18 C 173/2022-64 — Okresní soud v Mělníku

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 5 000 Kč s úrokem ve výši 21,9 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] se [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o povoleném debetu [číslo]. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatky a úrokem ve výši 21,90 % ročně. Na základě smlouvy tak právní předchůdkyně žalobkyně umožnila žalovanému čerpat debet. Žalovaný však porušil své smluvní povinnosti tím, že nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu žalobkyně pohledávku zesplatnila ke dni [datum]. Dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně a [právnická osoba] a.s. smlouvu o postoupení pohledávek a dále [právnická osoba] a.s. se žalobkyní uzavřela dne [datum] smlouvou o postoupení pohledávek, dle které byla mj. pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl před podáním žaloby upomínán k úhradě dluhu, neuhradil však ničeho. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 2. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila. 3. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství). Jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. přitom plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (ustanovení § 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru: Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně podepsali dne [datum] smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně zřídila žalovanému běžný účet č. [bankovní účet]. Dále právní předchůdkyně žalobkyně vygenerovala návrh smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu č. [bankovní účet], který v místě podpisu obsahuje strojově napsanou informaci o podpisu žalovaného s uvedením mj. jména, klientského čísla, data ([datum]) a času a certifikačního kódu. Připojení vlastnoručního podpisu obou stran chybí. Touto smlouvou měl být zřízen povolený debet ve výši 5 000 Kč. Před poskytnutím debetu měla právní předchůdkyně žalobkyně k dispozici údaje z bankovního účtu žalovaného. Žalovaný čerpal částku 5 000 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a [právnická osoba] a.s., [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně], kterou byla pohledávka za žalovaným, uvedená v seznamu postoupených pohledávek, postoupena na [právnická osoba] a.s., [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně]. Dále byla mezi [právnická osoba] a.s., [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně], kterou byla pohledávka za žalovaným, uvedená v seznamu postoupených pohledávek, postoupena na žalobkyni. Žalovanému bylo odesláno oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum]. Žalovanému byla odeslána výzva k uhrazení závazku. Žalovaný v řízení netvrdil, ani jinak to nevyšlo v řízení najevo, že na svůj dluh uhradil více, než uváděla žalobkyně. 5. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle ustanovení § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 9. Podle ustanovení § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. 10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 13. Podle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku v celkové výši 5 000 Kč. Smlouvami o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. V řízení předně nebylo prokázáno, že žalovaným projevil vůli být obsahem dané smlouvy vázán a rovněž nebylo prokázáno, že i kdyby tuto vůli žalovaný projevil, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěr poskytla poté, co řádně ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru zjistila a ověřila majetkové poměry žalovaného. Poučovací povinnost podle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k