19 C 390/2021-47 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 45 600 Kč společně s : -) smluvním úrokem ve výši 19,34 % ročně z částky 25 000 Kč od 31. 3. 2019 do 15. 1. 2021 vyčíslený na částku 8 823,88 Kč, -) smluvním úrokem ve výši 19,34 % ročně z částky 25 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, -) zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 25 000 Kč od 31. 3. 2019 do 15. 1. 2021 vyčíslený na částku 4 448,44 Kč, -) zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 25 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřel dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta jistina úvěru 25 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit společně s úrokem ve výši 5 000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč a poplatkem za životní pojištění [anonymizována dvě slova] 600 Kč, tj. celkem se zavázal vrátit částku 45 600 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 760 Kč, přičemž splatnost poslední splátky nastala dnem 30. 3. 2019. Žalovaný na svůj dluh dosud neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vyzval soud žalovaného podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo doručeno na adresu trvalého pobytu. Žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] (též známá jako„ Fajnpůjčka“) smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě vyplatila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 25 000 Kč. Žalovaný se uvedenou částku zavázal vrátit společně s úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5 000 Kč, poplatkem za administrativní činnost 5 000 Kč, hotovostním inkasem ve výši 10 000 Kč a poplatkem za doplňkovou službu životního pojištění [anonymizována dvě slova] ve výši 600 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 760 Kč Celkem se tedy žalovaný zavázal uhradit 45 600 Kč, přičemž RPSN dle smlouvy činilo 215,01 % /viz smlouva na č. l. 20-21 Žalovaný v žádosti o úvěr v rámci zkoumání úvěruschopnosti uvedl, že žije ve spolubydlení. Nemá jiné zápůjčky či úvěry. Je zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou u společnosti [právnická osoba], [IČO], a to na pozici obchodní zástupce. Pravidelný měsíční příjem žalovaného činil 36 611 Kč, měsíční výdaje činily celkem částku 15 300 Kč a sestávaly se z výdajů na bydlení ve výši 10 000 Kč, osobních výdajů ve výši 4 500 Kč a dalších výdajů ve výši 800 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně tak vyšla z použitelného příjmu ve výši 21 311 Kč /viz karta zákazníka na č. l. 16-17 Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvu ze dne 15. 1. 2021 /viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 27-30 a seznam postoupených pohledávek na č. l. 26 O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem od právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 12. 2. 2021 /viz dopis na č. l. 22, který byl odeslán žalovanému dne 15. 2. 2021 /viz podací lístek na č. l. 23 Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu dopisem ze dne 13. 5. 2021, který byl odeslán dne 14. 5. 2021 /viz předžalobní upomínka na č. l. 18-19, podací lístek na č. l. 24 Na svůj dluh žalovaný neuhradil ničeho /viz nesporované tvrzení žalobkyně/. 5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 10. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 11. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Soud uzavřel, že žalobkyně úvěruschopnost žalovaného zkoumala a vyhodnotila řádně, když soud nepovažuje za nijak nevěrohodné prohlášení žalovaného o svých příjmech, když žalovaný toho času pracoval jako obchodní zástupce. Stejně tak soud za věrohodné považuje zjištěné výdaje žalovaného, které měsíčně činily 15 300 Kč. Soud přitom nezjistil ani z úřední činnosti žádné jiné okolnosti, které by nasvědčovaly tomu, že žalovaný při sjednávání smlouvy nebude schopen úvěr splatit či že je již v tzv. dluhové pasti. Na majetek žalovaného sice v roce 2017 byly nařízeny celkem 2 exekuce, avšak až poté, co byla sjednána předmětná smlouva o úvěru. Na majetek žalovaného byly rovněž v období od 2012 až 2014 nařízeny celkem 4 exekuce, nicméně pouhá tato skutečnost nemůže vést k závěru, že v silách žalovaného nebude nový úvěr splatit. Soud tedy vyhodnotil smlouvu o úvěru jakožto celek za platnou. 13. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč vrátit v 60 týdenních splátkách společně s celkovými náklady včetně pojištění ve výši 20 600 Kč. Byť právní předchůdkyně žalobkyně uvedla, že se uvedená celková částka skládá z úroku ve výši 5 000 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso ve výši 10 000 Kč, je zřejmé, že svou povahou jsou veškeré uvedené částky skryté úroky. Úrok je úplata za poskytnutí úvěru, která má v sobě z povahy věci zahrnovat i veškeré ostatní náklady, stejně jako cena za zboží v obchodě obsahuje všechny náklady na výrobu, distribuci, prodej i zisk. Současná praxe úvěrových institucí, které rozdělují částky, jež má spotřebitel celkem zaplatit do různých kategorií, je pouhá snaha skrýt skutečnou výši ceny za poskytnutí úvěru (tj. úroku). Soud proto částku ve výši 20 000 Kč posoudil jako celkový úrok. Takto sjednané celkové úroky představují 80 % z dlužné jistiny, RPSN činí 215,01 % a roční zápůjční úroková sazba činí zhruba 103,95 %, což soud považuje za zcela nemravné. Jak uvedl Nejvyšší soud ČR již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, při sjednávání úroku při úvěru jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o úvěru v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik [obec] národní banky, veřejně dostupných na webových stránkách [obec] národní banky (www.cnb.cz), se pohybovaly v únoru 2018 okolo 8,54 % ročně. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný úrok ve výši 215,01 % byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru takto výrazně přesahující míry obvyklé v bankovním sektoru. Ujednání o úrocích soud shledal absolutně neplatným pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle ustanove