19 C 267/2021-62 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne 26. 8. 2020 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 35 202,60 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] ve znění změny této smlouvy ze dne [datum], na základě níž se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 24 600 Kč, a žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 5 389 Kč, tedy celkem částku 29 989 Kč, a to nejpozději v 30denní lhůtě splatnosti, tj. do 13. 9. 2018. Žalovaná úvěr čerpala, nedodržela však řádně podmínky pro splácení a dosud na svůj dluh neuhradila ničeho. Pohledávka byla dne 9. 12. 2019 postoupena na žalobkyni. Žalovanou částku 35 202,60 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 24 600 Kč a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně v kapitalizované výši 10 602,60 Kč. Příslušenství sestává z náhrady nákladů za odeslání upomínek ve výši 150 Kč (3 upomínky po 50 Kč), kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 5 389 Kč, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 24 600 Kč od 14. 9. 2018 do 19. 11. 2019 kapitalizovaného částkou 2 614,34 Kč a z úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 24 600 Kč od 13. 12. 2019 do zaplacení. 2. Dne 18. 10. 2021 žalobkyně v reakci na výzvu soudu nechť doplní svou žalobu o vylíčení rozhodných skutečností a označení o předložení důkazních prostředků o tom, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala a ověřovala informace ohledně schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, doručila soudu své vyjádření, v němž žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, a to co do smluvní pokuty ve výši 10 602,60 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 539 Kč, přičemž je zřejmé z obsahu žaloby, že žalobkyně měla na mysli jednak kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 5 389 Kč a náhradu nákladů za odeslání upomínek ve výši 150 Kč. Dále se proto žalobkyně domáhá toliko částky ve výši 24 600 Kč (tj. poskytnutá jistina úvěru) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 24 600 Kč od 14. 9. 2018 do 19. 11. 2019 kapitalizovaným částkou 2 614,34 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 24 600 Kč od 13. 12. 2019 do zaplacení. 3. Žalovaná se ve věci nikterak písemně nevyjádřila. Dostavila se však k jednání konanému dne 9. 11. 2021, kde uvedla, že si je dluhu vědoma. Nicméně poslední rok a půl byl pro ni velmi náročný. Je schopna dluh uhradit do 2 měsíců, navrhla, aby soud prodloužil lhůtu k plnění. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaná dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně podepsaly ([právnická osoba], [IČO]) úvěrovou smlouvu [číslo] ve znění změny této smlouvy ze dne [datum] včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku právní předchůdkyně žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 24 600 Kč, a žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 5 389 Kč, tedy celkem částku 29 989 Kč, a to nejpozději v 30denní lhůtě splatnosti, tj. do 13. 9. 2018. Úroková sazba činila 99,95 % ročně, RPSN činila 1772,60 %. Pro případ prodlení s úhradou si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Strany si dále sjednaly náhradu nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek v paušální výši 50 Kč za každou jednotlivou upomínku /viz smlouvu o úvěru ze dne 27. 5. 2018 na č. l. 9-10 spisu, změna smlouvy o úvěru ze dne 14. 8. 2018 na č. l. 11-12 spisu, všeobecné obchodní podmínky na č. l. 25-28 spisu/. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronických komunikací, kdy totožnost žalované byla ověřena prostřednictvím bezhotovostní potvrzovací platby z bankovního účtu žalované ve výši 1 Kč /viz výpis z účtu na č. l. 30 spisu/. Žalovaná úvěr čerpala, porušila však podmínky jeho splácení, když dosud na svůj dluh neuhradila ničeho, přestože k úhradě byla vyzývána již právní předchůdkyní žalobkyně, a to třemi výzvami /viz potvrzení o provedených platbách na č. l. 13-14, upomínka na č. l. 33 spisu, opakovaná výzva na č. l. 35 spisu, předžalobní výzva na č. l. 16 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne 9. 12. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalované z výše uvedené smlouvy postoupena s účinností ke dni 12. 12. 2019 na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalované oznámena /viz smlouvu o postoupení pohledávek na č. l. 17-24 spisu, potvrzení o přijetí platby na č. l. 15 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 29 spisu vč. podacího archu na č. l. 32 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 31 vč. podacího archu na č. l. 34 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.”) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti, zejména podle následujících ustanovení: 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 14. Podle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), může vzít žalobce za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Soud pak, je-li návrh na zaháj