12 C 364/2021-38 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vůči žalovanému zaplacení [částka] s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že jako vlastník bytového domu nacházejícího se na adrese [adresa žalovaného], jejímž předmětem byl byt [číslo]. Žalobkyně se v této smlouvě zavázala přenechat žalovanému tento byt k užívání. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit žalobkyni vždy ke každému 25. dni v měsíci za užívání bytu nájemné ve výši [částka] a zálohové platby na plnění a služby spojené s užíváním bytu. Žalovaný byt užíval i poté, co nájem skončil a žalobkyni jej neodevzdal. Přesto však v měsících červen, červenec a srpen 2021 neplatil nájemné, a to ani na základě předžalobní upomínky žalobkyně. Žalobkyně z tohoto důvodu nárokuje náhradu za nájemné ve výši [částka]. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou nájemného si smluvní strany ujednaly úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. 2. Žalovaný se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. Soud v této věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. V této věci byli účastníci vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyně se podáním ze dne [datum] výslovně vzdala práva osobní účasti na projednávání věci a souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný se k věci nikterak nevyjádřil. S ohledem na shora uvedené jsou splněny všechny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo], na němž stojí stavba [adresa], nacházející se v k. ú. a obci [obec], a to vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] vedeného Katastrálním úřadem Středočeského kraje Katastrálním pracovištěm Mělník /zjištěno z výpisu z KN na č. l. 15-17 spisu/. Žalobkyně uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu o nájmu bytu. Předmětem nájmu byl byt [číslo] ve výše uvedeném domě (dále jen„ byt“), za jehož užívání se žalovaný zavázal ke každému 25. dni daného kalendářního měsíce platit žalobkyni nájemné ve výši [částka] a zálohové platby na plnění a služby spojené s užíváním bytu. Smluvní strany si sjednaly nájemní vztah na dobu určitou s účinností od [datum] do [datum] /viz bod 3.1 smlouvy o nájmu bytu na č. l. 10-13 spisu/. Z obsahu předmětné smlouvy soud dále zjistil, že si smluvní strany sjednaly pro případ prodlení nájemce s úhradou nájemného nebo záloh za služby smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný byt v měsících červen, červenec a srpen 2021 užíval, přestože nájem již skončil, avšak nájemné za toto období nezaplatil, ačkoliv byl ze strany žalobkyně písemně upomínán dne [datum] předžalobní výzva na č. l. 9, podací lístek na č. l. 18 spisu/. 5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti (smlouva o nájmu bytu ze dne [datum]). 6. Dle § 2201 o. z., nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 7. Dle § 2237 o. z., smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy. 8. Dle § 2246 odst. 1 o. z., strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. 9. Dle § 2251 odst. 1 o. z., nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § [číslo] obdobně. 10. Dle § 2292 věta prvá o. z., nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. 11. Dle § 2295 o. z., pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. 12. V poměrech projednávané věci, po zhodnocení všech předložených důkazů, kdy soud tyto hodnotil jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu v souladu s výše uvedenými ustanoveními o. z., a to na dobu určitou od [datum] do [datum]. Strany ve smlouvě výslovně vyloučily možnost automatické prolongace nájemní smlouvy a nájem tedy zanikl ke dni [datum], žalovaný však byt bez právního titulu i nadále užíval a za období od června do srpna 2021 neplatil nájemné sjednané ve výši [částka], na nějž má žalobkyně v souladu s ustanovení § 2295 o.z. nárok. Dlužná částka nebyla zaplacena ani na výzvu žalobkyně viz výše. Z těchto důvodů soud žalobkyni přiznal částku [částka] společně s úrokem z prodlení dle § 1970 o. z., kdy po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., k prvnímu dni prodlení žalovaného. 13. Soud má též za prokázané, že si smluvní strany v čl. 5 nájemní smlouvy sjednaly pro případ prodlení nájemce s úhradou nájemného nebo záloh za služby smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. K tomu soud uvádí, že při prodlení s placením nájemného je nájemce bytu povinen zaplatit úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tedy smluvní úrok z prodlení nelze sjednat nad tuto výši / viz rozsudek NS ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26Cdo 2059/2018 Z tohoto důvodu nelze žalobkyni přiznat smluvně sjednaný úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně. Soud proto žalobě v tomto bodě nevyhověl a žalobkyni přiznal pouze úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 a § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která měla ve věci převážný úspěch (neúspěch představovala pouze nepatrná část příslušenství pohledávky), přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši, tedy [částka]. Z toho [částka] představuje zaplacený soudní poplatek, [částka] představuje odměnu za zastupování advokátem, a to v rozsahu tří úkonů právních služeb (příprava a převzetí právního zastoupení žalobkyně, sepis výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání žaloby), přičemž výše odměny za jeden úkon právních služeb je určená dle § 7 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytnutí právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) a činí [částka]. Dále soud přiznal právo na náhradu hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši [částka] za každý úkon právních služeb, celkem tedy [částka] a v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. též DPH ve výši 21 %, neboť advokát je na základě rozhodnutí o registraci k DPH jeho plátcem. 15. Lhůty k plnění ve výrocích I. a III. byly určeny podle ust. 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.