úvěru se skládala z původní jistiny poskytnutého úvěru ve výši 23 117,12 Kč a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění ve výši 3 636,41 Kč), ze smluvních pokut v celkové výši 499 Kč za prodlení s jednotlivými splátkami, z náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 400 Kč (2× 200Kč), ze smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné nové jistiny 26 753,53 Kč od dne [datum] do [datum], z částky 24 353,53 Kč od [datum] do [datum] a z částky 21 953,53 Kč od [datum] do dne vyhotovení žaloby ([datum]) v celkové kapitalizované výši 5 499,05 Kč, a příslušenství se skládá ze smluvního úroku v nominální úrokové výši 95,91 % ročně z (původní) jistiny ve výši 23 117,12 Kč od [datum] do [datum] ve výši 1866,08 Kč (1 404,24 Kč + 461,84 Kč) a z částky 21 953,53 Kč od [datum] do zaplacení (nejvýše však v částce 141 638 Kč), a ze zákonného úroku z prodlení z částky 27 652 Kč (součtu původní jistiny 23 117,12 Kč, přirostlých úroků 3 636,41 Kč, smluvních pokut ve výši 499 Kč a náhrady nákladů ve výši 400 Kč) od [datum] do [datum] ve výši 158,42 Kč, z částky 25 252 Kč od [datum] do [datum] ve výši 520,82 Kč a z částky 22 852 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 4. Žalovaná uzavřela s žalobkyní, poté co žalobkyně posoudila schopnost žalované úvěr splácet, dne [datum] úvěrovou smlouvu [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalované úvěrový rámec až do výše 30 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet společně s úroky v nominální výši 95,91 % ročně (ve smlouvě je uvedena tzv. efektivní úroková sazba ve výši 151,60 % p. a.) v 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 459 Kč RPSN činila 151,60 %. Dle bodu 2.2 smlouvy přirůstají úroky z poskytnuté jistiny úvěru k jistině, úroky po zesplatnění úvěru však mohou být sjednány v maximální souhrnné výši 120 % celkové částky, kterou by měla žalovaná zaplatit v případě řádného splácení. V případě prodlení žalované se splácením byla žalobkyně oprávněna požadovat smluvní pokuty (ve výši 499 Kč za prodlení s úhradou kterékoli splátky delší než 30 dnů dle bodu 6.1 smlouvy a ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny po zesplatnění dle bodu 6.5 smlouvy) a dále měla žalobkyně právo požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů (ve výši 200 Kč při prodlení s úhradou kterékoli splátky delší než 15 dnů dle bodu 6.2 smlouvy) /viz návrh na uzavření smlouvy o úvěru na č. l. 28-30 spisu, prohlášení klientů na č. l. 31-32, předsmluvní formulář na č. l. 34-36, hodnocení klienta na č. l. 37-38, oznámení o schválení úvěru včetně splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru na č. l. 39-10 Žalovaná úvěr čerpala, se splácením úvěrových splátek se však dostávala do prodlení, žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni [datum] splatným. Žalovaná žalobkyni uhradila celkem částku 78 511 Kč do dne [datum], a po zesplatnění dále 2× 2 400 Kč (ve dnech [datum] a [datum]), celkem tedy 83 311 Kč/viz doklad o vyplacení úvěru na č. l. 33, kartu klienta na č. l. 51, oznámení o zesplatnění na č. l. 48 Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 49-50 Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní evidovaných plateb) uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné pro spor významné skutečnosti. 5. Soud řešenou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Dle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. 8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 9. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba důvodná ani z části není, a proto ji v plném rozsahu zamítl. 10. Soud vzal za prokázané, že mezi účastníky byla dne [datum] platně uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě o úvěru zavázala žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit dohodnuté úroky v nominální výši 95,91 % ročně (ve smlouvě je uvedena tzv. efektivní úroková sazba ve výši 151,60 % p. a.) v 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 459 Kč, které se žalovaná zavázala žalobkyni splácet vždy do každého 12. dne příslušného měsíce od května 2018. Přestože žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, uhradila do okamžiku zesplatnění úvěru ([datum]) ke dni [datum] částku 78 511 Kč a po zesplatnění dále 2× 2 400 Kč (ve dnech [datum] a [datum]), celkem tedy 83 311 Kč. 11. Pokud jde o uplatněný úrok z poskytnutého úvěru, stojí si soud pevně za tím, že dohodnuté úroky z poskytnutého úvěru v uzavřené smlouvě ve výši 95,91 % ročně (nominální úroková sazba), je nutno považovat za lichevní a ve zjevném rozporu s dobrými mravy (srov. z mnohých např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 21Cdo 1484/2004, 33 Odo 236/2005 a další) a ujednání o těchto smluvních úrocích z úvěru nelze hodnotit jinak, než jako absolutně neplatné ve smyslu § 588 o. z. Neplatnost ujednání o výši úroků přitom nevede současně k závěru o neplatnosti posuzované smlouvy jako celku, neboť toto ujednání lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy (§ 576 o. z., kupř. dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 Cdo 4498/2007). Závěr o absolutní neplatnosti ujednání o těchto smluvních úrocích z úvěru ovšem neznamená, že by žalobkyně pozbyla nárok na úrok z poskytnutého úvěru zcela. Smlouva o úvěru je co do své podstaty smlouvou úplatnou, kdy tuto úplatu za poskytnutí peněz představuje právě úrok z úvěru, který prezentuje jeden ze základních atributů smlouvy o úvěru (srov. rozhodnutí NS ČR sp.zn. 32 Cdo 3516/2009). Za stavu, kdy soud považuje smluvní ujednání o výši úroků z úvěru pro rozpor s dobrými za absolutně neplatné, je na místě na jejich výši nahlížet tak, jako by nebyla ujednána a vzhledem k tomu, že výše úroků z úvěru není právním předpisem stanovena, je pak povinností žalované, jakožto dlužníka zaplatit žalobkyni obvyklé úroky z úvěru, požadované bankami v místě bydliště nebo sídle dlužníka v době uzavření smlouvy (§ 1802 o. z.). Takovým obvyklým úrokem z úvěru na spotřebu domácností v České republice, které banky poskytovaly v místě bydliště žalované v březnu 2018 byla sazba 8,19 % ročně po celou dobu splácení v rozmezí jednoho až pěti let včetně (viz. databáze časových řad [příjmení] [jméno] v roce 2018 dostupná na [webová adresa]), a proto pouze a jedině v tomto rozsahu považuje také soud nárok žalobkyně z hlediska výše úroků z úvěru za důvodný. 12. Za použití splátkové a úvěrové kalkulačky kupř. na stránkách [webová adresa] lze dovodit, že by při poskytnutí úvěru v částce 30 000Kč na dobu 48 měsíců při úrokové sazbě 8,19 % r