19 C 343/2021-47 — Okresní soud v Mělníku

1. Předmětem řízení je nárok na zaplacení částky ve výši 9 212 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky žalobkyni vrátit, a to tak, že byl povinen do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru ve výši 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však 300 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny, tj. 1 000 Kč. Tento poplatek se stal ke konci kalendářního měsíce součástí jistiny. Žalovaný se dále zavázal zaplatit žalobkyni úroky ve výši 20 % měsíčně, které se na konci kalendářního měsíce stávají součástí jistiny. Výše úroků činí 2 849 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s uhrazením dluhu si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení, s tím, že nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních 3 měsíců prodlení žalovaného. Smluvní pokuta se stává na konci každého kalendářního měsíce součástí jistiny. Žalovanému byla účtována smluvní pokuta v celkové výši 363 Kč. Žalovaný dluh řádně a včas nezaplatil, jeho dluh ve výši 9 212 Kč se stal po uplynutí dvou měsíců prodlení splatným, tj. ke dni 30. 11. 2020. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval soud žalovaného podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno na adresu trvalého bydliště, žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] pomocí prostředků komunikace na dálku. Žalobkyně ověřila totožnost žalovaného kopií občanského průkazu, který byl toho času platný a nebyl veden v evidenci neplatných dokladů Ministerstva vnitra. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše 50 000 Kč, přičemž výše prvního čerpání mohla činit maximálně 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit, a to tak, že byl dle č. l. 4 smlouvy povinen do konce každého kalendářního měsíce, počínaje prvním kalendářním měsícem následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, uhradit splátku úvěru v minimální výš 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však výše minimální splátky úvěru činí 300 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni poplatek za čerpání jistiny úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru. Tento poplatek se stává na konci kalendářního měsíce součástí jistiny úvěru. Smluvní strany si za půjčení peněžních prostředků sjednaly úroky ve výši 20 % měsíčně. RPSN činila 519 %. Žalovaný se zavázal pro případ, že se dostane do prodlení s úhradou dluhu zaplatit žalobkyni smluvní pokutu 121 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení. Smluvní pokuta se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu. Smluvní strany si ujednaly, že pokud bude žalovaný v prodlení s úhradou dluhu déle než 2 měsíce, stává se celý dluh splatným (viz smlouva o revolvingovém úvěru na č.l. 13, kopie občanského průkazu na č.l. 25). Žalobkyně zaslala žalovanému dne 19. 8. 2020 bezhotovostním bankovním převodem peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč a následně dne 21. 8. 2020 ve stejné formě peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč (viz výpis z účtu žalobkyně na č.l. 23). Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalovaný byl naposledy vyzván k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne 5. 2. 2021, která mu byla téhož dne odeslána (viz výzva na č.l. 27 a poštovní podací arch na č.l. 26). Žalovaná částka se skládá z dlužné jistiny 5 000 Kč, poplatku za čerpání 1 000 Kč, smluvního úroku 2 849 Kč a smluvní pokuty 363 Kč (viz výpisy k revolvingovému úvěru na č.l. 21). 5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti, zejména podle následujících ustanovení: 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Dle § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Dle odst. 3 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 10. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Dle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 12. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud vzal za prokázané, že byla mezi účastníky platně uzavřena písemná smlouva o úvěru (která byla současně spotřebitelským úvěrem), když soud z úřední činnosti nezjistil, že by žalovaný měl v době uzavření smlouvy na svůj majetek nařízené exekuce, přičemž s ohledem na věk žalovaného a běžný chod věcí, zde nejsou dány důvodné pochybnosti o tom, že by žalovaný nebyl schopen úvěr ve výši 5 000 Kč splatit. Na základě uvedené smlouvy o úvěru pak přenechala žalobkyně žalovanému jistinu úvěru v celkové výši 5 000 Kč a žalovanému měla vzniknout povinnost poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně se sjednaným úrokem, poplatky a smluvní pokutou. 13. Pokud však jde o sjednaný úrok a poplatek za čerpání úvěru, zde soud žalobu důvodnou neshledal. Poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru soud posoudil jako skrytý úrok. Úrok je totiž úplata za poskytnutí úvěru, která má v sobě z povahy věci zahrnovat i veškeré ostatní náklady, stejně jako cena za zboží v obchodě obsahuje všechny náklady na výrobu, distribuci, prodej i zisk. Současná praxe úvěrových institucí, které rozdělují částky, jež má spotřebitel celkem zaplatit do různých kategorií, je pouhá snaha skrýt skutečnou výši ceny za poskytnutí úvěru (tj. úroku). Jako celkový úrok za poskytnutí úvěru v dané věci tak soud považuje jak poplatek za čerpání úvěru ve výši 2