19 C 239/2021-53 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne 9. 7. 2020 ke zdejšímu soudu s žalobou ve znění jejího doplnění ze dne 4. 10. 2021, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 23 772,01 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne 30. 4. 2018 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované neúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutý úvěr spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 444 Kč (tj. s pevně stanovenou úrokovou sazbou po dobu trvání smlouvy), poplatkem za vyhodnocení úvěru ve výši 1 378 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 6 750 Kč a inkasním poplatkem ve výši 2 700 Kč, tj. v celkové částce 27 272 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách. První splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, poslední splátka byla splatná dne 30. 6. 2019. Žalovaná však nesplnila závazek řádně a včas, ocitla se v prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 11. 12. 2019 byla předmětná pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Žalovaná částka je tvořena dlužnou jistinou úvěru ve výši 13 213,48 Kč, dlužným úrokem ve výši 1 116,55 Kč, dlužným poplatkem za vyhodnocení úvěru ve výši 1 206,88 Kč, dlužným poplatkem za sjednání úvěru ve výši 5 882,22 Kč a dlužným inkasním poplatkem ve výši 2 352,88 Kč. Příslušenství sestává ze zákonného úroku z prodlení z částky 23 772,01 Kč od 1. 7. 2019 do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. 3. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval soud žalovanou podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jí předmětné usnesení bylo doručeno na adresu tehdy platného trvalého bydliště [obec a číslo], [PSČ] [obec], žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Žalovaná uzavřela dne 30. 4. 2018 s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu [číslo] na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout částku ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit včetně kapitalizovaného úroku ve výši 1 444 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 6 750 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěru ve výši 1 378 Kč a inkasním poplatkem ve výši 2 700 Kč, tj. celkem částku 27 272 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 1 948 Kč. Zápůjční úroková sazba při splatnosti ve 14 měsících činila 15 %, RPSN činilo 252,65 % /viz smlouva o úvěru na č. l. 11 Při zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně zjistila následující skutečnosti. Žalovaná byla v době uzavření předmětné smlouvy zaměstnána u [právnická osoba] s.r.o., [IČO], a to již od ledna 2016. Žalovaná byla vdaná a bydlela v nájmu. [obec] měsíční příjmy žalované činily částku 17 517 Kč a sestávaly se ze mzdy ve výši 14 212 Kč a důchodu/sociálních dávek ve výši 3 305 Kč. Pravidelné měsíční výdaje činily celkem částku 13 389 Kč a sestávaly se z nákladů na bydlení a energie ve výši 4 500 Kč, nákladů na dopravu, jídlo a osobních nákladů ve výši 5 590 Kč, srážek ze mzdy/výživné ve výši 2 000 Kč, splátek stávajících půjček ve výši 1 299 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně tak vyšla z použitelného měsíčního příjmu žalované ve výši 4 128 Kč /viz standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 36-37, žádost o úvěr na č. l. 38-39, informace pro spotřebitele na č. l. 40 Smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávky za žalovanou ze shora uvedené smlouvy na žalobkyni /viz smlouva o postoupení pohledávky včetně příloh v elektronické databázi soudu CEPR/. Vzhledem k tomu, že žalovaná nesplnila svůj závazek a s úhradou se dostala do prodlení, když dosud uhradila celkem pouze částku ve výši 8 700 Kč /viz nesporované tvrzení žalobkyně na č.l. 50, žalobkyně ji vyzvala k plnění předžalobní výzvou /viz předžalobní výzva na č. l. 12-13 včetně podacích lístků na č. l. 14-16 Žalovaná netvrdila, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Po právní stránce soud s ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) posuzoval danou věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti, zejména podle následujících ustanovení: 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Dle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Podle § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. 10. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud vzal za prokázané, že dne 30. 4. 2018 byla mezi účastníky platně uzavřena písemná smlouva o úvěru (která byla současně spotřebitelským úvěrem), když soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala a vyhodnotila řádně úvěruschopnost žalované. Prohlášení žalované o svých příjmech a výdajích soud považuje za věrohodné, které nijak nevybočuje z mezí běžného života. Soud ani z úřední činnosti nezjistil, že by žalovaná v době uzavření smlouvy měla exekuce na majetek ve výši, kterou by nebyla schopna splatit a které by vzbuzovaly důvodné pochybnosti o tom, že by nemohla nový úvěr splatit. Na základě uvedené smlouvy o úvěru pak přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované jistinu úvěru ve výši 15 000 Kč a žalované měla vzniknout povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit společně se sjednanými celkovými náklady v celkové výši 12 272 Kč, a to v 14 měsíčních splátkách. Byť právní předchůdkyně žalobkyně uvedla, že se uvedená celková částka skládá z úroku ve výši 1 444 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 750 Kč, poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši 1 378 Kč a inkasního poplatku ve výši 2 700 Kč, je zřejmé, že svou povahou jsou veškeré uvedené částky skryté úroky. Úrok je úplata za poskytnutí úvěru, která má v sobě z povahy věci zahrnovat i veškeré ostatní náklady, stejně jako cena za zboží v obchodě obsahuje všechny náklady na výrobu, distribuci, prodej i zisk. Současná praxe úvěrových institucí, které rozdělují částky, jež má spotřebitel celkem zaplatit do různých kategorií, je pouhá snaha skrýt skutečnou výši ceny za poskytnutí úvěru (tj. úroku). Soud proto částku ve výši 12 272 Kč posoudil jako celkový úrok. Roční procentní úroková sazba tak v daném případě činí 110,37 %, RPSN činí 187,46 %, což soud považuje za zcela nemravné. Jak uvedl Nejvyšší soud ČR již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, při sjednávání úroku při úvěru jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o úvěru v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik [obec] národní banky, veřejně