15 C 204/2021-42 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala vůči žalovanému zaplacení [částka] s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] SLM [číslo], Malta (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku za využití osobního uživatelského účtu žalovaného na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně. Na základě smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového rámce [částka] a žalovaný se zavázal vrátit jej v měsíčních splátkách společně s úrokem ve výši 8,5 % měsíčně a poplatkem za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky vždy nejpozději do 30. dne každého kalendářního měsíce. Žalovaný čerpal celkem částku ve výši [částka], splátky však nehradil řádně a včas. Smlouvami o postoupení pohledávek ze dne [datum] a [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně se domáhá úhrady nezaplacené jistiny ve výši [částka], smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení. 2. Ve věci bylo nařízeno jednání soudu, ke kterému se nedostavil žádný z řádně předvolaných účastníků. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila, žalovaný se neodstavil bez omluvy. Soud tedy podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž mohl vycházet jen z obsahu spisu a provedených označených a předložených důkazů. 3. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy na jistině [částka] (bez příslušenství). Jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. přitom plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (ustanovení § 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na bankovní účet žalovaného dne [datum] částku [částka]. Zůstatek jistiny po poslední platbě činil [částka]. Dne [datum] zaslala právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalovaného částku [částka], tudíž neuhrazená jistina činila [částka] Smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávky za žalovaným ze shora uvedené smlouvy na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce odeslala dne [datum] žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky. Žalovaný netvrdil, ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by na svůj dluh žalobkyni uhradil více, než v řízení uváděla žalobkyně. 5. Soud uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný dne [datum] akceptoval smlouvu o revolvingovém úvěru ve znění předloženém žalobkyní, když toto bez dalšího nevyplývá pouze z nepodepsaného textu uvedené smlouvy, a to ani ve spojení s ostatními v řízení provedenými důkazy, tj. ve spojení s odeslanými platbami, s výpisy k revolvingovému úvěru a přehledu pohybu na účtu žalovaného. Záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému žalobkyně musí být doloženy spolehlivě, musí být prováděny systematicky a posloupně a být chráněny proti změnám. Spolehlivost záznamů o právních jednáních v elektronickém systému však nebyla přiloženými listinami prokázána, neboť nebylo doloženo, že jsou záznamy prováděny systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání (ve znění před novelou [číslo] Sb., nyní při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinností důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Žalobkyně se tak svým procesním postupem sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. 6. Soud shledal nárok žalobkyně důvodný pouze částečně. Jelikož nebylo v řízení prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, na základě které měly být žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka], které měl žalovaný zaplatit spolu s poplatkem a dohodnutým úrokem, posoudil soud ve vztahu k částce [částka] danou věc dle ustanovení § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), upravujících bezdůvodné obohacení. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena platně, došlo na straně žalovaného na úkor žalobkyně k bezdůvodnému obohacení, a proto je povinen toto obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z. vydat. Po částečné úhradě ze strany žalovaného evidovala žalobkyně zbývající dluh ve výši [částka]. Soud proto shledal žalobu jako důvodnou pouze v části týkající se nevrácené částky ve výši [částka] a v tomto rozsahu návrhu vyhověl (výrok I. rozsudku). Vzhledem k závěru soudu, že nebyla předmětná smlouva o úvěru uzavřena, nebyla ujednána ani splatnost dluhu. V takovém případě je pak dle § 1958 odst. 2 o. z. dlužník povinen uhradit dluh bez zbytečného odkladu poté, co jej věřitel k tomu vyzve. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván k vrácení dluhu až v předžalobní upomínce, která byla žalovanému odeslána dne [datum]. [jméno] pak bylo na místě v souladu s § 573 o. z. považovat za doručenou třetím pracovním dnem po odeslání, tj. dne [datum]. V předžalobní upomínce byla stanovena lhůta 3 dnů k uhrazení dlužné částky, která uplynula dne [datum]. Ode dne následujícího tedy náleží žalobkyni rovněž dle ust. § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. též nárok zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. 7. Ve zbylé části však soud shledal žalobu nedůvodnou a v tomto rozsahu ji proto zamítl (výrok II. tohoto rozsudku). Pouze pro úplnost soud dodává, že žalobkyně v řízení ani nedoložila, že s odbornou péčí zkoumala schopnost žalovaného případný úvěr splácet, když zejména nebylo zřejmé, jak ověřila příjmy a výdaje žalovaného. Rovněž není zřejmé, jak žalobkyně ověřila existenci příjmů žalovaného do budoucna (tj. zejména, zda není zaměstnán ve zkušební době, ve výpovědní době či na dobu neurčitou apod.). I kdyby tak soud shledal, že došlo k uzavření smlouvy v předloženém znění, nemohl by uzavřít, že bylo prokázáno, že k jejímu uzavření došlo poté, co žalobkyně řádně zkoumala a ověřila příjmy a výdaje žalovaného. I z tohoto důvodu by tak soud musel uzavřít, že je smlouva neplatná. 8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci úspěch, a má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) po [částka] dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhradou hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby po [částka] a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši [částka], celkem [částka]. 9. Lhůta k plnění ve výrocích I. a III. byla určena podle ust. 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.