18 C 188/2022-38 — Okresní soud v Mělníku

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaná uzavřeli přes webové stránky poskytovatelky dne [datum] smlouvu o zápůjčce, dle které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, který měla žalovaná splatit nejpozději do [datum]. Žalovaná se zavázala v souvislosti se smlouvou uhradit poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 0 Kč. Žalovaná se zadáním svých osobních údajů na příslušné webové stránce nejprve zaregistrovala. Po dokončení registrace zaslala žádost o poskytnutí finančních prostředků. Po prověření její schopnosti zápůjčku splácet jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní smlouvy o zápůjčce. Žalovaná byla rovněž lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, BRKI. O žalované nevznikly pochybnosti ohledně její platební schopnosti. Žalovaná finanční prostředky v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data finanční prostředky nevrátila. Dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek, dle které byla mj. pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalovaná byla před podáním žaloby upomínána k úhradě dluhu. 2. Ve věci bylo nařízeno jednání soudu, ke kterému se nedostavil žádný z řádně předvolaných účastníků. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila a souhlasila s projednáním ve své nepřítomnosti, žalovaná se neodstavila bez omluvy. Soud tedy podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž mohl vycházet jen z obsahu spisu a provedených označených a předložených důkazů. 3. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství). Jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. přitom plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (ustanovení § 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne [datum] na bankovní účet žalované částku ve výši 10 000 Kč (tato částka byla připsána na bankovní účet žalované tentýž den) pod variabilním symbolem shodujícím se s rodným číslem žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] vygenerovala smlouvu o zápůjčce, v níž je na místě podpisů uveden podpis blíže nespecifikované osoby právní předchůdkyně žalobkyně a u žalovaného není uvedeno ani jméno, ani podpis. Dle textu smlouvy jsou čerpány finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, s datem poskytnutí zápůjčky k [datum], se splatností do [datum]. Zápůjčka byla žalovanému poskytnuta bezúplatně, poplatek za její poskytnutí tedy činil 0 Kč. Dne [datum] podepsaly právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mj. postoupení pohledávky za žalovanou z této smlouvy z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Dne [datum] předal zástupce žalobkyně k poštovní přepravě oznámení o postoupení pohledávky včetně výzvy k úhradě před podáním žaloby. Dluh měl být uhrazen do tří dnů. 5. Soud uzavřel, že v řízení nebylo provedenými listinnými důkazy prokázáno, že žalovaná dne [datum] projevila vůli být vázána Smlouvou o zápůjčce ve znění žalobkyní v řízení předloženém, tj. s tvrzenou splatností. Tento skutkový závěr nelze učinit pouze z předložené smlouvy, v níž absentuje podpis žalované, a to ani ve spojení se zaslanou platbou ve výši 10 000 Kč na účet žalované, neboť toto nic nevypovídá o podmínkách, za kterých měla být smlouva uzavírána. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání (ve znění před novelou č. 7/2009 Sb., nyní při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinností důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Žalobkyně se tak svým procesním postupem sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. 6. Soud shledal nárok žalobkyně za důvodný pouze částečně. Jelikož nebyla v řízení prokázána vůle žalované být vázána předloženou smlouvou o zápůjčce, posoudil soud ve vztahu k částce 10 000 Kč danou věc dle ustanovení § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), upravujících bezdůvodné obohacení. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. V řízení bylo prokázáno, že na bankovní účet žalované odeslala právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 10 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. Žalované tak vznikla povinnost toto plnění provedené bez právního důvodu žalobkyni vydat v plné výši, neboť se o ni bezdůvodně obohatila a nebylo prokázáno, že by dluh alespoň částečně uhradila. Soud proto v této části žalobě vyhověl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). V daném případě bylo prokázáno dojití výzvy žalované k úhradě dluhu před podáním žaloby, v níž byla vyzvána k úhradě dluhu do tří dnů (tedy do [datum]), od následujícího dne je tak s úhradou dluhu v prodlení a náleží žalobkyni též nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku). Nadto soud pro úplnost dodává, že žalobkyně ani dostatečně netvrdila a neprokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně zjistila a ověřila majetkové poměry žalované před tím, než tvrzený úvěr poskytla (dle § 86 odst. 1 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022). 8. Ve zbylém soudu nezbylo, než nárok žalobkyně zamítnout, když nebylo v řízení prokázáno dřívější doručení výzvy k plnění (výrok II. tohoto rozsudku). 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 923 Kč, přičemž tato částka představuje 62 % z jejich celkové výše 1 489 Kč (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 81 % a úspěchu žalované v rozsahu 19 %). V daném případě se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, z částky 200 Kč za výzvu k plnění a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, či nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010 sp. zn. I. ÚS 2717/08, přihlížet též k uplatněnému př