9 C 76/2021-65 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela celkem dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru. První smlouva byla uzavřena dne [datum] - Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě bylo žalované poskytnuto peněžité plnění ve výši [částka], kterou se žalovaná zavázala vrátit společně s úrokem ve výši [anonymizováno] ročně, úrokem ve výši [částka], odměnou za administrativní činnosti ve výši [částka] a poplatkem za hotovostní týdenní inkaso splátek ve výši [částka] Celkem se tedy zavázala, na základě první smlouvy o úvěru, zaplatit částku [částka], a to v 58 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, poslední platba byla provedena dne [datum]. Pohledávka za žalovanou byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem částku [částka], poté již neuhradila ničeho. Žalovaná dále uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum] druhou Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] [rok], na jejímž základě bylo žalované poskytnuto peněžité plnění ve výši [částka], které se žalovaná zavázala vrátit společně s úrokem ve výši [anonymizováno], úrokem ve výši [částka], odměnou za administrativní činnosti ve výši [částka] a poplatkem za hotovostní týdenní inkaso splátek ve výši [částka] Celkem se tedy zavázala na základě druhé smlouvy o úvěru vrátit částku [částka], a to v 60 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, poslední platba byla provedena dne [datum]. Pohledávka za žalovanou byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem částku [částka], poté již neuhradila ničeho. 2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. 3. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval soud žalovanou podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jí předmětné usnesení bylo doručeno na adresu trvalého bydliště, žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaná uzavřela dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu, na základě které jí poskytla finanční hotovost ve výši [částka]. Žalovaná se uvedenou částku zavázala vrátit společně s úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [anonymizováno], úrokem ve výši [částka], odměnou za administrativní činnosti ve výši [částka] a poplatkem za hotovostní týdenní inkaso splátek ve výši [částka], a to v 58 týdenních splátkách po [částka] Celkem se tedy žalovaná zavázala uhradit [částka] /viz smlouva na č. l. 27-28 spisu/. Žalovaná v žádosti o úvěr, tzv.„ kartě zákazníka“, v rámci zkoumání bonity klienta uvedla, že žije v nájmu společně s partnerem/partnerkou, s tím, že jako zdroj pravidelných měsíčních příjmů uvedla příjem z peněžité pomoci v mateřství nebo rodičovský příspěvek ve výši [částka] a dále tzv.„ další příjmy“ ve výši [částka]. Zápůjčky a úvěry žalovaná v žádosti o úvěr negovala. Ohledně pravidelných měsíčních výdajů žalovaná uvedla, že vynaloží částku [částka] na bydlení a částku [částka] na osobní výdaje (výdaje za telefon, potraviny, léky, dopravu, oblečení apod.). Právní předchůdkyně žalobkyně tak vyšla z použitelného příjmu ve výši [částka] (rozdíl mezi příjmy a výdaji) /viz karta zákazníka na č. l. 36-37 spisu/. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem [částka] /viz nesporované tvrzení žalobkyně/. Dále právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] druhou smlouvu č. [anonymizováno] [rok], na základě které byla žalované poskytnuta jistina ve výši [částka] v hotovosti. Žalovaná se poskytnuté finanční prostředky zavázala vrátit společně s úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 19,38%, úrokem ve výši [částka], odměnou za administrativní činnosti ve výši [částka] a poplatkem za hotovostní týdenní inkaso splátek ve výši [částka], a to v 60 týdenních splátkách po [částka] Celkem se tedy žalovaná zavázala uhradit [částka] /viz smlouva na č. l. 21-22 spisu/. Žalovaná v kartě zákazníka, v rámci zkoumání bonity klienta uvedla, pokud jde o rodinný stav a bytové poměry, shodné údaje s údaji v prvé žádosti o úvěr s tím, že došlo ke změně v příjmech a výdajích. Žalovaná v druhé žádosti o úvěr uvedla, že její pravidelný měsíční příjem představují příjem z peněžité pomoci v mateřství nebo rodičovský příspěvek ve výši [částka], vedlejší příjmy ve výši [částka] a další, blíže nespecifikované, příjmy ve výši [částka]. Jako pravidelné měsíční výdaje žalovaná uvedla částku [částka] jako výdaje na bydlení, částku [částka] na osobní výdaje a částku [částka] na splátky úvěru. Použitelný měsíční příjem byl tedy stanoven ve výši [částka] (rozdíl mezi příjmy a výdaji) /viz karta zákazníka na č. l. 30 spisu/. Žalovaná na svůj dluh z druhé smlouvy uhradila celkem [částka] /viz nesporované tvrzení žalobkyně/.Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila dne [datum] obě pohledávky za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni /viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 32-35 spisu/, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne [datum] /viz oznámení o postoupení pohledávek na č. l. 20 spisu/, který jí byl odeslán dne [datum] /viz podací lístek na č. l. 18 spisu/. Před podáním žaloby byla žalovaná naposledy vyzvána k úhradě dluhu dopisem ze dne [datum] /viz předžalobní upomínka na č. l. 17 spisu/, který jí byl odeslán téhož dne /viz podací lístek na č. l. 32 spisu/. Před podáním žaloby byla žalovaná naposledy vyzvána k úhradě dluhu dopisem ze dne [datum] /viz předžalobní upomínka na č. l. 24-25 spisu/, který jí byl odeslán téhož dne /viz podací lístek na č. l. 19 spisu/. 5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti (dále jen„ ZoSÚ“). 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle § 586 odst. 1 o. z. je-li neplatnost právního jednání stanovena