12 C 398/2021-91 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 9 390 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že dne [datum] uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), Smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 53 týdenních (sedmidenních) splátkách po 320 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalobkyně po žalované požaduje vedle dlužné jistiny ve výši 5 536,56 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 3 853,44 Kč i příslušenství v podobě zčásti běžícího a zčásti kapitalizovaného úroku z prodlení. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění, avšak žalovaná dlužnou částku neuhradila. 2. Žalovaná se k návrhu vyjádřila prostřednictvím svého opatrovníka dne [datum], neboť byla rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 2. 2018, č.j. 21 Nc 702/2014 – 138, omezena ve svéprávnosti. K věci uvedla, že v blíže nezjištěné době, více jak před deseti lety skutečně uzavřela smlouvu o půjčce se [právnická osoba], v rámci níž čerpala půjčku ve výši 10 000 Kč. Smluvené splátky hradila a není si vědoma další pohledávky. 3. Usnesením Okresního soudu v Mělníku ze dne 31.1.2022, č.j. 12C 398/2021, bylo řízení ve věci co do částky ve výši 3 853,44 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 711,24 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 9 390 Kč od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení z částky 3 853,44 Kč od [datum] do zaplacení, zastaveno z důvodu částečného zpětvzetí žaloby žalobkyní. 4. Vzhledem k tomu, že v této věci není proti rozsudku přípustné odvolání (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.), protože předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, soud v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku uvede jen předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Soud v této věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. V této věci byli účastníci vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud k této výzvě ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude se předpokládat, že nemají námitek. [příjmení] žalobkyně se nevyjádřila a žalovaná prostřednictvím opatrovníka vyslovila souhlas podáním doručeným soudu dne [datum]. S ohledem na shora uvedené jsou splněny všechny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř. 6. Soud vycházeje z listin předložených žalobkyní, učinil následující skutková zjištění: Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně podepsaly dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo]. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované půjčku 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala zaplatit spolu s poplatkem ve výši 6 960 Kč, a to v 53 týdenních splátkách po 320 Kč s tím, že první splátku uhradí 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující vždy do konce dalšího týdenního období. Svým podpisem žalovaná potvrdila převzetí půjčky ve výši 10 000 Kč v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy byly dle ujednání stran též Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce. RPSN bylo v případě splatnosti půjčky v 53 splátkách sjednáno na 206,8 %. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek, kterou byla předmětná pohledávka za žalovanou, uvedená v seznamu postoupených pohledávek, postoupena na žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávek právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum] bylo žalované zasláno [datum]. Žalovaná byla dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] předžalobně upomenuta k úhradě dlužných částek. 7. S ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do [datum] (dále jen„ OZ“), a dále dle ustanovení zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2010 (ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, čl. II bodu 2 zákona č. 43/2013 Sb.). 8. Podle ustanovení § 657 OZ smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 OZ při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle § 517 odst. 2 OZ je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem je s ohledem na dobu prodlení žalovaného nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění platném a účinném do 30. 6. 2013, a odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 7 procentních bodů (v souladu s čl. II bodu 1 nařízení vlády č. 180/2013 Sb. a § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 361/2013 Sb.). Podle ustanovení § 39 odst. 1 OZ je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 OZ výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 9. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena písemná smlouva o půjčce ve smyslu § 657 OZ (která byla současně spotřebitelským úvěrem dle § 2 zákona č. 321/2001 Sb.), na jejímž základě přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku 10 000 Kč, a žalované vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Z obsahu smlouvy o půjčce je zřejmé, že„ souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, či M. [příjmení] v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, [obec a číslo], s. [číslo]). V daném případě činil kapitalizovaný úrok 6 960 Kč, za poskytnutí jistiny 10 000 Kč, která měla být vracena ve splátkách po dobu 53 týdnů. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok, označovaný jako„ souhrnný poplatek“, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům. Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatným dle ustanovení § 39 OZ. Soud výrokem I. rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni pouze dlužnou jistinu půjčky ve výši 2 430 Kč a současně přiznal žalobkyni i nárok na úrok z prodlení z této částky za dobu, za níž byl žalobou uplatněn. 10. Soud žalobu s ohledem na výše uvedené výrokem II. částečně zamítl, když smluvní ujednání o souhrnném poplatku, o která žalobkyně v tomto rozsahu své nároky opírala, shledal soud absolutně neplatným pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 3 odst. 1 a § 39 OZ. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. a přiznal procesně úspěšnější žalované poměrnou část jejích nákladů (výrok pod bodem III. tohoto rozsudku). Žalobkyně se návrhem na zahájení řízení původně domáhala zaplacení částky celkem 9 390 Kč s příslušenstvím. V konečném rozhodnutí jí byla přisouzena částka 2 430 Kč s příslušenstvím. Při odečtení neúspěchu od úspěchu, má žalovaná právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 48 %. V případě 100% úspěchu žalované náklady tvoří odměna stanovená dle § 1 odst. 3 písm. a), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 25