10 C 193/2021-30 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Uvedená částka se skládá celkem ze 2 nároků. Nároky odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, spol. [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela s žalovanou 1) dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které jí poskytla v hotovosti jistinu ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka] v 53 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, když uhradila celkem pouze [částka]. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne [datum] právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Dále právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou 2) dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které jí poskytla v hotovosti jistinu ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka] v 53 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaná však ani tyto sjednané splátky nehradila řádně a včas, když uhradila celkem pouze [částka]. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne [datum] právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Pohledávky byly dne [datum] postoupeny na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině u pohledávky 1) [částka] a na souhrnném poplatku [částka] a u pohledávky 2) na jistině [částka] a na souhrnném poplatku [částka] Tyto dlužné částky žalobkyni žalovaná neuhradila, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně. 2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 4. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela 1) dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši [částka], kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka], a to v 53 týdenních splátkách po [částka]. Svým podpisem potvrdila žalovaná převzetí půjčky ve výši [částka] v hotovosti /viz smlouvu o půjčce na č. l. 19 spisu/. [anonymizováno] článku 1 smluvních podmínek činí RPSN v případě splatnosti půjčky 53 týdnů 206,80 %. V článku 5 smluvních podmínek bylo stanoveno, že splátky se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho úplném uhrazení na vlastní částku půjčky /viz smluvní podmínky smlouvy o půjčce na č. l. 19 [anonymizováno] předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly obě dvě pohledávky žalované uvedené v [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] postoupených pohledávek této smlouvy postoupeny na žalobkyni s účinností k témuž dni /viz smlouvu o postoupení pohledávek v elektronickém systému soudu CEPR/. [anonymizováno] o postoupení pohledávek právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalované oznámeno dopisem /viz dopis v elektronickém systému soudu [příjmení], včetně podacího archu/. Žalovaná byla předžalobní výzvou vyzvána žalobkyní k úhradě dlužné částky /viz předžalobní výzvu v elektronickém systému soudu [příjmení], včetně podacího lístku/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluhy zanikly z jiného důvodu. 5. V řízení však nebyla prokázána skutečnost, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně dále uzavřela 2) dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] dle které by se smlouvě právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši [částka], kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka], a to v 53 týdenních splátkách po [částka]. Uvedená smlouva nebyla ze strany žalobkyně doložena (neboť byla doložena toliko smlouva ad 1) ze dne [datum]). K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně nedostavila s omluvou, avšak souhlasila s rozhodnutím v její nepřítomnosti. Poněvadž se žalobkyně prvního ústního jednání ve věci neúčastnila, nebylo možné ji v rámci jednání poučit o její povinnostech a o následcích jejich nesplnění dle ust. § 118 odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Poučení dle citovaného zákonného ustanovení není možné dávat mimo jednání soudu, neboť jednání soudu je ústní a není možné jej vést korespondenčně. Soudu tak nezbylo, nežli uzavřít, že nebylo prokázáno uzavření 2) úvěrové smlouvy ze dne [datum]. 6. Po právní stránce soud s ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a ust. § 164 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posuzoval danou věc za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do [datum] (dále jen„ obč. zák.“), a dále dle ustanovení zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2010. 7. Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při peněžité půjčce lze dohodnout úroky. 8. Dle ust. § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle ust. § 3 odst. 1 obč. zák. nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 9. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 10. Soud vzal za prokázané, že ad 1) byla uzavřena písemná smlouva o půjčce ve smyslu ust. § 657 obč. zák. (která byla současně spotřebitelským úvěrem dle ust. § 2 zákona č. 321/2001 Sb.), na základě níž přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované jistinu a žalované vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla dle ustanovení § 1879 a násl. o. z. tato pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky vyhovovalo též předchozí právní úpravě obsažené v ust. § 524 a násl. obč. zák. Soud proto přiznal žalobkyni částku [částka] odpovídající nesplacené části jistiny (od poskytnuté jistiny [částka] byly odečteny žalobkyní uvedené úhrady žalované na předmětnou smlouvu ve výši [částka]) včetně zákonných úroků z prodlení z této částky. 11. Stran příslušenství pohledávky v podobě zákonných úroků z prodlení a jejich výše soud aplikoval ust. § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. při použití ust. § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., v platném a účinném znění k prvnímu dni prodlení dlužníka. 12. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 13. Co se týče zbylé žalobou uplatněné částky, dospěl soud k závěru, že v této části žaloba důvodná není, a proto jí zamítl. Ohledně souhrnného poplatku ad 1) soud uvádí, že z obsahu smlouvy o půjčce je zřejmé, že„ souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, či M. [příjmení] v komentáři k ust. § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, [obec a číslo], s. [číslo]). O tom, že se jednalo o vše zahrnující úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl, ani zčásti, složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby. Lze tedy konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil u smlouvy 1) kapitalizovaný úrok [částka], za poskytnutí jistiny [částka], která měla být vrácena ve splátkách po dobu 53 týdnů. I pokud by celá jistina byla poskytnuta na dobu celých 53 týdnů, činila by výše úroku přibližně 70 % jistiny ročně (za dobu 53 týdnů 69,60 % jistiny). Vzhledem k tomu, že jistina měla být splácena průběžně (peněžní prostředky neb