11 C 57/2021-47 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se dne [datum] obrátila ke zdejšímu soudu s žalobou, v rámci které uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 15 984,80 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen“ právní předchůdkyně žalobkyně”) uzavřela s žalovaným dne [datum] Smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které mu poskytla jistinu ve výši 15 000 Kč a to v hotovosti. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru, který se skládal z úroku ve výši 1 997 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 3 830 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 022 Kč a to v 45 týdenních splátkách po 575 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas, když na svůj dluh uhradil pouze částku 8 962 Kč. Žalobkyně tak pro opakované prodlení žalovaného se splátkami poskytnutého úvěru tento ke dni [datum] zesplatnila. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] (žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]). Aktuální výše jistiny a poplatku tedy činí 10 063,61 Kč a 5 921,19 Kč. Od okamžiku zesplatnění se žalobkyně dále domáhá kapitalizovaného úroku, ve výši 29 % p.a. a to od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do data postoupení pohledávky, tedy celkem ve výši 5 050,53 Kč. Dále žalobkyně uplatňuje nárok na kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 8,05% p.a. a to od data marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do data postoupení pohledávky, tedy celkem ve výši 1 849,78 Kč a dále úrok z prodlení ve výši 8,05% p.a. od [datum] do zaplacení z dlužné jistiny 10 063,61 Kč. Žalobkyně požaduje též úrok ve výši 29 % p.a. z částky 10 063,61 Kč (dlužné jistiny) a to od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval soud žalovaného podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo doručeno na adresu trvalého bydliště, žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne [datum] Smlouvu o zápůjčce [číslo] včetně smluvních podmínek. V předmětné smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému jistinu ve výši 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit společně s úrokem ve výši 1 997 Kč, odměnou za administrativní zpracování ve výši 3 830 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso ve výši 5 022 Kč a to v 45 týdenních splátkách po 575 Kč Celkem se tedy žalovaný zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 25 849 Kč RPSN činilo 289,82 %. Nedílnou součástí smlouvy byly též Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce /viz smlouva o zápůjčce, včetně smluvních podmínek na č. l. 14-15 spisu/. Úvěr byl poskytnut v hotovosti v den uzavření smlouvy, což potvrdil žalovaný svým podpisem. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, právní předchůdkyně žalobkyně tuto zkoumala prostřednictvím vyplnění formuláře nazvaného„ Zákaznická karta“ /viz zákaznická karta na č. l. 39-40 spisu/, ve které je mj. uvedeno, že žalovaný bydlí v nájmu, je ženatý/v [anonymizována dvě slova] a má 3 vyživovací povinnosti. Jako důvod zápůjčky žalovaný uvedl neočekávané výdaje. Žalovaný v zákaznické kartě dále uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako traťový dělník u [právnická osoba] a.s., přičemž jeho čistá měsíční mzda je 24 992 Kč. Další zdroj příjmů žalovaný neuvedl. Mezi pravidelné měsíční výdaje žalovaný uvedl částku 5 000 Kč na celkové měsíční výdaje a částku 1 282 Kč na interní splátky právní předchůdkyni žalobkyně z titulu dřívějších úvěrů/zápůjček. Celkové výdaje představovaly částku 6 282 Kč. Právní předchůdkyně tak vyšla z použitelného příjmu ve výši 18 710 Kč. Žalovaný k ověření informací předložil pracovní smlouvu a výplatní pásky za období 3 měsíců. Žalovaný na svůj dluh uhradil pouze částku 8 962 Kč /viz nesporované tvrzení žalobkyně a tabulka umoření na č. l. 16 spisu/. Celá pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] /viz smlouva o postoupení pohledávek v interním systému [příjmení] a seznam postoupených pohledávek na č. l. 19 spisu/. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] /viz oznámení o postoupení pohledávek na č. l. 18 spisu/. Žalovaný byl naposledy k úhradě svého dluhu vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum] /viz výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě na č. l. 21-22 spisu a podací lístek na č. l. 23 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani to jinak v řízení nevyšlo najevo, že by svůj dluh uhradil, nebo že by mu dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 6. Podle § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…). 9. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Dle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně, coby poskytovatelka úvěru, splnila svou zákonnou povinnost (viz výše) řádně a s odbornou péčí zkoumat před uzavřením smlouvy o úvěru úvěruschopnost žadatele. V tomto směru nelze než uzavřít, že žalobkyně břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že její právní předchůdkyně své povinnosti ve smyslu § 86 ZoSÚ dostála, neunesla. K tomu soud uvádí, že nelze pro účely posuzování schopnosti žadatele úvěr splácet považovat za dostačující, aby žalobkyně vyšla pouze z ničím nedoložených osobních prohlášení žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť by se pak jednalo pouze o formální vyplnění„ dotazníku“ n