11 C 63/2021-38 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 16 492 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě které žalovanému poskytla jistinu ve výši 10 000 Kč, přičemž byla smluvními stranami dne [datum] změněna tak, že žalovanému byla předmětná jistina navýšena na částku 12 000 Kč (dále jen„ smlouva o úvěru“). Součástí smlouvy byly Obchodní podmínky. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 12 000 Kč převodem na účet, ze kterého byla dříve odeslána verifikační platba, sloužící k ověření totožnosti klienta. Žalovaný své povinnosti, plynoucí mu ze smlouvy o úvěru, porušil, když se dostal do prodlení s placením úvěru. Žalovanému tak vznikla povinnosti zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně mimo poskytnuté jistiny úvěru též smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné jistiny a to za každý den prodlení a dále povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Žalovaný na svůj dluh uhradil toliko částku 1 000 Kč. Celá pohledávka za žalovaným byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni [příjmení] částka se tak sestává z nesplacené jistiny ve výši 11 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 5 492 Kč za období od [datum] do [datum]. Žalobkyně dále požaduje zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1551,45 Kč za období od [datum] do [datum]. 2. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval soud žalovaného podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo doručeno na adresu trvalého bydliště, žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 3. Žalobkyně svým dopisem ze dne [datum] vzala svou žalobu částečně zpět a to co do částky 5 492 Kč, tedy částky představující smluvní pokutu. Nadále tedy v tomto řízení požaduje, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 11 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně od [datum] do zaplacení a kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 551,45 Kč a náhradu nákladů řízení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. 4. Jelikož žalobkyně vzala svou žalobu částečně zpět tak, jak je popsáno výše, soud řízení v tomto rozsahu zastavil, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku a to v souladu s ustanovením § 96 odst. 1 o.s.ř., podle něhož může vzít žalobce za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 věta prvá o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný přes internet sjednali Smlouvu [číslo] ve znění ze dne [datum], dle které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se poskytnutý úvěr zavázal vrátit do 30 dnů ode dne poskytnutí úvěru. Žalovaný se dále zavázal, v případě porušení své smluvní povinnosti zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, a dále 50 Kč za každou jinou upomínku zaslanou žalobkyní. Konečně žalovaný prohlásil, že se seznámil s obchodními podmínkami pro poskytování úvěrů, které tvoří součást smlouvy /viz smlouva o úvěru na č. l. 12- 13 spisu a její změna na č. l. 16 – 17 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru, v rámci schvalovacího procesu, prověřila žalovaného v registrech jako je BRKI, NBKI, ISIR a [příjmení]. Na účet č. [bankovní účet], jehož majitelem byl v době poskytnutí úvěru žalovaný /viz sdělení banky na č. l. 31 spisu/, byla dne [datum] připsána částka 10 000 Kč a dne [datum] částka 2 000 Kč /viz potvrzení o provedené platbě čl. 15 a 18/. Žalovaný na svůj dluh uhradil pouze částku 1 000 Kč /viz nesporovaná tvrzení uvedená v žalobě/. Žalovaný byl upomínán právní předchůdkyní žalobkyně i žalobkyní samotnou k úhradě svého dluhu, přičemž poslední výzvou k úhradě byla předžalobní výzva ze dne [datum], která byla žalovanému odeslána dne [datum] /viz výzva před podáním žaloby na č. l. 21 spisu a poštovní podací arch na č. l. 22 spisu/. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně [anonymizováno] základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] /viz smlouva o postoupení pohledávek v interním systému [příjmení] a oznámení o postoupení pohledávek na č. l. 19 spisu včetně poštovního podacího archu na č. l. 20 spisu/. 6. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2017 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce druhého poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Podle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 13. Dle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle § 570 odst. 1 o. z. působí právní jednání vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. 15. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pra