13 C 110/2021-67 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, spol. [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které této poskytla v hotovosti jistinu ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka], který představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29 % ročně ve výši celkem [částka], odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši [částka] a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši [částka], a to v 60 týdenních splátkách po [částka], přičemž splatnost poslední splátky byla stanovena na den [datum]. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas a za celou dobu právní předchůdkyně žalobkyně zaplatila pouze [částka]. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne [datum] právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] s účinností k [datum] postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny [částka] a částky [částka] představující souhrn kapitalizovaného úroku za dobu řádného trvání smlouvy, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení (dále i v souhrnu jen jako„ poplatek“). Příslušenství sestává z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši [částka] (tj. ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny [částka] od [datum] do data postoupení), smluvního úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] (tj. ode dne následujícího po dni postoupení pohledávky) do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] (tj. ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny [částka] od 13 3. 2019 do data postoupení) a zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] (tj. ode dne následujícího po dni postoupení pohledávky) do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku žalobkyni neuhradila, a to ani na základě předžalobní výzvy, kterou jí žalobkyně zaslala dne [datum]. 2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. 3. V řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaná je státním příslušníkem Slovenska. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Podle čl. 4 Nařízení Brusel I bis platí, že nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. V průběhu řízení pak soud zjistil, že žalovaná měla ke dni zahájení tohoto řízení na adrese uvedené shora adresu dlouhodobého přechodného pobytu /viz výpis z centrální evidence obyvatel na č. l. 43 - 44 spisu/. Pravomoc zdejšího soudu je tak dána a rozhodným právem je právo české (srov. zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů). 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřely dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] včetně smluvních podmínek. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované zápůjčku ve výši [částka], kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka], jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29 % ročně ve výši celkem [částka], odměna za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši [částka] a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši [částka], a to v 59 týdenních splátkách po [částka] a poslední 60. splátce ve výši [částka] RPSN činilo 236,25 %. Svým podpisem potvrdila žalovaná převzetí finančních prostředků ve výši [částka] v hotovosti /viz smlouvu o zápůjčce a smluvní podmínky na č. l. 18-19 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalované vycházela z formuláře nazvaného„ karta zákazníka“, ve které žalovaná mj. uvedla, že je svobodná, bydlí v nájmu, má celkem dvě vyživovací povinnosti a není vlastníkem osobního automobilu. Žalovaná byla zaměstnána jako pracovnice skladu u společnosti [právnická osoba], [IČO], a to na plný pracovní úvazek. Průměrnou čistou měsíční mzdu žalovaná uvedla ve výši [částka], s tím, že v rámci celé domácnosti pak dosahuje příjmů ve výši [částka]. Celkové měsíční příjmy domácnosti tak dosahovaly průměrně částky [částka]. Běžné měsíční výdaje žalovaná odhadla na částku [částka], s tím, že nemá žádné jiné zápůjčky ani úvěry /viz karta zákazníka na č. l. 17 spisu/. Příjmy a výdaje žalované byly ověřeny oproti předloženým dokladům a to pracovní smlouvě a dvěma výplatním páskám. Žalovaná na svůj dluh za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku postoupení uhradila toliko částku 1 750 Kč/viz tabulka umoření na č. l. 20 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalované uvedená v příloze [číslo] této smlouvy (seznam postoupených pohledávek) postoupena na žalobkyni s účinností ke dni [datum] /viz smlouvu o postoupení pohledávek v na č. l. 21-25 spisu a seznam postoupených pohledávek na č. l. 26-27 spisu/. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum] /viz dopis na č. l. 28 včetně poštovního podacího lístku na č. l. 29 spisu/. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě svého dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum] /viz předžalobní výzva na č. l. 30-31 spisu, včetně poštovního podacího lístku na č. l. 32 Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění zcela uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Po právní stránce soud s ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) posuzoval danou věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 6. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky. 7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Dle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. 10. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 12. Soud vzal za prokázané, že byla mezi účastníky platně uzavřena písemná smlouva o zápůjčce (spotřebitelském úvěru), přičemž soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala a vyhodnotila řádně úvěruschopnost žalované. Soud nedospěl k závěru, že by prohlášení žalované o jejích příjmech a výdajích bylo nevěrohodné, když žalovaná toho času pracovala na plný úvazek s čistým měsíčním příjmem ve výši [částka]. Stejně tak soud považuje za věrohodné zjištěné výdaje žalované, které byly odhadem spočteny na částku [částka]. Vzhledem k příjmům a výdajům žalované, které dle soudu odpovídají v průměru běžným příjmům a výdajům člověka ve stejné životní situaci, jako byla žalovaná,